Podle Jana Mléčky z fakulty architektury návrh zastavení vzniká přímo v místě, kde bude realizován, a navíc bude autorem vlastnoručně budován. „Není to křížová cesta v klasickém katolickém pojetí. Každý si do ní může vkládat význam jaký chce. Katolíci si klidně mohou projít křížovou cestu po jednotlivých zastaveních v modlitebním procesí, jak jsou zvyklí. Záleží ale především na asociacích a pocitech každého návštěvníka, jak na sebe nechá působit úvozovou cestu a poselství studentů architektury na dané téma. Tvoří zde poměrně unikátní cyklus, který odráží duchovní vnímání krajiny nejmladší nastupující generací. Říkáme tomu sice křížová cesta, ale není úzce zaměřená na křesťanskou komunitu. Je to místo otevřené pro všechny, kdo chtějí chvíli posedět, poležet, popřemýšlet nebo se procházet v krajině,“ uvedl Jan Mléčka, který workshop vede.

Čtvrtstoletí od ničivých povodní, jež postihly Krnov 7. července 1997, si město Krnov připomíná venkovní výstavou s názvem 25 LET POTÉ…
Povodně roku 1997 v Krnově a okolí připomíná expozice 25 LET POTÉ…

Jednotícím prvkem všech 13. zastavení je úvozová cesta. Kdysi vedla z Pelhřimov do dva kilometry vzdáleného Vína. Cesty ztratila smysl, když po odsunu z pohraničí zmizeli lidé. Kolik povozů tudy asi muselo během staletí projet, než jejich kola zahloubila cestu až tři metry pod úroveň okolního terénu. Když se úvozová cesta přestala používat, změnila se na přirozený biokoridor a krajinný prvek plný stromů mezi obrovskými lány polí. Tam, kde se cesta nezahloubila, už dávno ji zemědělci změnili v ornou půdu.

Pětimetrová prkna a vruty

Na předchozích ročnících studenti dostali úkol „zabydlovat" ruiny zbořené vesnice. Dostali na svou práci stejně surový materiál: pětimetrová prkna a vruty. Návštěvníci Pelhřimov po dobu jednoho roku už měli možnost v těchto nových objektech přespat. Podobně se od 1. července mohou procházet v úvozové cestě přeměněné na křížovou cestu.

Pohřešovaní a hledaní lidé, Bruntálsko, červenec 2022.
Znali jste je? Zmizeli, policie hledá na Bruntálsku i dvojnásobného vraha

„Před námi po několik desetiletí nikdo na tu cestu nevstoupil. Byla tam zarostlá místa, kudy člověk neprošel, takže na začátku jsme začali nejen kosit, ale také vysekávat a vyřezávat. Když kvůli odsunu z krajiny zmizeli lidé, cesta ztratila důvod své existence. Po polích občas jezdí stroje, které se ale nezastaví a lidé z nich nevystoupí,“ popsal Jan Mléčka výchozí situaci, než se studenti architektury rozhodli krajině vtisknout svůj pohled na svět a svou duchoví zkušenost.

Přechodová komora i vyhlídky

První objekt na začátku funguje jako přechodová komora nebo aklimatizační místo, když z kostela vyrazíte do volné krajiny. „Tady máte nejen posezení, ale také odkládací plochu na nápoje. Na některých zastaveních můžete úvozovou cestu pozorovat z výšky nebo se rozhlédnout nad okolní terén. Mě se z té vyhlídky ani nechtělo slézat. Fascinuje mě, jak se úvozová cesta mění na každém kroku. Některá zastavení vás také nutí dívat se nahoru do korun stromů nebo do nebe. Jsou tu s námi studenti, kteří nikdy dříve nedrželi v ruce akušroubovák. Až v Pelhřimovech zjistili, že během pár dní jsou schopni postavit něco krásného a funkčního,“ uvedl Jan Mléčka s tím, že vše je koncipováno tak, aby si svůj vztah k bohu, k modlitbě a krajině dokázal v úvozové cestě prožít každý i bez katolického vyznání.

Kostel Hnutí Duha Jeseníky

Architekti se snažili do zeleně zasahovat co nejmíň, takže většinou jen odstranili suché větve. Svou stopu zde zanechali také zemědělci, kteří na úvozovou cestu odvalili velké kameny z okolních polí. „Touto křížovou cestou člověk expanduje od kostela do krajiny v takovém něžném gestu. Nechce krajinu ovládat. Nerozhlíží se tady se záměrem jak z krajiny vytřískat maximum. Pozoruje okolí s respektem. Snaží se neobvyklé sudetské dědictví procítit a pochopit,“ uzavřel Jan Mléčka.

Páradní sezona fotbalistů z Města Albrechtic
Albrechtický fotbal vstal z popela! Trenér Mura slavil s týmem postup

V srpnu pelhřimovský kostel stane centrem tradičního tábora Hnutí Duha Jeseníky. Jeho účastníci pracují na záchraně a postupné opravě osamoceného kostela, který se dvěma dalšími chalupami je to poslední, co zbylo z Pelhřimov. Na 70 domů zde bylo v padesátých letech zbouráno. Kostel už má střechu, okna, dveře i věž. Teď je potřeba dokončit podlahy uvnitř kostela a venkovní omítky.

Hnutí Duha Jeseníky je vlastníkem pelhřimovského kostela od roku 2005, kdy ho získalo darem od církve. Památka ze třináctého století nabízí nově odkrytou a zrestaurovanou nástěnnou malbu z roku 1420.