Proč se letos do Bruntálu nesjeli řezbáři napotřetí? Vedení radnice to vysvětluje dvěma důvody. „Ten méně podstatný spočívá v potřebě nalézt průběžně vhodná místa pro rozměrné vyřezávané výtvory, kterých už se za uplynulé ročníky nashromáždilo docela dost," uvedl mluvčí bruntálského městského úřadu Jiří Ondrášek.

A ten druhý důvod jsou peníze, město chtělo letos ušetřit a investovat hlavně do oslav v příštím roce, kdy si připomene kulaté 800. výročí založení. A tak se přátelé řezbáři z celé republiky letos nesešli v Bruntále, ale potkali se ve Zlatých Horách.

Řezbářská moderna

Jednu z nejkrásnějších soch tvořil na Zlaté hoblině v areálu zlatohorské léčebny Edel umělecký řezbář Jiří Veselý z Frýdku Místku. Matka a otec třímající v náručí dítě se návštěvníkům plenéru líbila. „Dnes je trendem moderna. Sázím i na tvrdší dřevo," řekl Veselý, tvořící sochu výhradně motorovou pilou. Na Bruntálském řezbářském plenéru před dvěma lety dal řezbář podobu vodníkovi s fajfkou z lipového dřeva.

Šmírák původem ze Šumperku

Šumperského šmíráka vyřezal na Zlaté hoblině Miroslav Dudycha ze Šumperku. „Dáte si ho do zahrady na sokl, ke stromu, a kamkoliv se hnete, šmírák vás pořád sleduje. Večer šmírák sleduje nevítané hosty v zahradě osvětlen," vysvětlil řezbář Dudycha.

V dřívějších letech na řezbářském plenéru v Bruntále Dudycha vytvářel metr a půl vysokou sochu Praděda. Druhým dílem, které Dudycha ve Zlatých Horách vyřezal, byl permoník, třímající v náručí srdce z kamene. O permoníka projevil živý zájem řezbář Tomáš Čenčík z Ostravy, pro zlatohorský plenér tvořící mamutí všelijak prohýbané lavice.

Vyřezává postavy do pohádek

Jan Vincker z Hranic na Moravě vytvořil ve Zlatých Horách plastiku čerta a když viděl lavice Tomáše Čenčíka, sám si vyrobil miniaturní židličku na sezení. V Bruntále loni na plenéru vyřezal Jan Vincker městský znak, předloni čerta s dětskými dušičkami ukrytými v pytli. Je také autorem Kryšpínky pro Troškovu pohádku Čertova nevěsta.

„Myslím, že je škoda, že plenér v Bruntále letos neproběhl. U vás se cítíme my řezbáři naprosto úžasně," chválil Vincker. Syna Jana doprovodil na zlatohorský plenér řemeslný řezbář Miroslav Vincker. Učil děti, jak vyřezat beránka nebo i jinou postavu do betlému.

Řezbář Nedomlel a polní myslivci

Zlatou hoblinu ukončili výstřely z historických zbraní zlatohorští polní myslivci. V uniformě se objevila i Jarmila Medveďová, před dvěma lety ještě i recepční léčebny Edel.

„Líbí se nám, že i na osmý ročník plenéru přišlo tolik maminek s dětmi, celých rodin. Ke Zlatým Horám už řezbářský plenér neodmyslitelně patří, a jsem ráda, že se nám daří udržovat tradice. Všude se tradice držet nedaří," sdělila Medveďová.

K polním myslivcům usměvavou ženu přivedl Jan Houšť. „V lázních jsem dělala čtrnáct let, od loňska jsem v důchodu. Můj partner Honza začínal před jedenácti lety u městské gardy jako granátník v bíločervené uniformě. Zapálen byl tolik, že začal vyrábět i své vlastní zbraně, má tři své pušky. No a já jsem nemohla zůstat stranou," dodala. S polními myslivci si v Edelu zastřílel bruntálský řezbář a duchovní otec řezbářského plenéru v Bruntále František Nedomlel.

S nabíjením ani palbou problém neměl, se synem Františkem a manželkou Evou tvoří skupinu nazvanou C. K. dělostřelectvo Bruntál 1866. „Letos ani vloni jsem na plenéru ve Zlatých Horách nepracoval, ale na kolegy řezbáře a jejich díla se rád jezdím dívat. Co říct, snad jen: komu čest, tomu čest," pochválil Nedomlel.