Podobnou atmosféru by měly mít také oslavy kulatého výročí 150 let vybudování železniční trati do Krnova. Na podstavec u hlavního nádraží Krnov se po letech vrátí parní lokomotiva Bufan. Slavnostní „odhalení“ této opravené mašinky se uskuteční v sobotu 1. října v 11 hodin.

„Lokomotiva bude připomínat význam provozu parních lokomotiv na zdejších tratích a bude rovněž symbolem toho, že železnice byla a stále je připravena po celý rok, v každém počasí bezpečně vozit cestující a náklady po tratích nejen našeho regionu,“ uvedl dlouholetý pracovník železničních opraven a strojíren v Krnově Ferdinand Tuscher.

FOTO: Zrezivělou parní lokomotivu si v lednu 2022 převzala Lakovna ZEGA, aby ji kompletně zrestaurovala - viz fotogalerie níže

Parní lokomotiva řady 200.0 přezdívaná cukrovarský Bufan patří do skupiny průmyslových lokomotiv. To znamená, že nesloužila na hlavních tratích, ale plnila své poslání při posunování a řazení vagonů na vlečkách v různých průmyslových odvětvích. Byla nepostradatelná v cukrovarech při řepných kampaních.

„Vyrobena byla v pražském podniku Lokomotivy ČKD ke konci padesátých let jako jedna z posledních parních lokomotiv vůbec. Zakoupena byla podnikem Moravské chemické závody Ostrava, aby zajišťovala provoz na podnikové vlečce. Po krátké době v provozu ale byla odstavena jako nepotřebná,“ přiblížil Ferdinand Tuscher historii exponátu, který skončil na podstavci u nádraží.

Zrezivělou parní lokomotivu si 12. ledna 2022 převzala Lakovna ZEGA na kompletní zrestaurování.
VIDEO: Krnovskou parní lokomotivu hodí lakovna na velké výročí do gala

V Krnově se mašinka ocitla v roce 1972, kdy ji tehdejší Československé dráhy u příležitosti Dne železničářů věnovaly městu Krnov. Lokomotivní pomník se pak stal symbolem krnovské železniční stanice.

V devadesátých letech ale začala postupná devastace lokomotivy, na které se kromě koroze podíleli také bezdomovci. Byla to doba, kdy v Krnov trápily rozsáhlé krádeže kovového šrotu. Ukázalo se, že nebude snadné určit vlastníka lokomotivy vystavené u nádraží. V roce 2014 město Krnov požádalo státní podnik České dráhy, jakožto vlastníka pozemku, aby zjednal v okolí pomníku s lokomotivou pořádek.

VIDEO: Převoz zrezivělé parní lokomotivy

Zdroj: Deník/František Kuba

Státní podnik se ale k úklidu neměl, když železničáři lokomotivu formálně darovali městu. Nepodařilo se najít doklad, že by zaniklé Moravské chemické závody Ostrava jako právoplatný majitel předaly vyřazenou lokomotivu městu nebo státním dráhám. Za socialismu patřilo všechno všem, takže se s předávacími protokoly k darované lokomotivě nikdo nezdržoval.

České dráhy snahy o úklid památníku pojaly po svém. S jejich souhlasem byla lokomotiva demontována a převezena z Krnova do Depa historických vozidel. Odtud později putovala do základny Klubu historie kolejové dopravy v Kněževsi, kde měla být vystavena v kolekci sbírky vozidel a čekat na kompletní obnovu. V roce 2019 pak město Krnov projevilo zájem o navrácení Lokomotivy. V červnu loňského roku se lokomotiva vrátila do Krnova.

Krnovská lokomotiva Bufan.
PODÍVEJTE SE: Historická Bufan odjela z Krnova, město ji chce zpět

Následovala její oprava, kterou za 430 tisíc korun provedla krnovská společnost Lakovna ZEGA. „Lokomotiva prošla kompletní demontáží všech dílů, které byly očištěné pískováním od rzi. Následovaly nástřiky antikorozní a základní barvou, svářečské práce, kompletace demontovaných dílů a finální nátěr. Ten byl proveden podle dobových fotografií, takže základem je černá barva v kombinaci s červenou a bílou linkou,“ řekl vedoucí odboru organizačního Igor Kozelek.

