Nejhorší kalamita v historii

Důvodem je to, že rychle rostou, jsou nenáročné a jejich dlouhé rovné měkké dřevo lze snadno zpracovat. Všestranné přednosti smrkového dřeva způsobily, že nepůvodní smrčiny s mělkými kořeny nahradily hluboce kořenící listnaté lesy, které jsou víc odolné vůči suchu i vichřicím.

Smrkové monokoltury oslabené suchem jsou ideálním prostředím pro přemnožení dřevokazných hub i hmyzu, hlavně václavek a kůrovce. Výsledkem je nejhorší lesní kalamita v historii.

Příčina problémů: smrčiny do našeho klimatu nepatří

Jak je možné, že v našem regionu odumírají lesy v tak masivním rozsahu, jaký nikdo nepamatuje?

Lesníci nic nezanedbali. V přírodě nastala konstelace, při které rozvratu lesů nikdo nemohl zabránit. Podle výrobně technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického na počátku stálo několik suchých roků s výrazným úbytkem srážek. Došlo celoplošně k poklesu vláhy v lesní půdě.

„Tyto klimatické změny jako první zasáhnou nepůvodní smrkové porosty. Smrkové lesy oslabené suchem chřadnou a nedokážou se bránit houbovým onemocněním, zejména václavkám. Smrk má svého hlavního kalamitního škůdce – kůrovce, ale napadá je i další podkorní hmyz.

Kůrovec je nebezpečný tím, že napadá nejen chřadnoucí smrky, ale i zdravé nebo jen mírně oslabené," popsal Lidický příčiny současné kalamity.

Lesníci jsou ze zákona povinni zabránit šíření kůrovce, což znamená především dříví včas zpracovat. Stejným způsobem s kůrovcem bojují Lesy ČR i další vlastníci lesů a podobné zákroky provádí ve smrkových porostech také jejich kolegové v Polsku.

„Až odezní tato epizoda, výrazně se u nás sníží zastoupení nepůvodních smrkových porostů. To se projeví masivním rozpadem dosavadního lesního ekosystému. Proto nás čeká úkol holiny co nejdřív zalesnit, pokud možno daleko pestřejší druhovou skladnou, která sem na rozdíl od smrkových monokultur patří," doplnil Lidický s tím, že návrat k původním druhům, které zde po staletí rostly spontánně, bude znamenat stabilnější porosty, které v budoucnu lépe odolají podobným kalamitám.

Kdy se zastaví plošný rozvrat lesů záleží také na tom, zda lesníkům pomůže příroda. Teď je rozhodující, zda při zalesňování holin v kritickém okamžiku poskytne dostatek vody. A také to, jak se bude klima v naší oblasti dál vyvíjet.

close info Zdroj: . zoom_in

Kalamitní stav smrkových lesů ve Městě Albrechticích prezentovali (zleva) výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický, krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Tomáš Pospíšil, mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová a náměstek hejtmana Jaroslav Kania (ANO). foto: Deník/Fidel Kuba

Těžařům komplikuje život rekonstrukce železnice

Lesní kalamita vyžaduje obrovské nasazení lesníků, těžařů i zpracovatelů dřeva. Je to nápor i na místní občany, kteří své stížnosti přenášejí na starosty. Je to také zátěž pro infrastrukturu.

V době, kdy bylo nutné dostat napadené dříví co nejdřív z regionu a aspoň část lesa zachránit před kůrovcem, si České dráhy na tratích Krnov – Ostrava a Krnov – Šumperk naplánovaly výluky kvůli rekonstrukcím. Kapacita silnic byla vytížená na maximum.

„Snažíme se do postižených oblastí dostat co nejvíce lidí, takže omezujeme plánovanou těžbu v jiných regionech. Je to nutné také proto, abychom ještě víc nezahltili trh se dřevem. Děláme preventivní opatření, lapáky a lapače, chemické ošetření dříví, které má bránit dalšímu šíření kůrovce.

