Od června do září se v Krnovské synagoze konala stejnojmenná výstava, která vydání knihy doprovází.

„Jak archeologické nálezy, tak i památkové hodnoty města představují důležitou součást našeho kulturního a historického dědictví. Naším cílem je upozornit na ně, ukázat veřejnosti jejich význam, neboť porozumění je nezbytnou podmínkou ochrany tohoto dědictví," uvedl Michal Zezula při zahájení výstavy.

Výstavu v synagoze doplnila i část exteriérová – v místech významných nálezů mohli Krnované v průběhu prázdnin najít informační panely.

Na co se mohou čtenáři knihy „Krnov – historie, archeologie" těšit?

Zájemci o historii se dozvědí nové poznatky o založení a vývoji Krnova. Tyto poznatky jsme získali díky archeologickým výzkumům, které v Krnově probíhaly v posledních letech. Publikace má čtyři sta stran a obsahuje bohatý obrazový materiál, včetně fotografií předmětů, které byly při odkryvech nalezeny.

Čeho se tyto nové poznatky týkají? Co jste se o historii Krnova dozvěděli?

Doplnili jsme si například poznatky o mlýnském náhonu, úpravě komunikací, podařilo se nám detailněji poznat podobu městského opevnění, včetně komplexu Hlubčické brány. 
V areálu kostela svatého Martina byly zase archeologicky odkryty jeho zaniklé součásti – věnec kaplí a dalších přístavků, které lemovaly dodnes dochovanou část stavby.

Co z toho považujete za nejvýznamnější objev?

Nedá se říct, co je nejvýznamnějším objevem, ale jako zásadní vidím zjištění, že Krnov byl založen na dvojici říčních ramen, která určila půdorysné rozvržení města. To, že řeka protéká přímo městem, vstupuje otvorem v hradbách a dalším otvorem vystupuje, je v prostoru moravskoslezského pomezí unikát.

Díky snadné dostupnosti vody se tak mohla začít rozvíjet textilní řemesla, která potřebují velké množství vody v průběhu různých technologických procesů a také pro pohon výrobních zařízení.

Takže budoucnost Krnova jako centra textilních řemesel a později průmyslu byla předurčena už při jeho založení…

Dá se říci, že ano. Sedmisetletou historii textilnictví prokazují i další nálezy. V různých vrstvách se našla semena lnu a konopí, která ukazují, že zpracování těchto přadných plodin a olejnin zde má své počátky už ve 13. století.

Zajímají se lidé v Krnově podle vás o historii svého města?

Ano, v Krnově je spousta lidí, které historie zajímá, mám pocit, že dokonce i více než jinde. Svědčí o tom i skutečnost, že celý náklad knihy byl v krátké době rozebrán a museli jsme připravit její dotisk.

Někdy se setkáváme s přístupem investorů a stavebníků, že památkáři a archeologové zbytečně komplikují jejich práci…

Je to pohled jedné strany. Náš pohled je takový, že archeologické dědictví tvoří ohroženou část kulturního odkazu našich předků. Nachází se pod zemí, není vidět. Jeden stavební stroj dokáže v krátkém čase zničit neopakovatelné nálezy.

Naštěstí přímo v Krnově vidíme spíše pozitivní případy, velmi dobře se například vyvíjí spolupráce 
s městem a soukromým vlastníkem areálu mezi ulicemi Soukenickou a Sv. Ducha, kde se nacházejí klíčové pozůstatky městské fortifikace a také unikátní zbytky barvírny sukna, doložené zde již v době třicetileté války.

V Krnově funguje při Středisku volného času Méďa archeologický kroužek. Děti, které kroužek navštěvují, půjdou možná jednou ve vašich stopách. Zajímal jste se 
o historii od dětství, nebo jste se na tuto cestu vydal později?

Mohu potvrdit, že zájem o archeologii a historii, podporovaný rodiči, mě provází od dětství.

Michal ZezulaZaměstnání: ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě, externě přednáší na Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě
Vzdělání: studium historie a archeologie na Masarykově univerzitě 
v Brně
Bydliště: Opava
Rodina: ženatý, dcera
Zájmy: rodina, cyklistika, pes, chata, spolkové aktivity