Z historických pramenů se vycházelo také při opravě tendru, který získal kompletní vnitřek, z něhož kvůli korozi a zlodějům šrotu nic nezůstalo. „Vrchní část tendru je otevřená a jak tam roky pršelo, tak celý vnitřek zmizel. Museli jsme proto zjistit, jak spodek tendru vypadal, a dát pak všechno dohromady, aby to bylo autentické a vypadalo jako dřív, což se nám povedlo,“ uzavřel jednatel společnosti Lakovna ZEGA Karel Zelník.

150 let železniční tratě Olomouc–Krnov–Opava

Průmyslová revoluce způsobila, že si podnikatelé, politici, měšťané i aristokracie uvědomili potenciál železniční dopravy. Stále větší počet měst a vesnic měl zájem o napojení na železniční trať. V roce 1867 byla udělena koncese Severní dráze císaře Ferdinanda pro novou dráhu z Brna do Šternberku s odbočkou do Přerova s podmínkou, že dráha bude prodloužena k pruské hranici. Dráha měla směřovat na Rýmařov, Bruntál, Krnov, Zlaté Hory a končit v pruské Nise. Odbočka měla vést také do Opavy. Ukončena měla být do tří let.

Na podstavci před krnovským nádražím stála parní lokomotiva Bufan, která nejezdila na běžných tratích, ale v cukrovaru. 42 let sloužila jako pomník a objevila se i ve filmu Housata.
Poznámka Fidela Kuby - Krnov dostal dar nedar

Název měl být Moravsko-slezská severní dráha. Přestože stavba nebyla započata, plány vyvolaly značný ohlas. V roce 1868 olomoucké konsorcium obdrželo koncesi pro stavbu dráhy dle svého projektu. Trať měla vést z Olomouce přes Bruntál a Krnov k říšské hranici s napojením na pruské Hlubčice. Měla mít dvě odbočky, na Opavu, a na Jindřichov ve Slezsku s případným napojením na Nisu či Prudnik. Na tuto ústřední trať měly být navíc napojeny lokální tratě Milotice–Vrbno pod Pradědem a Valšov–Rýmařov. Vše se ještě na nějaký čas opět zkomplikovalo, neboť se do všeho vložilo opavské konsorcium.

Jednání nakonec byla završena v roce 1870 udělením nové koncese na stavbu trati a začala etapa získávání financí pro stavbu. Koncese přešla na banku Union. Bylo vydáno 45 000 akcií a obligací za 45 000 000 zlatých. Pro samotnou stavbu vybrala banka Union firmu bratří Kleinů ze Sobotína.

V polovině 19. století Krnov zvolna vybředával z bídné etapy své historie. Z ospalého a stagnujícího příhraničního městečka se stalo v roce 1850 okresní město a začaly zde růst první továrny. Krnované si velmi uvědomovali, co by jim železnice mohla přinést, takže bojovali za napojení Krnova železniční síť, co mohli. V roce 1855 dospěla železnice do Opavy, takže Krnované si mohli udělat obrázek, co by znamenalo prodloužení železnice také do Krnova.

Parní lokomotiva model 310 076 stála na svém podstavci dvaačtyřicet let. Stala se nedílnou součástí krnovského nádraží.
Z nádraží zmizela lokomotiva

Když byla v roce 1870 stavba Moravsko-slezské centrální dráhy konečně zahájena, Krnov ji aktivně podporoval zejména pří výkupu pozemků pro drážní stavby. Prostor pro nádraží, dílny a výtopnu byl vyměřen na pomezí Krnova a Kostelce. To umožňovalo snadné napojení tratě z Krnova na Opavu, Jindřichov ve Slezsku i Hlubčice.

Moravsko-slezská centrální dráha

Stavba tratě Moravsko-slezské centrální dráhy byla zahájena v Olomouci 22. 11. 1870. Probíhala tak rychle, že veškeré práce byly hotovy ještě před termínem. Zpozdilo se jen propojení s pruskými tratěmi, jelikož chyběla smlouva s Pruskem o stavbě hraničních přechodů. Provoz na trati Olomouc–Krnov byl zahájen 1. 10. 1872.

