Nejen chlapci jsou fascinováni kopanou. Nejen oni rádi prohání po trávníku míč. Fotbal si rády zahrají také děvčata, i když to kolikrát hodně bolí. „Měla jsem vyvrtnutý nejdříve levý a teď i pravý kotník," přiznala Barbora Vikartovská.
Fotbal sleduje s oblibou i v televizi. Nejoblíbenějším mužstvem je pro ni londýnská Chelsea. A to nejen proto, že branku Chelsea střeží český reprezentant Petr Čech.
Sport ji baví
Není to ale jen fotbal, který mladou sportovní naději naplňuje. Ráda si zahraje florbal, úspěšná je také v přespolním běhu. Od páté do sedmé třídy hrála dnešní osmačka tenis.
„Od čtvrté třídy hraji florbal. Fotbal hraji soutěžně teprve rok, ale hned za dva týmy: za Sokol Karlovice a za dívčí tým Juventus Bruntál. Zatím si vedeme dobře," konstatovala Vikartovská. Naposledy si zahrála s týmem turnaj v Praze, nyní se chystá na turnaj na Slovácko.
Barbora Vikartovská rozhodně nechodí výhradně na ostré zápasy. Všemu předchází poctivý trénink. Tréninkem prochází Barbora v Karlovicích. Jen třešničkou na dortu jsou zápasy s týmem bruntálského Juventusu.
„Do Bruntálu bych se na tréninky jen těžko dostávala. Vyřešila jsem to proto tak, že trénuji v domácích Karlovicích, ale za Bruntál si ráda zahraji také," vyjádřila se ambiciózní dívka.
Přes zimu jsou fotbalisté nuceni trénovat v halách, v létě je příprava intenzivnější. Barbora trénuje dvakrát týdně během všedních dnů. Ráda změří síly v sobotu dopoledne s dospělými hráči vrbenského oddílu Sokol. Dává takovým hráčům i góly? „Jak kdy, jak se zadaří. Jak jsem se k fotbalu vlastně dostala? Vlastně ani nevím," uvedla Vikartovská, která nejraději nastupuje za svůj tým v útoku nebo v záloze. Obrana by pro ni nebyla.
Trénuje se psem
Původně dívka bydlela s rodinou v Andělské Hoře, a i když se později přestěhovala do Vrbna pod Pradědem, zůstala věrná andělskohorské škole. Za rok bude stát před rozhodnutím, kam na střední školu, co dál. Ráda by dosáhla úspěchu i v kopané.
„Jasně, že bych chtěl hrát vyšší soutěž. Zkusit nějaký kvalitní tým, třeba i v cizině. Třeba to vyjde," plánovala mladá fotbalistka.
Všechno fotbalové umění se naučila zcela sama. Úspěchu dosáhla tréninkem. Mimo oficiální tréningy s oblibou běhá s míčem doma po zahradě, kde stojí i branky.
„Často hraji s naším psem. Je to něco, zkusit obehrát naši fenku, takže si s ní zakopu moc ráda. Ona jde po balonu sveřepě, až mám strach, abych na ni nešlápla," dodala Barbora. Je zajímavé, že neměla sportovní nadání po kom zdědit. Maminka ani tatínek se žádnému sportu aktivně neoddávají.
Je ráda, že ji rodiče podporují, podobně jako pedagogové andělskohorské školy.
