V sobotu 10. srpna představil první prohlídkovou trasu a nové historické expozice.

Na zámku bylo nutné přednostně vyřešit věci, co nejsou vidět. Střecha, krovy i statika už jsou v pořádku, takže nastal čas něco nabídnout návštěvníkům. Zámek desítky let sloužil jako ústav sociální péče, takže z původního vybavení interiérů se nedochovalo téměř nic.

Naštěstí dnešní majitelé zámku mají zálibu ve starožitnostech, proto mohli v komnatách vystavit část svých sbírek. Expozice doplnily zápůjčky a akvizice. Zámeckou zahradu na břehu Kobylího potoka obývá skupina koní. Připomínají, že kůň po staletí býval sekačka i dopravní prostředek.

JAKO BY ARCOVÉ PRÁVĚ ODEŠLI

Díky spolupráci s památkářkami Ľubicou Mezerovou a Andreou Šírovou vznikla expozice, která věrně ukazuje každodenní život v dobách, kdy zde sídlily šlechtické rody Arco a Skrbenští.

„Pro zámek bylo velkým štěstím, že sem přišla kastelánka Andrea Šírová, která je nejen odborně zdatná, ale také manuálně šikovná. Zámek není jen hrdostí svých majitelů, ale hlásí se k němu celá obec. Přišla pomáhat řada dobrovolníků, když se uklízelo nebo se stěhoval nábytek,“ uvedla Ľubica Mezerová s tím, že místní chodí na zámek do kina a odborníci ho znají díky seminářům. Kastelánka Andrea Šírová byla dojatá, že fanoušci zámku zaplnili celý sál.

První prohlídkovou trasu a první historické expozice představily návštěvníkům zámku Hošťálkovy památkářka Ľubica Mezerová a kastelánka Andrea Šírová

První prohlídkovou trasu a první historické expozice představily návštěvníkům zámku Hošťálkovy památkářka Ľubica Mezerová a kastelánka Andrea Šírová

POKOJE PRO PÁNY, DÁMY A HOSTY

Expozice osloví každého, kdo si kupoval nábytek po svatbě, něco dostal od babičky a po rodičích, a pak desítky let doplňoval a shromažďoval další věci.

„Všechno tady končí rokem 1945, kdy odešli Arcové ze zámku i z Hošťálkov. Můžete si představovat, jak jim postupně přibývalo vybavení pokojů, jak se měnila pracovna majitele panství a přijímací sál,“ pozvala Ľubica Mezerová návštěvníky na prohlídku.

V dámském pokoji nechybí likérová souprava, modlitební knížka, peněženka, pouzdro na brýle nebo broušené rubínové sklo. Pánskou kratochvílí byl biliár, karty, šachy a pokuřování pod loveckými trofejemi a obrazem nymfy.

Zámecký pán si pořídil velkou pracovnu, aby v ní mohl stolovat a zbylo mu místo i na oddychový kout, kde přijímal návštěvy. Neobarokní stůl s kalamářem a psacím strojem doplnil fotkami rodiny. Jako dekoraci si vystavil sbírku fotoaparátů a zlatnické váhy. Jeho vzdělanost zdůrazňují knihy. Půlové hodiny mu odbíjí každou půlhodinu a k rozptýlení tu má gramofon.

V přijímacím salonu očekávají dámskou návštěvu, protože jsou tu připravené vějíře. Je to plno upomínkových předmětů z cest, aby bylo co ukazovat návštěvám.