Bohoslužbu se chystá při pouti v Rudě u Rýmařova celebrovat v neděli od 9 hodin dopoledne děkan bruntálského děkanátu František Zehnal a slavnostní poutní mši svatou bude sloužit od 11 hodin ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Od 13 hodin začíná pobožnost křížové cesty na Křížový Vrch.

Krásné okolí

Poutníci mohou na Rýmařovsku strávit celý den. Okolí má co nabídnout těm, kdo vyhledávají nenáročné procházky, ale i náročné túry nebo cykloturistiku. Značená žlutá turistická trasa vede z Rýmařova přes Rešovské vodopády do Rudy a Břevence. Zajít lze na hrad Sovinec, zříceninu hradu Rabštějna, do Pradědovy galerie v Jiříkově nebo do hornického skanzenu v Horním Městě s funkčními replikami dřevěných důlních strojů.

Křížová cesta v Rudě u Rýmařova vznikla v roce 1760. „Jednotlivá zastavení tvoří pískovcové sochy završené do tvaru srdce s plastickými výjevy z Ježíšovy cesty na Kalvárii," řekl Pavel Siuda z ostravsko-opavského biskupství.

Padaly bomby

Jak Suida doplnil, dvanácté zastavení na vrcholu kopce v nadmořské výšce 589 metrů nad mořem znázorňuje v nadživotní velikosti ukřižování Krista, sousoší Panny Marie a apoštola Jana. „Tento skvost barokního umění byl opraven v roce 1868.

Na jednotlivých sochách je patrná lidová tvořivost našich předků, kteří do pískovcových soch vrývali vzkazy s daty. Některá z nich jsou zachovaná i přesto, že sousoší prošlo renovací v roce 1836, v letech 1987 a 1988 a další etapa oprav proběhla v roce 2006," uvedl Pavel Siuda.

Zajímavá byla historie místa za druhé světové války. Během vzdušných soubojů padlo jižně od Křížového vrchu šest leteckých bomb. Nádherná křížová cesta však naštěstí přežila všechny pohromy dvou století své existence bez větší újmy. V roce 1963 byla prohlášena státní kulturní památkou.

Pouť v Rusíně

Na kopci Klobouk nad Rusínem stojí kaplička od roku 1993. Jde tedy o nejmladší sakrální stavbu v regionu. Stojí na místě, ze kterého je úžasný rozhled do krajiny Osoblažska i do rovin polského pohraničí. Toto místo má pozoruhodnou historii. Původní kaplička zde stávala od roku 1814 do roku 1945, ale na konci války padla za oběť dělostřelectvu.

Nová kaple se stala symbolem smíření mezi národy, když se do úsilí za obnovu poutního místa nad Rusínem zapojili nejen čeští a polští obyvatelé tohoto regionu, ale také odsunutí Němci, kteří zde žili před válkou.

První podnět k obnovení kaple vyšel od pátera Josefa Schraberta, profesora teologické fakulty mnichovské university, který se narodil v Hrozové.

Aby všichni jedno byli

Pro tuto myšlenku se nadchly spolky německých rodáků i farníci z obcí Rusín a Hrozová.

Díky tomu, že všichni spojili své síly, nová kaple se stala nejen výraznou dominantou kraje a orientačním bodem, ale také výrazem usmíření národů. To připomíná také latinský citát v interiéru kaple: „Aby všichni jedno byli".

Už původní předválečná kaplička byla známým poutním místem nejen pro Osoblažsko, ale také pro obyvatele tehdejšího pruského Hlubčicka. Právě zbožnost polských farníků pomohla vrátit tomuto místu křesťanskou tradici.

Mimořádný význam

Symbolů a skrytých příběhů v rusínské kapli ale najdeme daleko víc. Například mramorová kropenka pochází ze zrušené sesterské kaple v krnovské nemocnici, kterou zachránily a po dlouhá léta ukrývaly řádové sestry v Krnově na Ježníku. Zvonek ve zvonici kaple si zase přivezli na Osoblažsko volyňští Češi, když se po válce směli vrátit z Ukrajiny do původní vlasti.

Lidé v rusínské kapli také rádi vzpomínají na zesnulého kardinála Františka Tomáška, kterého kdysi režim „uklidil" do Bohušova, aby svou popularitou nenarušoval budování ateistické společnosti. Kardinál si krajinu Osoblažska zamiloval, a zdejší farníci na něj dodnes s úctou vzpomínají.

Češi a Poláci zde děkovali za obnovení silnic, které spojují jejich obce, a také zde nechali požehnat dožínkové věnce, jako poděkování za úrodu. Rusínská kaplička má pro Osoblažsko mimořádný význam.