Spojení Krnova se světem nejmodernějším a nejrychlejším suchozemským dopravním spojením – železnicí – se stalo skutečností. O měsíc později, 1. 11., začaly z Krnova jezdit vlaky také do Opavy. Přes hranice do Hlubčic směly vlaky vyjet teprve od 25. 9. 1873, z Jindřichova ve Slezsku do Hlucholaz a Nisy dokonce až 1. 12. 1875. Později byly také vybudovány plánované lokální tratě Valšov–Rýmařov, Milotice nad Opavou–Vrbno pod Pradědem, úzkokolejné Třemešná ve Slezsku–Osoblaha a Moravský Beroun–Dvorce na Moravě. Na začátku 20. století se přidala ještě trať Bruntál–Malá Morávka.

Jak by řešili lékaři ztrátu oka Jana Žižky dnes? Vpravo na snímku Jan Žižka z Trocnova na portrétu Jana Vilímka, vlevo ukázka pasivně otevřené oční štěrbiny bez oka u dnešního pacienta
Červi v oku Jana Žižky? Lékaři by je dnes k ošetření už nepotřebovali

Nedlouho poté společnost Moravsko-slezské centrální dráhy zkrachovala. Jednak provoz trati nepřinášel takový zisk, s jakým se původně počítalo, navíc v roce 1873 přišel krach na vídeňské burze. Teprve když přišlo napojení na pruské tratě a výrazné zvýšení objemu dopravy po trati Krnov–Olomouc, začala tato dráha výrazně prosperovat. Společnost kvůli růstu osobní dopravy přistoupila na výstavbu dalších zastávek a nádraží. Původně jich na celé trati z Olomouce do Opavy bylo jen 15, včetně Olomouce, Krnova či Opavy. Do konce 19. století přibylo dalších deset. Obce si však musely nést veškeré náklady na výstavbu samy.

Do roku 1895, kdy Moravsko-slezskou centrální dráhu definitivně převzal stát, toho více společnost pro zlepšení provozu a zkvalitnění dopravy nestihla provést. V té době z této dráhy nejvíce těžil Krnov. Stal se důležitým uzlem a sídlil zde také dopravní inspektorát tratě. Když došlo k propojení Hlucholaz s Hanušovicemi v roce 1888, význam Krnova vzrostl ještě více, neboť vznikl volný okruh dvou tratí, jejímiž koncovými uzly byla Olomouc a právě Krnov.

Spolu s nádražím vznikly v Krnově také opravárenské dílny a výtopna. Při zahájení stavby tratě usilovala o vybudování tohoto důležitého zařízení také Opava, zvítězil však Krnov. V Krnově byla zajišťována provozuschopnost veškerých vozů i lokomotiv obstarávajících provoz na této trati. Zůstalo tomu tak i poté, co v roce 1895 převzal tuto dráhu stát, pouze došlo k zrušení dopravního inspektorátu trati v Krnově a jeho přesunutí do Olomouce.

Oumuamua je objekt, který astrofyzik Avi Loeb považuje za mimozemské dílo
Jsme ve vesmíru sami? Projekt Galileo je nadějnou misí za tajemnými artefakty

Stát rozšířil železniční dílny i komplex krnovského nádraží, které navíc dostalo ještě reprezentativnější vzhled. Toto výstavní nádraží bylo situováno hlavní částí naproti ústí Mikulášské ulice, bylo však zničeno na konci druhé světové války ustupující německou armádou. Železniční opravárenské dílny přečkaly dodnes, kdy fungují pod názvem Krnovské opravny a strojírny – KOS.

Už několik desetiletí svádí železnice v Česku nelehký souboj s automobilovou lobby. Pro trať Olomouc–Krnov–Opava je navíc nepříjemné, že její nemalá část vede hornatým terénem, což komplikuje modernizaci. Vedení Krnova však potenciál železniční dopravy nepodceňuje, zdařila se elektrifikace úseku mezi Krnovem a Opavou, a o modernizace celého dlouhého úseku až do Olomouce se jedná. V nedaleké budoucnosti by navíc mělo dojít k významnému.
*ZDROJ: Alexandr Michl-Bernard, Městské muzeum v Krnově