Může staletá tradice minoritů přilákat turisty?

Udělat z opomíjených minoritských kláštěrů a kostelů navštěvované památky, to má za cíl projekt Objevujeme kulturní dědictví minoritských klášterů ve Slezsku. Krnov a polský Glogówek jsou od sebe vzdálené čtyřicet kilometrů. V obou městech se nacházejí kláštery bratří minoritů, které spojuje nejen společná historie, ale snad i budoucnost. A tou je turistický ruch.

„Oba kláštery již dnes přispívají k cestovnímu ruchu. Na české straně je to hlavně poutní místo Cvilín, které je spravované krnovským klášterem minoritů, a na polské straně jde o unikátní Loretánskou kapli. V minoritském kostele Narození Panny Marie v Krnově se nachází jedinečná rokoková fresková výzdoba od známého malíře Josefa Sterna a jeho žáka Františka Sebastiniho a v Glogówku jsou rovněž k vidění Sebastiniho malby. Toto kulturní dědictví vyžaduje restaurátorský zásah, a zaslouží si, aby ho vidělo co nejvíc lidí,“ vysvětlil smysl českopolského projektu jeho manažer Jiří Svobodník.

Orientace na turistický ruch

Poslední minority odvezla z Krnova do internace státní bezpečnost v dubnu 1950, a z kostela i kláštera se stalo uzavřené nepřístupné skladiště. V roce 1991 byl sice tento majetek vrácen řádu, ale po komunistech přišlo další neštěstí v podobě ničivých povodní v roce 1997.

Pár lidí řádové komunity se v Krnově natrvalo usadilo až v roce 2000. Je jim jasné, že jejich kláštery a kostely nejspíš už nikdy nebudou plnit náboženskou funkci v původním rozsahu, proto chtějí využití v budoucnosti orientovat víc na turistický ruch.

Připravili projekt, který má vzbudit zájem veřejnosti o minoritské památky a nabídnout prostřednictvím cestovních kanceláří produktový balíček zaměřený na české a polské církevní památky. Hlavně v Polsku je o tento typ turistiky obrovský zájem.

Přívětivý rotwailer v kláštěře

„Minoritský klášter a kostel v Krnově jsou veřejností poněkud opomíjené, protože jsou ve stínu daleko známějšího Cvilína. Proto se ve spolupráci se sdružením Flemmichova vila snažíme minoritské památky představit v celé šíři formou přednášek, seminářů a koncertů. Ruku v ruce s tím jdou restaurátorské a sanační práce, jež mají zahladit škody, které klášter i kostel utrpěly při povodni,“ popsal situaci otec Josef Goryl, který rozsáhlý krnovský klášter obývá společně s dvěma dalšími bratry minority a přívětivým rotwailerem.

„Díky našemu pejskovi se tu nebojíme, a všude po stěnách máme plno lidí na obrazech, takže se tu ani necítíme osamocení,“ vtipkoval Josef Goryl, protože humor rozhodně není františkánům cizí.

Vzpomínky na někdejší vinárnu

Mezi freskami světců a osobností minoritského řádu vyniká obrovský obraz Svatý František klečí před papežem, na který s nostalgií vzpomínají krnovští štamgasti, co pod ním vysedávali v dobách, kdy klášter sloužil jako hotel Morava s vinárnou a kavárnou.

„Vzhledem k tomu, že v klášteře dříve fungoval hotel, na který mnozí vzpomínají v dobrém, zkoušeli jsme zde nabízet ubytování poutníkům a zázemí pro různé duchovní setkání,“ řekl Josef Goryl.

„Ukazuje se ale, že naše vybavení, které odpovídá standardu někdy ze sedmdesátých let, je pro potřeby současných turistů už nedostatečné.

Navíc náš řád nemá žádné zaměstnance, a sami na provoz hotelu či ubytovny nestačíme,“ vysvětlil Josef Goryl proč se s ubytováním v klášteře zatím nepočítá.

Rozpočet na záchranu a propagaci minoritských památek v Krnově i v Głogówku představuje téměř půl milionu euro, státní a evropské dotace tvoří 85 procent.

V krnovském klášteře minoritů počítali s rozpočtem téměř šest milionů korun. Již je hotové odvodnění vlhkých zdí, ale restaurátorské práce na nástěnných i stropních freskách pod kůrem i rekonstrukce soklů zde budou probíhat ještě rok.

Ještě letos v prosinci se v krnovském minoritském kostele chystá adventní koncert, a v Głogówku velká pouť.

Celý projekt za rok završí vydání fotografické knihy a propagačních brožur.