Objevit se nebo se alespoň mihnout na filmovém plátně je dozajista touhou mnoha lidí.
Před náborovým centrem na hradě Sovinci, kde filmaři o víkendu vybírali do komparzu vhodné typy bojovníků do velkofilmu o Janu Žižkovi, se tvořily ještě před jeho otevřením dlouhé fronty. Jenom za první hodinu si náboráři vybrali mezi zájemci dvaapadesát komparzistů.
FILMAŘI POTŘEBUJÍ PŘES TISÍC KOMPARZISTŮ
„Největší zájem jsme zatím měli v Brně, kde jsme nakonec vybrali tři sta padesát šest vhodných typů. Pokud to tak půjde dál, tak ten počet tady ještě překonáme. Jsme rádi, protože komparzistů budeme potřebovat hodně přes tisíc," řekl Lukáš Šolc, jeden z náborářů.
Nábor zatím proběhl kromě Brna a Sovince také v Praze a Jindřichově Hradci, a poslední možnost budou mít zájemci v Táboře.
Zájemci o filmový komparz se na Sovinec sjížděli i z velké dálky. Výrazně převažovali muži, a to od mladých chlapců až po zachovalé seniory. „Já jsem stál ve frontě asi hodinu. Zajímá mě doba Lucemburků a mým koníčkem jsou také historické zbraně. Na stará kolena jsem se dal na výrobu luků a lukostřelbu.
Nestydím se vystupovat, zkusil jsem to a zatím mi to vyšlo," svěřil se Jiří Zapletal, který přijel na konkurz z Brusné u Bystřice pod Hostýnem.
Velkofilm o Janu Žižkovi bude nejdražším filmem české kinematografie. Náklady půjdou do stovek milionů korun a výrazně tak překonají dosud nejdražší český film Bathory režiséra Juraje Jakubiska, který přišel na 300 milionů korun. Natáčet se začne počátkem příštího roku a režisérem filmu s mezinárodním hvězdným obsazením bude Petr Jákl, který už režíroval filmy Kajínek a horor Ghoul.
Z LAPKY DVEŘNÍKEM U KRÁLE VÁCLAVA IV.
Jan Žižka patří k sedmi nikdy neporaženým světovým vojevůdcům všech dob. Narodil se kolem roku 1360 v Trocnově a o prvních padesáti letech jeho života máme jenom velmi kusé zprávy.
Už jako chlapec přišel o levé oko a pak byl pravděpodobně členem družiny lapků a zemských škůdců. V letech 1409 až 1411 se jako žoldnéř polského krále Vladislav II. Jagella účastnil bojů proti Řádu německých rytířů. V roce 1414 už sloužil jako dveřník u krále Václava IV.
Do husitského hnutí se zapojil od samého jeho počátku a patřil k jeho nejznámějším a nejvýraznějším vůdcům.
V čele husitských vojsk dosáhl mnoho vítězství a to i jako slepý. O druhé oko přišel v roce 1421 při obléhání hradu Rábí. Zemřel při tažení na Moravu u hradu Přibyslavi dne 11. října 1424. Příčina jeho smrti není známá, v letopisech se dochovala pouze zpráva, že se roznemohl od hlízy. Dnes se historici přiklánějí k domněnce, že příčinou úmrtí byla celková otrava krve po nezvládnutelném zánětlivém procesu.
SPANILÁ JÍZDA JANA ŽIŽKY
Podle režiséra Petra Jákla je osobnost Jana Žižky zajímavá pro celý svět, má tak šanci oslovit masy diváků, propagovat krásy naší země a ukázat jim alespoň část naší historie.
Ladislav Olejníček