Sál pohostinství Clondike v Nových Heřminovech se ve středu 15. března zaplnil občany, které pozvalo Povodí Odry na prezentaci dokončených a rozpracovaných protipovodňových staveb na řece Opavě.

Generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč Heřminovským oznámil dobrou zprávu: v úterý 14. března začala předáváním staveniště výstavba suché průtočné nádrže na Kobylím potoce, která ochrání před přívalovými povodněmi kromě Karlovic a Široké Nivy také Nové Heřminovy.

Jde o nádrž Jelení, která zamezí přívalovým povodním na Kobylím potoce. Ten se v Karlovicích vlévá do řeky Opavy.

„U nádrže Jelení je výška hráze 16 metrů. Od dob Slezské Harty u nás ještě nikdy nebyla postavena tak vysoká přehradní hráz. Za povodní zadrží kolem 800 tisíc metrů krychlových, takže tato nádrž transformuje stoletý průtok na jednoletý," představil impozantní dílo Jiří Pagáč.

Podle ředitele Povodí Odry Jiří Pagáče se velmi příznivě vyvíjí budování celého souboru malých protipovodňových nádrží, které mají zlepšit protipovodňovou ochranu na řece Opavě.

„V Lichnově už se nádrže staví a letos budou dokončeny. Také nádrž Loděnice se letos začne stavět. V přípravě ještě zůstává nádrž Krnov, kde v současnosti probíhají pozemkové úpravy," informoval Jiří Pagáč o dalších nádržích s tím, že už také byla dokončena protipovodňová monitorovací síť.

Generální ředitel Povodí Odry také informoval, jak pokročily přípravy nádrže v samotných Nových Heřminovech, která má být ze všech největší.

„Už jsou dokončené geologické průzkumy a probíhají práce na modelovém výzkumu přehrady. V letošním roce bychom měli ukončit dokumentaci pro územní řízení na nádrž Nové Heřminovy včetně doprovodných opatření pro obec.

Na rozvojová a kompenzační opatření v Nových Heřminovech byla rozhodnutím vlády v roce 2014 vyčleněna částka 424 milionů korun," sdělil ředitel Jiří Pagáč občanům s tím, že kompenzace schválené vládou jsou podmíněné součinností obce a změnou územního plánu Nových Heřminov.

Neúspěchem skončila jednání o majetkoprávním vypořádání pro zamýšlenou nádrž Košetice na Heraltickém potoce v opavském okrese, takže od tohoto záměru již investor ustoupil.

Nádrž JeleníUmístění: u obce Karlovice na Kobylím potoce
Napuštění nádrže: jen při lokálních přívalových srážkách
Typ hráze: zemní sypaná se založením
Výška hráze: 16 metrů
Délka hráze: 273 metrů
Účinnost: Transformace stoleté vody 33,5 kubíků za sekundu na neškodný průtok 4,5 kubíku za sekundu
Snížení průtoku při povodni: až o 29 kubíků za sekundu

POZNÁMKA Fidela Kuby: Proč protipovodňové stavby nabraly zpoždění

Územní plán Nových Heřminov je platný do roku 2020. Než tato lhůta uplyne, neexistuje žádný právní nástroj, jak donutit heřminovské zastupitele, aby do něj zapracovali přehradu.

Jaký bude územní plán obce po roce 2020 také není příliš jisté, protože heřminovským zastupitelům obecní referendum zakazuje jakékoliv kroky směřující k realizaci přehrady. Kvůli referendu zastupitelé dokonce nesmí ani prodat státu obecní pozemky, které leží na dně plánované nádrže.

Bude politicky průchodné vyvlastnit obecní pozemky, když je to současně popřením referenda jako jednoho z hlavních pilířů demokracie? Opravdu lze získat stavební povolení na nádrž, která je v rozporu s územním plánem obce?

Právníci Povodí Odry jsou přesvědčeni, že k výstavbě nádrže souhlas obce nepotřebují. Nové Heřminovy ale také mají excelentního právníka. Docela rád bych viděl, jaký kurz by vypsali bookmakeři na konkrétní rok, ve kterém výstavba nádrže začne. Zvlášť když jí v roce 2022 vyprší platnost posudku EIA.

Když vláda v roce 2008 schválila přehradu, byl současně zveřejněn také harmonogram vycházející z tohoto investičního záměru. Podle něj se vodní dílo Nové Heřminovy mělo budovat v letech 2014 - 2020, přeložka silnice v Zátoru a v Heřminovech 2013 - 2015, protipovodňová opatření v Zátoru Loučkách 2013 - 2014, v Branticích 2014 - 2016, v Kostelci 2012 - 2014 a v Krnově 2013 - 2016.

Letos uplyne rovných dvacet let od tragických povodní v roce 1997. To je příležitost k bilancování, co jsme za tu dobu udělali, aby se situace neopakovala.

Přehrada Nové Heřminovy má z objektivních důvodů zpoždění. Pochopitelné je i zpoždění na dolním konci Krnova, kde protipovodňové hráze je potřeba koordinovat s obchvatem. Proč už ale dávno nejsou hráze v centru Krnova, v Kostelci, v Zátoru nebo v Branticích?

Tady mají protipovodňové investice plnou podporu místních občanů, samospráv i ekologů, tak v čem to vázne?

Bylo rozumné tak úzké propojení bezproblémových úseků s kontroverzní a časově nejistou nádrží v Nových Heřminovech?