VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na horách budete potkávat také komunikátora Štěpánka

Turisté v Jeseníkách se diví, proč někdo pracuje s křovinořezy mimo vyznačené stezky, kam běžný návštěvník nesmí vkročit. Copak vzácným rostlinám křovinořez nevadí? A naopak jim může turista ublížit svou podrážkou?

5.11.2017
SDÍLEJ:

Jeseníky. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

S podobnými otázkami se mohou turisté přímo na jesenických svazích obracet na usměvavého terénního komunikátora Michaela Štěpánka. Jeho práce souvisí s projektem Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky.

„Náplní naší práce je komunikace s turisty a vysvětlování otázek, které se týkají ochrany přírody. Třeba právě kosení borůvčí. Když návštěvníkům hor ty věci vysvětlujeme v souvislostech, tak mnohem lépe přijímají i různá omezení. Chápou ten pozitivní efekt, ať už jde o omezení nebo různé akce, které děláme,“ prozradil Štěpánek podstatu své práce.

Hovoří s veřejností i o tom, co se přímo netýká nového projektu.

Michael Štěpánek„Když třeba někde zahlédneme kamzíky, tak tam zastavíme a půjčujeme turistům dalekohled, aby se podívali. Je tu řada zajímavostí, kterých si návštěvník třeba nemusí sám všimnout,“ popsal další poslání komunikátorů Štěpánek.

Michaela Štěpánka mohou turisté potkat hlavně na značených trasách v oblasti Pradědu. „Komunikátoři se budou pohybovat v lokalitě Velké kotliny, Bílé Opavy a Petrových kamenů. V blízkosti turistických stezek a sjezdovek je řada pěkných míst, kam lidé chodí, a neuvědomují si, jakou zátěž to představuje pro citlivou přírodu,“ doplnil Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky.

Michael Štěpánek se bude v Jeseníkách pohybovat celý rok. Z vlastní zkušenosti ví, že známá dominanta Petrových kamenů bývá nejproblematičtější.

„V zimě býváme nejčastěji u sjezdovek na Ovčárně. Za slunečného počasí lyžaře láká ujít pár kroků a sáhnout si na ,Petráky´, tak jim pořád vysvětlujeme, proč se to nesmí. Pokuty se snažíme dávat úplně minimálně. Mnohem důležitější je ukázat lidem, jak mohou svým jednáním ovlivňovat přírodu,“ prozradil Štěpánek.

Nejvyšší pokutu, jakou kdy udělil, byly dva tisíce korun za neoprávněný vjezd autem do lesa, ale byl to opravdu, jak komunikátor tvrdí, ojedinělý případ.

Jak podpořit obnovu lesa a kvetoucí louky

Analýzy dendrochronologů potvrzují, že borůvky rostly na vrcholcích Jeseníků už ve 13. století. Před válkou se jesenické louky nad úrovní lesa kosily a spásal je dobytek. Tím se potlačovalo borůvčí a udržovaly se v rovnováze květnaté horské trávníky.

Jakmile zmizela stáda i horalé s kosami, druhově pestré trávníky začaly zarůstat borůvčím. V souvislých porostech borůvek jiné druhy rostlin nemají šanci přežít.

Dalším ekologickým problémem Jeseníků je přemnožená zvěř, která okusem brání přirozené obnově lesa. Ničí mladé stromy, zejména listnáče. Proto vznikl projekt vyžínání borůvčí, který by měl obnovit 25 hektarů květnatých alpínských trávníků.

V lesnatých partiích by se v rámci tohoto projektu mělo vysadit a oplocenkami ochránit před zvěří 5950 jeřábů, 700 javorů a 450 jedlí. To napomůže obnovit přirozené složení horských lesů. Stejně důležitou součástí projektu je i komunikace s veřejností a vysvětlování, jak křehký ekosystém funguje.

Ilustrační foto.

Kdo chodí do Jeseníků?

Součástí rozsáhlého projektu na ochranu nejcennějších hodnot Jeseníků je také monitoring návštěvnosti. Dosud se nikdo nepokusil tak detailně zmapovat, kdo vlastně do hor chodí a proč. Výsledky byly překvapivé.

Například se ukázalo, že lyžaři zdaleka nejsou v oblasti Pradědu tak dominantní skupinou návštěvníků, jak by se mohlo zdát. Minimálně polovinu návštěvníků Jeseníků tvoří „pěšáci“, a to i v zimě. Vyrazí na výlet s tím, že si od autobusu dojdou bez lyží na čaj nebo oběd na Barborku či na Praděd.

Pouze 15 procent je sjezdařů a 35 procent běžkařů. Odborníci předpokládají, že s rozmachem nových zimních středisek s umělým zasněžováním se lyžování po Jeseníkách víc rozptýlilo a posunulo do níže položených středisek. Přesto turisticky nejatraktivnější lokalitou na vrcholcích Jeseníků projde ročně na 300 tisíc lidí.

Jeseníky nejsou Jeseník, borůvčí není trávník

Zakázku na likvidaci borůvčí v lokalitě kolem Pradědu vyhrály Technické služby města Jeseník. Tato firma měla k dispozici jen pracovníky, kteří dřív kosili obyčejné trávníky. Až příliš pozdě si vítěz výběrového řízení uvědomil, že Jeseníky jsou něco jiného než Jeseník. Firma dokonce zvažovala odstoupení od smlouvy.

Úkolem sekáčů s křovinořezy bylo plošně odstranit borůvčí, ale ponechat na svahu jeřáby. Až do tohoto okamžiku byli všichni sekáči trávníků přesvědčeni, že jeřáb je jen stavební stroj pro zvedání břemen do výšek.

