Garant studie Marek Banaš z přírodovědné fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spolu se šéfem Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky Janem Halfarem na úterním jednání v Jeseníku představili starostům dotčených obcí na podrobné mapě území, na němž by se měl budoucí park rozkládat. Ten má zabírat jen dvacet procent dnešního území CHKO. Odborníci starostům vysvětlili i všechny sporné otázky.

„Jaký prostor v národním parku má člověk? Jak je chráněný? Jak se staráme o jeho ekonomické bytí a žití? Vy chcete jen chránit přírodu, ale nám jde hlavně o lidi. Nestojíme o to, aby nám národní park znemožnil cestovní ruch v Lipové,“ začal zostra debatu starosta Lipové – lázní Lubomír Žmolík (ODS). „Pro koho národní park bude? Pro žabičky? Nebo bude dědictvím přírody pro další generace?“ přidal se místostarosta Jeseníku Jiří Staňa (SZ).

Obce v Mikroregionu Jesenicko žijí z cestovního ruchu a podnikatelé se obávají o svou existenci. Navíc starostové po návštěvě národních parků mají od svých kolegů jen negativní reakce. „Neslyšeli jsme nic pozitivního. Národní park vždy znamenal omezení bytí. Samospráva se tam potýká s byrokracií. Nejmarkantnější problémy jsou na Šumavě. Co nám přinese národní park pozitivního? V čem nám ulehčí? Sice sem přitečou noví turisté, ale už vidím správu národního parku, jak buduje parkoviště,“ kladl další otázky Žmolík. Spolu s dalšími kolegy je ochoten připustit německý model, kde dobře značené cesty provázejí turisty po nejatraktivnějších místech. Stávající český systém je totiž postaven hlavně na zákazech.

Starostové také požadují, aby i nadále byla přístupná turisticky atraktivní místa, jako je Šerák a další lokality. „Jestli chcete mít striktně vymezené území pro vás, tak o takový park tady nikdo nestojí,“ zdůraznil zastáncům národního parku Žmolík. Garant studie Marek Banaš měl pro starosty jen uklidňující informace. „Stávají režim, který je na drtivé většině plochy, je stejný nebo ještě přísnější, než ten, který by s sebou nesl národní park,“ uklidňoval situaci Banaš. Společně s vedoucím CHKO Jeseník Janem Halfarem zdůraznil, že území Národního parku Jeseníky má zabírat jen dvacet procent současné plochy CHKO s nejcennějšími partiemi. „Jedná se asi o sto třicet kilometrů čtverečních. Pro srovnání, správa CHKO zabírá sedm set čtyřicet kilometrů čtverečních,“ řekl Halfar.

Bez souhlasu obcí park nebude

Národní park Jeseníky má zabírat horskou centrální část Hrubého Jeseníku. „Jde o oblast bez zástavby, s výjimkou několika chat, vysílače a lanovek. Rozhodně nebude zahrnovat zastavěná území obcí,“ zdůraznil Halfar. „Národní park Jeseníky povede od Obřích skal přes masiv Šeráku a Keprníku včetně Červené Hory, vyhýbá se prostoru Červenohorského sedla, aby chaty a lanovky nebyly součástí. Dále povede na Jezerníky, Praděd, odtud po silnici vedoucí od Bělé pod Pradědem po hranici Karlovy Studánky. Od Národní přírodní rezervace Praděd západně do masivu Mravenečníku, kde se hranice vyhýbá přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Na jih povede okolo Kočičích skal až ke Skřítku,“ podal Marek Banaš vyčerpávající informaci o zamýšlené hranici Národního parku Jeseníky.

Jak zdůraznil, schůzka se starosty je teprve prvním mezníkem. Po zapracování námitek starostů dostane slovo vláda. Jestliže záměr schválí, přijde na řadu podrobná studie. „Neumím si představit, že by to bylo bez zapojení veřejnosti,“ přislíbil Banaš starostům, že nezůstanou mimo hru. V případě, že by se obce postavily proti, nápad zřízení nového národního parku by skončil v šuplíku. „Takže říkáme opatrné ano, za podmínek, že v parku bude místo pro člověka. Bude se chránit, aby v tomto území přežil,“ ukončil jednání Lubomír Žmolík.

Ochranáři upozorňují, že si Jeseníky statut národního parku zaslouží. Rostou a žijí zde desítky endemitů, tedy rostlin a živočichů, kteří nejsou nikde jinde na světě. „Z rostlinné říše bych mohl jmenovat lipnici jesenickou, zvonek jesenický, jitrocel tmavý sudetský, hvozdík kartouzek sudetský. Z živočišné říše zase okáče horského sudetského, lindušku horskou a další,“ řekl Jindřich Chlapek ze správy CHKO Jeseníky. „Oblast má v kontextu střední Evropy jedinečné ekosystémy. Hodnoty jsou ale rozptýlené a ochrana lépe funguje, když území zabírá jeden celek,“ dodal Banaš.