Už tři ze čtyř pater domu znovu slouží nájemníkům. Pět z osmi partají ve třetím patře od radnice obdrželo klíče od opravených bytů, dvě další si pro klíče přijdou, posledního nájemníka vybere město z pořadníku žadatelů o byt.  „Rekonstrukce patra pod střechou ještě pokračuje, po ohnivém kohoutu nezůstalo prakticky nic, staví se nově takřka od obvodového věnce. Nejdůležitější bylo objekt nově zastřešit,“ řekla k probíhajícím pracím vrbenská starostka Helena Kudelová.

Vybraná stavební firma se snaží dům rekonstruovat tak, aby dopady na již bydlící nájemníky byly co nejmenší.  „Lidem se opravené byty moc líbí, jsou spokojeni, vracejí se prakticky do nového. Mají tady nové kuchyňské linky, podlahy, plastová okna i dveře, nová sociální zařízení – spojené koupelny s WC, a samozřejmě výmalby,“ uvedla vedoucí majetkoprávního odboru vrbenské radnice Iveta Pešatová.

Požár vzplál 14. ledna okolo 19. hodiny v bytě ve třetím nadzemním podlaží. Kvůli větru a mrazu se rychle přenesl do hořejšího patra s mezonetovými byty, přičemž v každém patře domu bylo osm malometrážních bytových jednotek. Zcela vyhořelo devět bytů. Čtyřicet nájemníků přišlo o střechu nad hlavou, jeden zemřel, škoda přesáhla osm milionů korun. Jelikož je tento dům číslo popisné 488 propojen s domem číslo 487, museli hasiči zasahovat kvůli kouři a zplodinám i tam.

V obou domech bylo 64 bytů s celkem sto obyvateli. „Byl to velice náročný zásah pro všechny. Požár byl pozdě nahlášen, svědci si ho pozdě všimli,“ řekl k zásahu ředitel okresních hasičů Jiří Patrovský.

Vrbenská radnice zajistila náhradní ubytování v penzionech i na faře, domů se vrátili nájemníci podle postupu sanačních a rekonstrukčních prací. Nejprve se podařilo vysušit a opravit včetně výmalby byty v prvním a druhém nadzemním patře.

Byty ve vyhořelé střešní nástavbě ve čtvrtém patře byly stavěny v programu, kdy spolufi nancují nájemníci stavbu a za pár let byty získají do osobního vlastnictví, takže nyní dostanou zcela nové byty s novými, kvalitnějšími stavebními materiály. „Lidé jsou překvapeni, jak to tam mají hezké, věřím, že těch, kdo přesto nebudou spokojeni, nebude mnoho,“ konstatovala vrbenská starostka Kudelová.

Jak to bylo s podporou města:

Zastupitelstvo města na mimořádném jednání v lednu odsouhlasilo mimořádnou nenávratnou fi nanční pomoc všem nájemcům z domu488, ato podle zasažení a škod: dole v prvním patře to bylo tři tisíce korun na byt, ve druhém patře pět tisíc korun, ve třetím třicet tisíc korun a pod střechou čtyřicet tisíc korun na byt. Sbírka pořádaná městem Vrbnem pod Pradědem na úhradu nákladů spojených s odstraňováním škod a s opravami bytů zasažených požárem bytového domu a pořízení bytového vybavení a zařízení pro řádně přihlášené nájemníky v bytech v Krejčího ulici se uzavřela v sobotu 31. března. Na bankovním účtu se sešlo 234 321 korun. O způsobu využití prostředků v souladu s účelem veřejné sbírky rozhodne nejvyšší orgán města na svém zasedání.

Po požáru už zase bydlí ve svém

Nájemníci z v lednu ohněm poničeného domu v Krejčího ulici ve Vrbně pod Pradědem se postupně vrací do svých opravených bytů. Z rekonstruované budovy a bytů mají skutečně radost.

Chválou nešetří například Marie Vacatová, jejíž syn obývá třetí patro domu. Právě to bylo jedno ze dvou pater nejvíce postižených lednovým požárem. „Syn měl byt promočený, taky koberce, peřiny, to víte, o všechno přišel. Hasiči byt museli pořádně prolít vodou, když se začal oheň rozlézat po celé budově,“ vzpomínala na událost Vacatová, která se těší z nových protipožárních bezpečnostních dveří domu a bytu, i opraveného příbytku.

A nejen to. Oceňuje rovněž pomoc města při shánění vybavení do bytu, stolu do obývacího pokoje, postele i skříně. „Inženýrka Pešatová všechno obvolala, pomohla, pomoc všech z města je skutečně obrovská, alespoň takto bychom chtěli všem poděkovat,“ uvedla Vacatová. Lidé už obdarovali syna konferenčním stolem, skříní i postelí. „Ještě mu chybí jídelní stůl, ale to už jsou jen takové drobnosti. Hlavně, že je živ a zdráv,“ těšila se paní Vacatová.

Podobně hovoří domovník domu a soused ze třetího patra Lubomír Ušela. Přebral si už klíče od svého bytu, je jako nový. Lino, podlahy, stěny, linka, kachlíky v koupelně, sprchový kout, okna, tím vším mu město příbytek vybavilo. „Pracoval jsem v Dřevoslohu jako podnikový hasič, zažil jsem také lesní požáry, ale aby mi hořelo v domě, to jsem zažil na vlastní kůži poprvé a doufám, že i naposled,“ rozmítal domovník Ušela.

V den události byl večer doma, seděl u počítače. Když ucítil kouř, nejprve myslel, že jde z drátů elektřiny. Zkontroloval proto zásuvky, televizi, ale nic. „Vtom jsem se podíval nahoru, měl jsem pod stropem půlmetrovou kouřovou clonu. Od dveří šly rány a křik: Utíkejte, hoří, hoří, ven!“ nezapomene na požár Ušela. Otevřel dveře, zpátky do bytu ho zahnal hustý černý kouř. Zabouchl a schoval se na balkon, než ho vysvobodili hasiči.

Lubomír Ušela byl sám u hasičů od osmi let, od osmnácti let si pár let vyzkoušel, jaké je to být profesionální hasič. „Proto mohu říct všem škarohlídům, že byl tehdejší zásah hasičů plně profesionální, adekvátní situaci. Vím, o čem mluvím. Kdo tvrdí opak, ten lže,“ dodal Ušela.