Sdružení Flemmichova vila, které se snaží proměnit bývalý kojenecký ústav ve spolkový dům, zorganizovalo pro veřejnost první přednášku. Na téma krnovské ploty hovořil architekt Petr Ondruška.

Ondruška přiznal, že když se v roli chodce zaměřil třeba na krnovské schránky, zvonky, dlažbu, branky nebo ploty, aby je mohl srovnávat a třídit do kategorií, brzy se jeho koníček začal podobat filatelii. „Pro Krnov jsou typické prvorepublikové betonové ploty, které jsou v jednotném stylu, a přesto je každý jiný. Dochovalo se jich poměrně dost, ale bohužel už postupně mizí. Tyto staré ploty, které dělají Krnov Krnovem, nejsou vlastně nic jiného než dobře použitý prefabrikát. Proto si kladu si otázku, zda dnes ještě vůbec existují firmy, které dokážou takový betonový plot vyrobit. Pokud ne, tento krnovský fenomén jednou zmizí navždy,“ představil Ondruška krnovské betonové ploty, které tvoří atmosféru města a jsou jeho pamětí na dávné časy.

Poté Ondruška srovnal staré a současné betonové ploty. „Předválečné ploty jsou obyčejný prefabrikovaný beton, ale nestydí se za to. Na těch současných plotech mi vadí, že si beton často hraje na cihlu, dřevo nebo kámen, ale „nedává to“, jak říkají naše děti,“ dodal Ondruška.

Představil plot také jako metaforu bariéry či hranice, jako místo které rozděluje i spojuje světy vně a uvnitř. Ploty prozrazují o svém majiteli, zda chce své soukromí skrýt nebo ukázat.

„U výšky plotu je rozhodující psychologická hranice kolem 180 centimetrů, tedy výška očí. Vysoké neprůhledné ploty, ale také třeba živé ploty, jsou bariérou, která majitele odděluje od okolí, zatímco nízké plůtky, jaké známe od polikliniky nebo od kostela minoritů, jen vymezují prostor, ale překročit je dokáže i dítě. Z psychologického hlediska je nejdůležitější dělení plotů na průhledné a neprůhledné. Všichni víme jak je příjemný pohled přes nízký nebo průhledný plot do zahrádky, kde babička pečlivě ošetřuje záhony květin, aby je každý viděl. Podle dojmů, jaké plot vyvolá v kolemjdoucím, je dělím na úsměvné, inspirující, důstojné či divné,“ popsal Ondruška svou systematiku plotů.

Účastníci besedy se shodli, že asi nejkrásnější krnovský plot mají varhany Rieger Kloss. Tato práce uměleckých kovářů a nádherná vstupní brána jsou vlastně logem a součástí tradiční značky Rieger Kloss, protože tento pohled na originální plot fabriky si každý vybaví, když se řekne krnovské varhany.

Zajímavé je, že také v období socialistického realismu a lidového kutilství v Krnově vzniklo pár zajímavých plotů, které teprve čekají na zmapování a docenění. „Mnohé ploty mají ambice být architekturou. Víme kdo je vytvořil? Známe nějaké autory plotů? Někdy se stane, že dům architektonicky sladěný se svým plotem změní majitele, a při rekonstrukcích se začnou každý ubírat k jinému stylu. Bohužel lidem schází citlivost pro tyto nenápadné věci, které z města dělají náš domov. Chybí nám něco jako kurzy sebeobrany před nevkusem, protože kultivovanost se musí tříbit celý život,“ uzavřel své povídání Ondruška.