Mnohé z těchto mostů ani nejsou na mapě a jejich majitel je neznámý. Jakmile z mostů zmizely zrezivělé závory a Češi i Poláci si začali zvykat, že díky Schengenu žijí v provázaném regionu bez hranic, přišel čas udělat pořádek ve vlastnických vztazích.
Generální inventura přeshraničních mostů ukázala, že u mnoha mostů není možné určit ani to, zda patří České republice nebo Polsku, protože úředně vůbec neexistovaly.
Krásné Loučky a Krasne Pole
Rada města schválila, že Krnov vezme do svého majetku zvláštní most mezi Krásnými Loučkami a polským Krasným Polem. Protože uprostřed mostovky je už od války skrz železobetonovou desku velká díra po výbuchu letecké bomby, radní počítali s tím, že jediným východiskem bude demolice.
„Vycházeli jsme původně z předpokladu, že zbourání mostu bude snadnější než jeho oprava. Ze strany krnovských cyklistů a turistů ale vzešla iniciativa, která žádá zachování mostu, protože se stal oblíbenou a frekventovanou zkratkou do Polska,“ popsala krnovská starostka Alena Krušinová, proč došlo k přehodnocení původního záměru s demolicí.
Paradoxní je, že na české straně vede k mostu jen pěšinka vyšlapaná v kopřivách, zatímco v Polsku leží hned před kostelem vedle frekventované silnice uprostřed obce Krasne Pole. Město si nechalo zpracovat posudek mostu u ostravského odborníka Pavla Kurečky z firmy Mosty s. r. o. Jeho práci ztížilo to, že mostní evidence neexistuje a žádné prohlídky mostu v minulosti nebyly prováděny.
Přesto jsou jeho závěry docela optimistické. Základy děravého mostu mezi Krásnými Loučkami a Krasnym Polem sice nejsou přístupné, ale na samotné konstrukci nejsou patrné žádné závady způsobené špatným založením. „Otvor v mostu pravděpodobně vznikl při výbuchu letecké bomby, protože podélná i příčná výztuž kolem otvoru je potrhaná. Podélné pruty jsou vytrženy a asi byly dodatečně zcizeny.
close
zoom_in
Beton oblouku zde drží na zdeformovaných prutech výztuže. Povrchy betonu v otvoru jsou porostlé mechy a obnažené pruty jsou povrchově zkorodované. Jinak je pohled na boky betonového oblouku bez výrazných vad,“ popsal ve svém posudku díru v mostě Pavel Kurečka a také konstatoval, že zábradlí je celé zdeformované, část chybí a jeho konstrukce nevyhovuje současným normám.
„Kromě otvoru v mostovce a souvisejících poškození nevykazuje most jiné vážné závady. Z tohoto důvodu usuzuji, že most lze opravit,“ byla nejdůležitější věta v posudku, na kterou radní čekali. Mnohé závady sice lze odstranit jen značnými stavebními zásahy do konstrukce mostu, ale například doplnění závor, zábran proti přejezdu přes most, nebo ohrazení otvoru ve vozovce a vyznačení státní hranice z polské strany lze provést téměř na počkání.
Pavel Kurečka doporučil zjistit pevnost betonu, provést chemický rozbor betonářské výztuže a na základě této diagnostiky vypočítat zatížitelnost mostu. „Na to, že byl most sedmdesát let považován za zbytečnou stavbu bez praktického využití a nebyla na něm prováděna žádná údržba, je jeho stav až na díru po bombě překvapivě dobrý.
Odborný znalecký posudek, který jsme si nechali zpracovat, bude základem pro další využití. Než se začne využívat oficiálně jako městský most, musí se díra minimálně oplotit nebo zakrýt,“ popsala výsledek starostka Alena Krušinová, podle které by neměl být problém získat peníze na důkladnější opravu v česko–polském projektu.
„Projekt na záchranu mostu má při shánění dotací velkou naději na úspěch. Dosavadní úspěšné česko–polské projekty jako kanalizace, čističky nebo oprava památek a kulturních zařízení nás spojovaly spíš symbolicky, zatímco tento most spojí český a polský břeh přímo fyzicky,“ uzavřela starostka Alena Krušinová.
