Česká myslivost je ojedinělá svými specifickými zvyky, mluvou a tradicemi, díky čemuž je zapsána v seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR, a stejného ocenění se jí dostalo i od mezinárodní organizace UNESCO.

Svatohubertská mše se konala první říjnovou sobotu v Malé Morávce. Přilákala myslivce, lesníky, přátele myslivosti a přírody, které před kostelem uvítala troubením skupina mysliveckých trubačů Rabštejn. Průvod myslivců pak vešel do kostela i s hlavou uloveného jelena.

Farář Karel Rechtenberg připomenul patrona myslivců, svatého Huberta. V průběhu bohoslužby myslivci přinášeli knězi dary přírody a lesa, rovněž tak četli z bible a také takzvané přímluvy.

Po obřadu v kostele návštěvníci viděli ukázku slavnostního starodávného obřadu, mysliveckého pasování. „Již od 15. století jsou známy záznamy o tom, že myslivcem se mohl stát pouze člověk, kterému k tomu dala svolení vrchnost, a který musel vykonat a absolvovat tříletý učební obor.

Musel absolvovat mnoho činností, o kterých se dnešním myslivcům ani nezdá. Bylo to kupříkladu ovládání koně v zápřahu i pod sedlem, psářství, vedení lovu, kladení pastí, činností, které mnohdy dnes ani neznáme,“ připomenul Jaroslav Mader, který pasování provedl. Mezi myslivce byl přijímán Tomáš Nováček, který složil zkoušky a absolvoval nezbytnou praxi.

Jaroslav Mader nejprve přečetl myslivecké desatero, které myslivce zavazuje k čestnému mysliveckému konání a jednání. Pak Tomáš Nováček přednesl myslivecký slib a poté poklekl na pravé koleno na znamení úcty k přírodě, ke zvěři, k české myslivosti a její tradici.

Všichni myslivci naopak povstali. Pasování proběhlo třemi údery na rameno, první úder je ve jménu české myslivosti, druhý k poctě Hubertově a třetí k připomínce mysliveckých mravů, aby pasovaný nezapomněl na svůj myslivecký slib.

Kdo byl svatý HubertSvatý Hubert žil na přelomu sedmého a osmého století. Pověst praví, že se oddával kratochvíli, lovu a zábavě, kterou zaháněl smutek nad ztrátou milované ženy. Ke zbožnosti jej obrátilo setkání s jelenem, který měl mezi parohy zářivý kříž. Hubert při tomto setkání uslyšel hlas, který jej nabádal k nápravě. Stal se knězem a později i biskupem.

Svatý Hubert je patron a přímluvce všech myslivců, ale také lesních dělníků, řezníků, kožešníků, lovců kožešin, soustružníků, optiků, slévačů, výrobců matematických přístrojů, matematiků, výrobců rolniček, loveckých psů, proti psímu kousnutí, proti vzteklině, proti hadímu uštknutí, proti strachu před vodou. K dalším mysliveckým patronům patří svatý Jiljí a svatý Eustach, bohyní lovu je Diana.

Kaple svatého Huberta

Mysliveckými památkami jsou i kapličky svatého Huberta. K těm nejcennějším patří dřevěná kaple z Karlovy Studánky, stojící v někdejší osadě zvané Hubertov. Vznikla v letech 1757 a 1758. Obraz svatého Huberta, který je zavěšen nad hlavním oltářem, namaloval v roce 1758 barokní malíř a rýmařovský rodák Jan Kryštof Handke.

Mnohem mladší je kaplička zasvěcená svatému Hubertovi, kterou mohou lidé najít poblíž Lomnice u Rýmařova. Postavena byla teprve v loňském roce díky přízni myslivců.

Svatohubertská pouť na Cvilíně

Poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné se stane v sobotu 21. října v 10 hodin místem svatohubertské pouti. Mši zahájí troubení na lesnice a zpěv sólistů Krnovského chrámového sboru sv. Martina, celebrovat bude Josef Juriga.

Po mši bude následovat koncert mysliveckých trubačů Lesní správy Jeseník, nebude chybět ani myslivecká kuchyně.

Na Hubertskou mši do Světlé Hory

Světlá Hora – Svatohubertská mše se bude konat v sobotu 21. října ve 14 hodin v kostele sv. Barbory a sv. Kateřiny ve Světlé Hoře. Hubertskou mši B dur zahraje Soubor loveckých trubačů Pagáči, zpívá Pěvecký sbor města Vrbna.

V doprovodném programu si účastníci budou moci prohlédnout fotografickou výstavu přírody Jeseníků a expozici lesnických a mysliveckých předmětů. Účastníci budou mít také možnost pochutnat si na zvěřinovém guláši.