Jaký žák jste byl ve škole vy?

Já jsem byl loupežník. Když se mí kantoři ze Základní školy Zlaté Hory dozvěděli, že jdu studovat pedagogickou fakultu, tak se chytali za hlavu. Neučil jsem se špatně, ale byl jsem takový šašek.

Chtěl jste vždy být učitelem? I jako úplně malý?

Ne. V té době jsem vůbec nevěděl, co bych chtěl dělat. Ale vždycky jsem chtěl pracovat s dětmi.

Na Základní škole Bruntál, Jesenická 10 pracujete jako zástupce ředitele. Kdysi jste jím zde sám byl. Jaká byla vaše práce v průběhu těch dvaceti let, kdy jste jako ředitel působil?

Musel jsem stihnout řídit školu, angažovat se v komunální politice, hodně se učit. Získával jsem první zkušenosti, jak řídit tak velký kolektiv zaměstnanců. Při tom všem jsem trénoval a později i vedl sportovní třídy. Bohužel jsme později o statut sportovních tříd přišli.

Nejen kvůli tomu, že už nebyla taková trénovanost, ale opadl zájem o lyžování a víc jsme směřovali naši pozornost na biatlon. To se neslučovalo s naším zaměřením a bylo nám to vytýkáno Svazem běžeckého lyžování.

Škola v Břidličné se na sport také specializuje. Chtěl byste ho tam ještě více prosadit?

Ano. Na škole se sportuje a má i úspěchy, které snad bude mít i nadále. Je tu však jeden technický problém. V současné době tam není tělocvikář. Mým cílem bude, jakmile to bude možné, se porozhlédnout a zjistit, jak by šlo organizačně vytvořit podmínky, aby se tam tělocvikáři zase vrátili a tělocviku pomohli.

Baví vás více práce učitele nebo ředitele?

Práce učitele mě hodně baví. Tam si vždycky nejvíc odpočinu. Jednak je to možná tím, že jsem dlouhé roky učil jen zkrácený úvazek, a tak je pro mě tato práce vzácností.

Vidíte určité rozdíly v dnešní generaci dětí oproti těm předešlým?

Generace se moc nemění. Ale jeden rozdíl vidím a tím je pohodlnost. A možná u většiny slabá vůle něco dělat naplno. Vše je takové povrchní. Nikomu to nezazlívám, ale prostě to nejde dohromady s tím, aby se dostavil nějaký úspěch.

Škola v Břidličné je v porovnání s tou, ve které nyní pracujete, o hodně menší. Je to výhoda?

Myslím, že pro týmovou práci to bude perfektní. Jsem však i trochu v rozpacích, jak to bude fungovat. Nevím, jestli tam jsou spokojení kantoři, jestli někteří nepřemýšlí nad odchodem nebo některým nebylo ubližováno. Důležité je, aby všichni od září dostali šanci.

Kdybych to řekl sportovní hantýrkou: Postavíme se všichni na startovní čáru a začneme ze stejného bodu.

Mgr. Miroslav
ŠimůnekVěk: 58 let
Povolání: zástupce ředitele
Vzdělání: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Radka Krčová