Budujeme nové skládky kulatiny a cesty. Abychom dříví z lesa dostali, musíme myslet na zpřístupnění lesů," uvedl výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický s tím, že zatímco běžná lesní správa má kolem dvaceti lidí, v současnosti má Lesní správa Město Alkbrechtice na boj s kalamitou k dispozici více než padesát lidí.

Návrh starostů Holčovic, Jindřichova a Hošťálkov

close info Zdroj: . zoom_in

Starostům se kupí stížnosti na škody, které způsobily těžké náklaďáky těžařů. Na společném postupu se domluvili (zleva) starosta Jindřichova Vlastimil Adámek, starosta Holčovic Pavel Šprinz a starosta Hošťálkov Tomáš Gronkowiec. foto: Deník/Fidel Kuba

Odlehlé obce nemají silnice dimenzované na intenzivní pohyb těžkých aut. Jsou ale obklopené lesy, kde těžaři nasadili veškerou techniku v boji s kůrovcovou kalamitou.

Starosta Holčovic Pavel Šprinz, starosta Hošťálkov Tomáš Gronkowiec a starosta Jindřichova Vlastimil Adámek se rozhodli na tento problém upozornit společně. Vydali následující prohlášení.

„Navrhujeme následující postupy. Ve spolupráci Lesů ČR, obcí a dalších vlastníků pozemků optimalizovat síť komunikací a skládek dřeva tak, aby došlo k minimalizaci negativních jevů spojených s kalamitní těžbou. Zapracovat do smluv mezi Lesy ČR a jejich smluvními partnery povinnost předložit ještě před samotnou těžbou dotčeným obcím dohodu o užívání pozemků ve vlastnictví obce s jasně formulovanými pravidly, mezi kterými nebude chybět například dodržování rychlosti nákladních souprav, garance maximální tonáže, garance průběžných oprav a pravidelné opravy, čištění a udržování sjízdnosti komunikací. A to včetně jména zodpovědné osoby.

To bude zveřejněno na webových stránkách obcí pro veřejnou kontrolu a možnost sankcí při nedodržování této dohody," uvedli starostové ve svém prohlášení s tím, že navrhují ministerstvu zemědělství zřídit zvláštní fond, do kterého bude směřovat určité procento výnosů z těžby, aby se kumulovaly prostředky na obnovu infrastruktury.

Chtějí najít model, jak po skončení těžby pomoct obcím postiženým vývozem dříví z lesů.

Kubíky, tuny, hektary, náklaďáky…

V běžných letech Lesy ČR naplánují v celé republice roční těžbu asi osm milionů kubíků dřeva. Současná kůrovcová kalamita ale překonává veškeré historické rekordy. Nejpostiženější jsou oblasti, které spadají do lesní správy Bruntál, Město Albrechtice a Štemberk. Jen tyto tři oblasti dnes vytěží 1,5 milionu kubíků dřeva.

„Za normálních okolností bychom těžili v těchto lesních správách jen 300 tisíc kubíků, ale kvůli kalamitě je to pětinásobek. Proto u nás také pětinásobně vzrostla nákladní doprava," uvedl Václav Lidický. Rozsah kalamity odborníci počítají v kubících a hektarech, ale není těžké ji přepočítat ani na stromy, které bylo nutné neodkladně porazit.

„Jeden kubík je přibližně jeden strom, takže jde o 1,5 milionu stromů. Například Lesní správa Město Albrechtice tu má těžit 500 tisíc stromů. Na nákladní auto se vleze 20 až 30 stromů. Musí se tedy v tomto regionu otočit asi 17 tisíc aut, aby se dříví dostalo z lesa jen pro Lesní správu Města Albrechtice.

Každé naložené auto má přes 40 tun, ale musí regionem projet i prázdné. Z tohoto regionu musí odjet 60 až 70 aut denně. Až tak je situace vyhrocena," uzavřel Lidický.

close info Zdroj: . zoom_in

Také vítr dokáže ničit

Nepřítelem lesů je nejen sucho, kůrovec a václavky, ale také vítr. Připomeňme si nejhorší vývraty a polomy v uplynulých letech.

