Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v závěru loňského roku vyhlásil po čtyřech neúspěšných pokusech už páté výběrové řízení na prodej zámku Dívčí Hrad. V případě více zájemců rozhodne následná aukce. Minimální cena oproti první nabídce spadla z 5,1 milionu korun na aktuálních 3,3 milionu.

Zámek byl původně majetkem Suverénního řádu maltézských rytířů, ale ten neprojevil zájem o restituci na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Maltézští rytíři mají na Osoblažsku zájem jen o navrácení pozemků.

O zámek se odmítli ucházet vzhledem k jeho neutěšenému stavu. Obec Dívčí Hrad neúspěšně jednala se státem o možnosti bezúplatného převodu zámku do svého vlastnictví, ale koupi navzdory snížené ceně neplánuje.

„S obcí Dívčí Hrad jsme o převodu několikrát jednali. Jenže zákon v tomto ohledu vyžaduje nekomerční využití objektu, tedy zákaz prodeje, pronájmu a využití ve veřejném zájmu po dobu minimálně dvaceti let.

Obec sama nakonec došla k závěru, že by tyto omezující podmínky nebyla schopná dodržet,“ vysvětloval situaci mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka a ještě dodal: „V případě bezúplatného převodu by bylo znemožněno čerpání dotací na rekonstrukci kvůli pravidlům nedovolené veřejné podpory.“

Podle starosty Dívčího Hradu Jana Bezděka tato malá obec došla k závěru, že v současnosti nemá dost finančních prostředků nejen na koupi, ale ani na nákladnou rekonstrukci zámku, která podle odhadů bude vyžadovat desítky miliónů korun.

Památkáři s obavami sledují, jak do zámku zatéká dírami ve střeše, jak se každý měsíc zvětšují fleky rozmáčené omítky a jak postupuje degradace zdiva. Celkový stav zámku sice není špatný, ale kvůli havarijním okapům a střechám se rychle zhoršuje.

Památkáři marně apelují na stát jako majitele, že nejhorším škodám v Dívčím Hradě může zabránit třeba jen lepší údržba, výměna okapových žlabů a lokální opravy střechy. Stát se prvního pokusu v roce 2008 soustředí pouze na hledání kupce a záchranné práce odmítá. Odvolává se na předpisy, podle kterých nesmí investovat do nepotřebného majetku, který je určený k prodeji. Patová situace pokračuje a neúspěšné pokusy o prodej se opakují.

Zámek, konírna i další stavby v areálu v minulosti prošly úpravami, které s historickým objektem nemají mnoho společného. K původní podobě, kterou zámku vtiskl řád maltézských rytířů, přibyly železobetonové stropy a typizované dveře.

„Hlavní problém zámku možná není děravá střecha, ale to, že ho obklopují pozemky různých vlastníků. Prodává se jen areál zámku s příjezdovou cestou, okleštěný od původních pozemků. To může být důvod, proč je těžko prodejný, “ popsala další problém krnovská památkářka Andrea Šírová na své loňské přednášce o památkách Osoblažska.