Její osud lze shrnout třemi letopočty s osmičkou na konci. Odhalena v říjnu 1908, odklizena z očí veřejnosti v říjnu 1918 a pak úplně zmizela s příchodem nacismu v říjnu 1938.

„Pobočka Koruny České brzy představí veřejnosti projekt na postavení busty císaře Františka Josefa I. na Hlavním náměstí v Krnově. Já sice nejsem historik, ale laicky se zajímám o sochy císaře Františka Josefa I. v České republice. Snažím se autorům tohoto projektu pomáhat. Podle mě je tento projekt kvalitně zpracován,“ informoval Deník Jiří Daněk s tím, že by se návrh na krnovskou bustu císaře mohl ucházet o hlasy Krnovanů, kteří rozhodují využití peněz v rámci participativního rozpočtu. Uzávěrka přihlášených projektů je v únoru.

Koruna Česká je monarchistické hnutí, které hledá ve společnosti podporu pro změnu našeho státního zřízení na konstituční monarchii. Současně se snaží připomínat vše dobré a hodnotné, co bylo spojené s Rakouskou monarchií.

Krnované císaře milovali

Proč byl vlastně rakouský císař a český král František Josef I. v Krnově tak populární, že mu zdejší občané postavili nákladnou sochu na nejčestnějším místě přímo na náměstí? Vládl nám v letech 1848 až 1916, takže krnovská socha odhalená v roce 1808 souvisela s oslavami šedesáti let jeho panování.

Krnov už mnoho let dopředu žádal Vídeň o souhlas, aby toto jubileum směl oslavit pomníkem milovaného císaře. V době, kdy František Josefa I. seděl na trůnu, došlo v Krnově k rozmachu textilního průmyslu. Z Krnova se stalo velmi bohaté město. Je otázkou, zda to byl důsledek pouze průmyslové revoluce, parních strojů, elektřiny a vědy, nebo také moudrých rozhodnutí císaře při liberalizaci země a vytvoření parlamentního sytému.

Císař přispěl na synagogu

Obdivovatelkou Františka Josefa I. Byla krnovská hoteliérka Franziska Tietze, která svůj podnik na náměstí pojmenovala „U císaře rakouského" a darovala nejvyšší obnos do sbírky na jezdeckou sochu. Nábožensky tolerantní císař František Josef I. zase patřil k významným sponzorům při výstavbě krnovské synagogy. Krnovské varhanářské firmě Otto Riegera udělil rytířský kříž a titul „c. a k. dvorní dodavatel“.

Císař navštívil také Bruntálský zámek a podpořil založení bruntálského gymnázia.Slavnostní odhalení jeho sochy na krnovském náměstí proběhlo v říjnu 1908 za osobní účasti jednadvacetiletého arcivévody Karla Františka Josefa, ze kterého se později stal poslední rakouský císař a český král Karel I.

Smutný konec jezdecké sochy

Pomník Františka Josefa I. byl dominantou krnovského náměstí pouhých deset let. Po vzniku nové Československé republiky byly odstraněny všechny připomínky rodu Habsburků i rakousko-uherské monarchie.

Jezdecká socha císaře byla natolik hodnotné a drahé dílo, že si ji nikdo netroufl ji zničit. Byla zakryta bedněním a uložena na nádvoří krnovského chorobince na Dvořákově okruhu. Čekalo se, že možná někde vznikne lapidárium pro symboly rakouského mocnářství. Když se dlouho nic nedělo, začali Krnované hledat kupce.

Rakousko zaplatilo, ale už tu byl Hitler

„Okruh potenciálních zájemců byl jasný. Kdo jiný by koupil sochu rakouského císaře než Rakousko. V roce 1937 krnovský starosta, německý sociální demokrat Richter, zahájil jednání o prodeji. Kupní smlouvu na pomník za 40 tisíc korun uzavřelo s Krnovem vídeňské sdružení příznivců císaře. Bylo to ideální řešení pro československou i rakouskou stranu, ale dlouho se nedařilo získat povolení ministerstva kultury k vývozu uměleckého díla. Nakonec ministerstvo ustoupilo a kupní cena byla Krnovu zaplacena v lednu 1938. Bohužel vzápětí se Hitler zmocnil Rakouska a všechny smlouvy se staly cárem papíru," popsal poslední šanci na záchranu císařského pomníku krnovský historik Dalibor Zlomek.

Spekuluje se, že nacisté nařídili odvézt krnovskou sochu do Mnichova místo do Vídně. Nejspíš byla podobně jako zvony přetavena na zbraně.