Zabijačka znamená spoustu práce, pod kotli ve Světlé Hoře zatápějí už v šest hodin ráno, aby si lidé mohli na prvních dobrotách pochutnat už kolem desáté hodiny. Druhá várka je pak hotová kolem poledne a to už je připravená i pečínka se zelím.

„Pro lidi máme nachystaný ovar, jitrnicový a jelitový prejt a takové věci, které k zabíjačce patří. Ženské pak upečou něco sladkého, takže si lidé mohou vybrat. Nechybí nám samozřejmě kořalička, nechybí nám vařonka, dobré pivečko," řekl jeden z pořadatelů, Petr Pataky.

V minulosti bývala domácí zabijačka jedním z vrcholů hospodářského roku. Pro lidi znamenala zajištění kvalitního masa na dlouhou dobu a byla to také společenská událost, při které se scházela široká rodina a přátelé. Ve většině venkovských domácností lidé chovali prasátko, někde i dvě, protože jim pak lépe chutná a rychleji přibírají. Dnes je všechno jinak.

„Zabijačku pořádáme ve spolupráci s radnicí. Světelská pohoda má ve vínku obnovu a udržování tradic. Přestože jsme na venkově, některé děti vůbec nevědí, jak taková venkovská zabijačka vypadá, takže možná i proto," řekl Leoš Sekanina ze sdružení Světelská pohoda.

Důvod, proč lidé přestali doma chovat prasátka, je jednoduchý, přestalo se to vyplácet. Prase vyžaduje pravidelnou péči a krmení. Kvalitní krmení je ale drahé a koupit si maso v obchodě vyjde levněji.

„Domácích zabíjaček ubývá a mohu říci že podstatně. To, co jsem dělával dřív, takových sto čtyřicet za ty tři měsíce, tak teď je jich v nejlepším případě dvacet pětadvacet. Nic s tím ale nenaděláme, taková už je doba," posteskl si řezník Antonín Dudešek.

Ladislav Olejníček