Aby náhodou nezničili něco cenného, při likvidaci borůvčí pro jistotu pečlivě obžínali kdejaké bezcenné maliní. A podobných nedorozumění bylo víc.

Pro jesenické ochranáře není snadné připravit výběrové řízení na tak specifickou zakázku. Ochranu botanických skvostů při práci v terénu má na zodpovědnosti autorizovaný dozor, ale ne pracovníci technických služeb s křovinořezy. Požadovat po uchazečích jako podmínku botanické znalosti by bylo diskriminační kritérium, protože v borůvčí v zásadě nic vzácného neroste.

Úkolem sekáčů je teprve uvolnit prostor pro šíření ohrožených druhů. Proto se firma na likvidaci jesenického borůvčí vybírala ve stejném režimu, jako kdyby šlo o tuctový trávník. Pokud by firma ze zakázky při prvních problémech vycouvala, hledání náhradníka by zabralo spoustu času.

Ochranáři nechtěli přijít o celou sezonu. Když jesenické technické služby zjistily, že není možné odstoupit bez řádného zdůvodnění, poukazovaly na různá rizika, například na nestabilní počasí s častým výskytem blesků. Součástí výběrového řízení ale byla také prohlídka místa, aby všichni uchazeči o zakázku předem věděli, kde dojde k plnění smlouvy a do čeho jdou.

Nakonec se vše v dobré obrátilo. Sekáči z Jeseníku se rychle učili a zlepšovali. Měli radost ze svých pokroků a byli hrdí, že za nimi zůstává pěkně nízko posečené borůvčí. A také měli legraci z toho, když snášeli borůvčí na zádech ve velkých vacích, a turisté si je pletli s paraglidisty.

Evropské miliony pomohou obnově Jeseníků

Obnova horských trávníků, sázení stromů či informování návštěvníků. Na tyto účely půjde do Jeseníků do roku 2023 třiadvacet milionů korun z evropských fondů. Pomohou obnově a zachování nejcennějších částí přírody v Národní přírodní rezervaci Praděd.

V nejvyšších partiích Jeseníků se nachází horská tundra. Nad úrovní lesa se dříve pásl dobytek a louky místní obyvatelé kosili. Díky lidské péči jsou zdejší trávníky tak pestré.

„Poté, co se s pastvou přestalo, začaly postupně zarůstat. Rozšířila se borůvka, která tvoří poměrně rozsáhlé a souvislé porosty. Jiné druhy rostlin v nich nemají šanci přežít,“ popsal jeden z problémů oblasti Radek Štencl ze Správy CHKO Jeseníky.

Přirozenou obnovu lesa zase komplikují velcí býložravci, kteří nadměrným okusem ničí malé stromky, především listnáče. Na Pradědu a v jeho okolí je také třeba více pracovat s návštěvníky, aby porozuměli, jak a proč vůbec je třeba o zdejší přírodu pečovat.

Na tyto problémy reaguje nový projekt Agentury ochrany přírody a krajiny. Do roku 2023 by se v jeho rámci mělo obnovit zhruba pětadvacet hektarů horských trávníků. Lesníci rovněž vysází a oplotí bezmála šest tisíc jeřábů, sedm stovek javorů a čtyři sta padesát jedlí, což pomůže obnovit přirozené složení zdejších lesů. Přímo v terénu již dva pracovníci seznamují návštěvníky se zdejší přírodou a monitorují výskyt některých rostlin a živočichů.

„Těší mě, že se ochrana přírody neuzavírá sama do sebe. Projekt není zaměřen jen na obnovu zdejší jedinečné přírody, ale věnuje velkou pozornost právě i práci s návštěvníky. Bez spolupráce s lidmi, turisty i místními, není totiž přírodu možné dlouhodobě a efektivně chránit,“ konstatoval náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

Národní přírodní rezervace Praděd je největší a nejkomplexnější chráněné území svého druhu v České republice. Rozkládá se na dvou tisících hektarech v okolí Pradědu a hlavního jesenického hřebene. Na Petrových kamenech například jako na jediném místě na světě rostou zvonek jesenický a lipnice jesenická.

Ve Velké kotlině se vyskytuje více než 350 druhů rostlin. Žijí zde i vzácní motýli, jako okáč menší nebo okáč horský.

Lukáš Nedomlel, Fidel Kuba, Petr Krňávek

Autor: Redakce

5.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Okolí Pradědu 15. listopadu 2017
19

Bílé Jeseníky zalité sluncem. Takto to teď vypadá okolo Pradědu

Ilustrační foto

Bruntálský zimní stadion bude v Kavalcově ulici

POZNÁMKA FIDELA KUBY: Jungmannův 17. listopad

Státní svátek Den boje za svobodu a demokracii nám připomíná události 17. listopadu 1939 a 17. listopadu 1989.

V Rýmařově a Krnově si připomenou 17. listopad

Výročí sametové revoluce a uzavření českých vysokých škol nacisty za druhé světové války si připomenou studenti a učitelé rýmařovského gymnázia a střední odborné školy, ale i občané města lampiónovým průvodem.

Dluhové poradenství je nejvyužívanější

Bruntálští občané dluží jen na takzvané jistině, tedy na základním dluhu, přes miliardu korun.

Půjčit si elektrokolo? Žádný problém

Nově tuto možnost nabízí zájemcům město Krnov, k dispozici je však služba také na Opavsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT