Slovo tóra v hebrejštině znamená „učení“ a označuje posvátné svitky se starozákonními texty. V roce 2006 se náhodou podařilo dva z původních šesti krnovských svitků Tóry vypátrat v Izraeli a letos se poštěstilo prvním krnovským turistům prohlédnout si je na vlastní oči.

O posvátné svitky svědomitě pečují

Svitky Tóry se vyrábějí ze zvířecí kůže a namotány jsou na dvou dřevěných tyčích. Praktikující židé čtou z Tóry o každém šabatu a používají ji s nejvyšší úctou. Skupina několika krnovských turistů se letos během dovolené v Izraeli navštívit v Jeruzalémě sbor, který o krnovské svitky pečuje.

Krnovskou Tóru dodnes při ranních šabatových bohoslužbách používají členové synagogálního sboru Emet ve Emuna. Tuto liberální židovskou náboženskou komunitu založili přistěhovalci z německy hovořících zemí.

Kde najdete krnovskou tóru?Nedaleko premiérovy rezidence

„Modlitebna s krnovskou tórou se nachází v suterénu činžovního domu na ulici Mordechaje Narkise číslo 1. Je to adresa v centru západní části Jeruzaléma v luxusní vilkové čtvrti Rechavia. Mimochodem ve vedlejší ulici má své oficiální sídlo premiér státu Izrael,“ vzpomíná Pavel Kuča z Krnova, který patřil k první turistické skupině Krnováků, kteří Emet ve Emuna navštívili.

„Předseda sboru Gideon Mamroth před námi Tóru rozvinul a dokonce mne z ní nechal číst. Je to velmi přátelský a otevřený člověk. Také dalším zájemcům z řad krnovské veřejnosti vzkazuje, že jim modlitebnu rád zpřístupní,“ dodal Kuča, který se jako příznivec krnovské synagogy zajímal o příběh spojený s Tórami.

Před řáděním nacistů posvátné texty odvezli

Některé z šesti Tór byly do Krnova převezeny z Osoblahy. Osoblažská synagoga totiž začala chátrat už kolem roku 1933, když se většina tamních Židů odstěhovala do větších měst. Dvě krnovské Tóry v období nastupujícího nacismu zachránil Carl Fried, tehdejší předseda Židovské náboženské obce Krnov. Na podzim 1938 s nimi odjel z Krnova k příbuzným do jihomoravského Kyjova. V roce 1939 je pak vyvezl do tehdejší britské Palestiny.

„V Jeruzalémě žije Friedova dcera Rivka Eisinger, která letos osobně navštívila svůj rodný Krnov, když si byla obnovit své české občanství. Právě od Friedovy dcery Rivky Eisinger se v roce 2006 dozvěděli členové sdružení Krnovská synagoga o existenci Tór,“ dodal Kuča.

Odchovanec krnovského gymnázia doktorem v Jeruzalémě

Během pobytu v Izraeli se setkal také s krnovským rodákem Jakovem Adlerem, předním izraelským specialistou na medicínu mimořádných událostí jako je zemětřesení nebo teroristický útok. „Je to absolvent krnovského gymnázia, který maturoval v roce 1949. Strávil několik let na misích OSN v Africe a na Balkáně. Jeho otec Hugo byl prvním poválečným ředitelem plicní léčebny na Žárech,“ uzavírá Kuča.

Přestože se většina krnovských Židů podobně jako Carl Fried rozhodla v roce 1938 opustit své město, v následujících letech více než sedmdesát procent této komunity bylo zavražděno ve vyhlazovacích táborech. Ti, co přežili, zapustli nové kořeny v různých zemích po celém světě. Krnovští rodáci židovského původu dnes žijí v Rakousku, Německu, Velké Británii, USA, Kanadě, latinské Americe, Austrálii, Izraeli i v dalších zemích.