Komentované rozlévání autorské medoviny spojuje koštování včelích produktů se společensky přijatelným opilstvím, osvětou a vzděláváním. Absolventi si už nikdy nespletou medový likér s medovinou. Vědí jak si doma vyrobit valašský penicilín nebo jak jednoduchým testem poznat poctivý med od pančovaného sirupem. Dokonce porozumí včelí řeči. Umí sluchem v úle rozeznat zvláštní zvuky podobné kvákání, které vydává včelí matka.

Vrbno pod Pradědem, 10. října 2022.
Dodavatel plynu NWT vyhlásil úpadek. Budou se Vrbenští soudit?

Senioři, kteří se ve Vrbně pod Pradědem účastní vzdělávání univerzity třetího věku, vyrazili na výlet za poznáním také na do lichnovského Muzea vidlí. Byli zde nadšení nejen z vidlí, ale také z toho, jak lichnovský vidlák Jan Gemela zasvěceně vypráví o medu a o včelařství. Pozvali ho do vzdělávacího střediska Střecha, aby ve Vrbně šířil medařskou osvětu a naléval publiku jeden skvostný vzorek za druhým.

Co je medovina? Neplést s likérem!

V antické civilizaci slovo medovina označovalo něco, co vzniklo zkvašením medu. Jenom medu. „Zkvašením medu vznikne medové víno. Medovina není nic jiného, než medové víno. To co vám nabízí na jarmarcích a poutích jako medovinu, často bývá jen medový likér. Likér je nápoj vytvořený rozpuštěním medu v kořalce, občas i dochucený bylinkami, ale ve skutečnosti nejde o pravou medovinu,“ upozornil Jan Gemela, že ne každý alkoholický nápoj s medem si zaslouží hrdý titul medovina.

Ilustrační foto.
V Bruntálu pokračuje staronová koalice, starostou bude Henč z ANO

„Díky osvětě už spoustě lidí začíná vadit, když si poručí medovinu a dostanou místo ní něco jiného než medové víno. Výroba medového vína zná celou škálu postupů. Buď je to jen med, který vykvasil, nebo vstupní surovinou může být med smíchaný s ovocným moštem. Pak ještě existují medoviny vylepšené bylinkami. Chuť bylinných extraktů si jistě vybavíte díky Becherovce,“ uvedl při své přednášce Jan Gemela.

Běžná medovina má medovou barvu, ale Jan Gemela vyrobil specialitu: červenou medovinu. Ta se dělá z medu a z moštu z divokých třešní vrabčinek. Planých třešní loni v červenci v Lichnově měli rekordní úrodu. „Budu rád, když mi sdělíte své senzorické zážitky, které napoví, co dál. Med i medovina je něco živého, co se neustále vyvíjí. Na výrobě s člověkem spolupracují další živé organismy: včely a kvasinky. Proto se medovina chová jako živý organismus. Za půl roku bude mít jinou chuť než když ji koštujeme dnes,“ okomentoval Jan Gemela svou červenou medovinu.

Spolupráce včel, člověka a kvasinek

Produkty, které si dokážou včely vyrobit samy, jsou: med, vosk, propolis, mateří kašička a včelí jed. Na všech ostatních oblíbených produktech musí včelky spolupracovat s člověkem a s kvasinkami. Med totiž kvasí dost neochotně, protože včely nepotřebují mít v plástvích alkohol. Proto v medu chybí některé látky, které umožňují život kvasinkám. Pro nastartování kvasného procesu potřebuje mít včelař po ruce ovocný mošt nebo různé dusičnanové soli.

Hřiby na Šumpersku.
Na čtyři koše hřibů stačily 2 hodiny v lese na Šumpersku. Houbařské žně nekončí

Včely nasbírají pyl, a pak ho naočkují enzymy ze slin a žaludečních šťáv. Díky tomu proběhne mléčné kvašení neboli fermentace, a popraskají buněčné stěny pylu. „Takto upravený pyl včely kombinují s medem a tím pak krmí larvy. Přijde mi sprosté, abych k doslazování čehokoliv použil řepný cukr. Už mám fajnovou včelařskou hubu. Když dělám třeba černou zdravotní ořechovici na žaludek, tak ji doslazuji zásadně voštím, což jsou zbytky voskové plástve s medem a propolisem. Naházím voští do alkoholu, kde se macerují ořechy. Cítíte v ořechovce ten zdravý propolis? Ořechovka je poklad, a poklady se jak známo otevírají lidem na svatého Jana. Proto ji vyrábíme z ořechů nasbíraných o svatojánské noci,“ prozradil know how své ořechovky Jan Gemela.

Včelaři vždy mají po ruce kusy vosku s medem, které potřebují zpracovat do podoby ořechovky. Vy ale voští neboli strdí nepotřebujete. Můžete si koupit od včelaře med a propolis a pak si je doma naložit na dva týdny do kořalky spolu s ořechy.

Jak chutná dvěstěprocentní med?

Kromě medoviny – vína, se dá ze zkvašeného medu vyrobit také kořalka. Jde o stejný princip, jako když se švestky změní na slivovici. „Pálenku neboli kořalku z medu vám vyrobí v palírně. Medový kvas proženou úplně stejným destilačním přístrojem jako ovocný. Kořalka z medu se správně nazývá medovec. Určitě z obchodů znáte stoprocentní med. Umíte si představit dvěstěprocentní? Dám vám okoštovat. Někde tomu říkají valašský penicilín, pro mě je to „med-icína“. To je medová kořalka, ve které je v poměru 1:1 rozpuštěný med. Jde o nasycený roztok, takže víc medu už se vám tam nerozpustí,“ popsal Jan Gemela jak koncentrovaný roztok medu v medové kořalce vytvoří lahůdku zvanou dvěstěprocentní med.

Starosta Krnova Tomáš Hradil.
FOTO: Dojednáno, ANO a Patrioti povedou Krnov další čtyři roky, to jsou oni

Senioři se také naučili poznávat medovinu podle obsahu cukru. „Všechno začíná tím, že med rozpustíte ve vodě na požadovanou cukernatost. Podle toho, zda chcete wytrawnou, jak říkají Poláci suché medovině s minimem zbytkového cukru, nebo chcete sladkou medovinu. Poláci umí pojmenovat celou škálu medovin podle poměru vody a medu,“ pokračoval Jan Gemela a senioři nestačili degustovat. Až se jim z návalu tolika nových znalostí kapánek zatočila hlava.