Klavifony nebo též klaviphony se vyráběly jen v Hořovicích a v Krnově. Nikde jinde na světě. Je to jeden z prvních nástrojů, ve kterých se trsací mechanika starala o vibrace ocelových jazýčků, ale zvuk vznikal až snímáním elektromagnetického signálu.
Originální snímač vymysleli vývojáři v Lounech, kde fungovalo speciální oddělení pro elektrofonické hudební nástroje, vyráběné v Národním podniku Harmonika Hořovice.
CO JE TO KLAVIFON
Klavifon byl ve své době technickým unikátem, ale dnes už ho zná jen pár sběratelů hudebních nástrojů. Jde o klávesový nástroj s rozsahem pěti oktáv. Vážil asi patnáct kilogramů.
Původně se vývojáři při vymýšlení klavifonu soustředili na hudebníky, kteří doma nemají klavír nebo nechtějí rušit sousedy. Klavifon byl průkopnický v tom, že umožnil pouštět si hudbu potichu do sluchátek. Brzy si muzikanti uvědomili, že je to nejen praktický nástroj pro noční hraní v bytech, ale oblíbili si také jeho zajímavý zvuk připomínající piano, cembalo i kytaru. Průkopníci českého bigbítu konečně měli klávesy, které bylo možné snadno připojit k zesilovači.
„Podle dosavadních zkoušek je nástroj způsobilý pro rytmické skupiny a jazz. Technika hry je podobná technice hry na varhany. Hlasitost nelze řídit úderem na klávesu, nýbrž regulačním prvkem provedeným jako páka ovládaná kolenem (kolenáč). Nástroj se dá snadno složit a potom má tvar podlouhlého plochého kufříku s držadlem," představoval výrobce přednosti klavifonu v dobových propagačních materiálech.
foto: Jakub Dvořák
KRNOVŠTÍ VARHANÁŘI
Po válce spousta kostelů potřebovala opravit varhany, takže krnovští varhanáři měli práce nad hlavu. Koncem padesátých let už varhanáři museli přemýšlet, čím rozšířit hlavní výrobní program. Zkoušeli, jak půjdou na odbyt nejen hudební nástroje, ale třeba i notové pulty.
Když nebyla práce v hudebním oboru, musela část varhanářů vyrábět koželužské sušicí tunely pro Strojosvit. Za této situace byla do Krnova převedena výroba harmonií, pian, pianin a akordeonů.
VÝROBA RIEGER KLOSS
Klavifony se v krnovském podniku Rieger Kloss vyráběly v letech 1958 až 1966. Klavifon byl sice dostatečnou raritou už sám o sobě, ale největší korunu mu nasadil český underground, který mu přidal punc zakázaného ovoce.
PLASTICI A MIMIKRY
Zvuk klavifonu si oblíbil klávesák Pepa Janíček ze zakázané a pronásledované kapely The Plastic People of the Universe. Klavifon zní například v nahrávce Plastiků Jak bude po smrti (rok 1979). Tvůrci Majora Zemana chtěli ukázat divákům, že závadná hudba Plastiků vede k drogám a únosům letadel, takže klavifon zní i v televizním hitu Bič boží v dílu Mimikry.
„Hrával na něj také předák skupiny Brutus Sáša Pleska, avšak jeho nástroj byl rozkousán psem," doplnil Michal Najvrt z Frýdlantska, který si pořídil klavifon v roce 2008.
Některé klavifony nesly štítek ČHN neboli České hudební nástroje, někdy i „Klaviphon ČHN Krnov". „Můj klavifon žádné výrobní údaje neobsahuje, takže svého času jsem si představoval, že ho snad vyrobil nějaký geniální domácí kutil. Až major Zeman a díl Mimikry mě ubezpečil, že jde o sériový výrobek," doplnil další fanoušek a majitel klavifonu Jakub Dvořák.