Orkán v listopadu 2004 poničil rozlehlé lesní porosty v Jeseníkách. Nejhorší ránu zasadil údolí Bílé Opavy, které je součástí přírodní rezervace patřící mezi jednu z nejcennějších v České republice. V této lokalitě zničila porosty na třech hektarech. Celkem tehdy v Jeseníkách spadlo 50 tisíc kubíků dřevní hmoty.

Stejná větrná pohroma zanedlouho zpustošila Vysoké Tatry, kde orkán zdevastoval 250 kilometrů čtverečních lesa.

V lednu 2007 se naší republikou přehnal orkán Kyrill dosahující rychlosti přes 200 kilometrů. Také v tomto případě lesníci museli dostat polámané stromy rychle pryč kvůli riziku napadení kůrovcem, ať už Kyril ničil stromy ve státních lesích nebo ke škodě soukromníků.

V březnu 2008 i náš region zasáhla vichřice s půvabným jménem Emma. Obrovské škody zaznamenali lesáci například v oblasti Domašova nad Bystřicí, kde kalamita představovala přes tři tisíce kubíků. Emma napáchala škody i v obecních lesích, například Moravský Beroun tehdy spočítal kalamitu na 2,2 kubíku dřeva.

POZNÁMKA FIDELA KUBY: Lesní katastrofa

Ať už se našim regionem prohnala povodeň nebo tornádo, nakonec si vždycky někdo našel čas, aby hasičům, vojákům a záchranářům potřásl rukou a poděkoval jim za dobře odvedenou práci a nasazení při boji s živlem.

Přestože náš region právě pustoší jedna z nejhorších katastrof v historii, mnozí si jí ještě ani nevšimli. Na dřevorubce, lesníky a řidiče náklaďáků sedřené nekonečnou válkou s kůrovcem si vzpomeneme, leda tak když jim potřebujeme vynadat, že zase neuklidili hromadu kůry před nádražím nebo zablácenou silnici.

Přesto jsou to hrdinové, kteří si zaslouží náš respekt a úctu. Zalesněné kopce, které jsme celý život brali jako naprostou samozřejmost, jsou najednou holé. Tam, kam jsme ještě nedávno chodili po lesních cestách v chladném stínu, se najednou otevřely nádherné výhledy. Úvahy o klimatických změnách už nejsou vzdálená akademická teorie, když se lesy kolem nás mýtí stejnou rychostí jak amazonské pralesy. Dnes můžeme na vlastní oči vidět i stohektarové holiny.

Jak si představit to ohromné množství dřeva, které zahltilo pily a veškreré kapacity dopravců a dřevorubců? Jak asi vyletí nahoru ceny dřeva, až kůrovec všechno sežere a v našem regionu zavládne zoufalý nedostatek stromů vhodných k těžbě? Zpracování dřeva se navýšilo o stovky procent proti normálu. Co se stane s těžaři, pilami a přepravci, až dřevo dojde?

Kůrovce stejně jako všechny ostatní přírodní katastrofy provází chaos. Na úzkých lesních cestách, kde se dvě auta nevyhnou, o sebe zakopávají těžaři různých firem, kteří se potřebují dostat do státních, obecních i biskupských lesů. Spousta dřeva se ve zmatku ztratí, ať už je příčinou sprostá krádež nebo to, že klády různých majitelů se hromadí na skládkách pár kroků od sebe a na žádné velké inventury není čas.

Jak si chcete naplánovat práci při svažité konfiguraci terénu? Tam, kde ještě včera pracoval harvestor, se po vydatnějším dešti nedostane pomalu ani dřevorubec s koněm. Těžařské a přepravní firmy už nemají volné kapacity ani pro kamaráda, který jim dával zakázky v době, když bylo málo práce. Kůrovec je plíživá, nenápadná a hrůzná katastrofa.