Klasický film Zvětšenina je příběhem fotografa, který si až při prohlížení velké zvětšeniny uvědomí, že nejspíš při focení v parku nevědomky v pozadí v dálce zachytil vraždu.

O tom, jak je obrovský rozdíl mezi pohlednicovým formátem a zvětšeninou, se mohou Krnované přesvědčit ve Flemmichově vile, kde v pátek začala výstava Pohledy na Krnov 2.

POHLEDY NA KRNOV 2

Jak už název napovídá, návštěvníci Flemmichovy vily se již podruhé mohou setkat se zvětšeninami dobových pohlednic a historických fotografií ze sbírky Jiřího Křivy. Tento obdivovatel dávného Krnova díky přátelům, kteří mu pomáhají nést finanční výdaje spojené s nákladným tiskem zvětšenin, tentokrát vystavil skutečné skvosty ze svého archivu.

ZVĚTŠENINY UKAZUJÍ, CO NÁM DOSUD UNIKALO

Ať už jde o snímky z dob, kdy byl Krnov součástí Rakouska a habsburské monarchie, první republiky, nacistické třetí říše, nebo poválečného Československa, zvětšeniny jim daly úplně jiný rozměr. Můžeme si prohlížet detaily, které nám dosud byly skryté.

V krnovských zákoutích rozeznáváme jednotlivé lidi a mnohým vidíme tváře. Můžeme ledacos vyčíst z jejich oblečení nebo z držení těla. Můžeme odhadovat věk, sociální postavení, profesi nebo náladu v okamžiku stisknutí spouště. Babky prodávají na trhu, metař se opírá o koště, chlapec s károu musí tvrdě pracovat, pán v klobouku vypadá, že je pro ostatní autorita.

Kolik let dnes může být copaté holčičce? Žije ještě? Na zvětšeninách lze číst vývěsní štíty obchodů i plakáty na nárožích. Muži v uniformách SA, pózující 6. 10. 1938 na krnovském náměstí, potvrzují, že náckové mají tupé a násilnické ksichty nejen ve filmech.

ZÁHADA: DIVNÁ VYSOKÁ KONSTRUKCE NA CVILÍNĚ

Při vernisáži jednotlivé snímky komentoval historik z Městského muzea v Krnově Alexandr Michl- Bernard. Zastavil se také u snímku, na kterém je Cvilín táborem, ve kterém krnovští Němci čekali na odsun. „Za táborem v pozadí vidíme poutní chrám na Cvilíně, poškozený válečnými událostmi. O všem na fotografii něco víme, ale na vysvětlení teprve čeká tato záhadná, nejspíš dřevěná věž," ukázal na divnou konstrukci.

Alexandr Michl-Bernard připustil, že historici nemají ani tušení, k jakému účelu tato věž byla na Cvilíně postavena. Že by to byl nějaký vysílač nebo pozorovatelna pro německou armádu, když snímek podle zničené střechy evidentně pochází z prvních poválečných měsíců? Jisté je jen to, že nejde o fotomontáž, protože někteří pamětníci si na tuto cvilínskou věž vzpomínají.

„Jedním ze svědků je paní Josefka, která nám vyprávěla, jak po tom v dětství lezla. Vždycky se štenkrovaly holky s chlapci, kdo má odvahu tam vylézt. Když tam vylezla co nejvýš, chlapci hned běželi žalovat na ni mamince, která pak přiběhla s vařečkou, co tam má co lozit.

Podobné úsměvné historky sice známe, ale k jakému účelu to zařízení mohlo sloužit, to se snad dozvíme až někdy v budoucnosti," uvedl Alexandr Michl-Bernard nad zvláštní věží.

JAK DNES PŘIPOMÍNAT TÁBOR NA CVILÍNĚ?

Někteří krnovští Němci, kteří se do své původní vlasti každoročně vrací, museli čekat na odsun v táboře na úbočí Cvilína. Vzpomínají při tom často na hlad, bití, ponižování, špatné zacházení a nucené práce.

Je zvláštním dějinným paradoxem, že tento tábor začali stavět samotní Němci jako místo pro válečné zajatce. „Tento tábor, původně budovaný pro zajatce, Češi po válce promptně využili jako jeden z táborů pro shromáždění německého obyvatelstva před odsunem.

Dokonce máme v muzeu několik fotografií z interiéru tábora, nevím zda konkrétně z toho na Cvilíně, protože v Krnově byly ještě další tři tábory pro shromáždění německého obyvatelstva," Alexandr Michl-Bernard s tím, že jde o neutrální fotografie, které pravděpodobně měly ukazovat táborový pořádek a dobré zásobování potravinami.

„Zda to tak opravdu fungovalo i ve skutečnosti, toť otázka. Poválečné poměry byly obecně neuspořádané," uzavřel Alexandr Michl-Bernard svůj výklad k fotografii Cvilína s táborem, poničeným kostelem a tajemnou věží.