O silné zážitky nemá nouzi a ráda by se o ně podělila se čtenáři Deníku. „Chci lidem ukázat, že na cestování člověk nepotřebuje mnoho peněz a že sny si můžeme plnit v každém věku," vysvětlila svůj zájem o sdílení zážitků mladá Krnovanka, jejíž sloupek budou čtenáři na stránkách Deníku pravidelně nacházet.

Stejně jako si v naší zemi konkuruje Praha s Brnem nebo Krnov s Bruntálem, tak i ve Vietnamu vládne zdravá rivalita mezi obyvateli severního a jižního Vietnamu. Z mého pohledu každá část země vyniká v jiných oblastech.

Například lidé jsou mnohem otevřenější a komunikativnější na jihu. Samozřejmě je to individuální, člověk od člověka, ale celkově se více zajímají o druhé a mají chuť si s cizinci povídat. Velmi sympatická mi byla také jejich kavárenská nátura. Vietnam je jedním z největších producentů kávy na světě a tyto plantáže najdete právě v jižní a centrální části země.

Malých pouličních kaváren je tady z toho důvodu jako hub po dešti. Ano, výtečnou kávu ochutnáte i na severu Vietnamu. Pravděpodobně to ale nebude v rušné uličce na malé plastové židličce, ale v interiéru slušně vypadající kavárny. A to není ono. Vietnamce, kteří pomalu popíjejí svou kávičku smíchanou s čajem při hraní deskových her, tam určitě neuvidíte.

Ženy a muži ve Vietnamu mají své zvyky.

NEJLEPŠÍ JÍDLA

V jižním Vietnamu jsem také ochutnala ta nejlepší jídla a obložené bagety. Stánky se doslova předháněly v nabídce polévek s rýžovými nudlemi, které se od sebe lišily právě přidanými ingrediencemi.

Nebyla to nuda a stále bylo možné objevovat nové chutě. Obložené bagety byly vždy čerstvé a tak křupavé, že mě při jejich zakousnutí museli slyšet na míle daleko. Jižní a centrální Vietnam doporučuji zejména milovníkům dobrého jídla a kávy.

A protože mezi ně patřím i já, tak si mě nesmírně získal. Sever země má návštěvníkům také co nabídnout, ale zase z jiného soudku. Jeho největší předností je totiž příroda.

HMONGOVÉ

Uvidíte zde například vodopády, rýžová políčka, čajové plantáže a mohutná horská pohoří i s jeho obyvateli, kterým se souhrnně říká hmongové. Tyto zajímavé etnické menšiny přišly do vietnamských hor z Číny.

Je na nich pozoruhodné například to, že stále žijí skromným a kočovným životem. A nemusíte mít strach, že byste je přehlédli. Ženy totiž nosí barevné kroje a výrazné dekorativní prvky jako jsou třeba náušnice.

„To bude jenom póza pro turisty," pomyslela jsem si, když jsem je zahlédla poprvé. Pak jsem ale potkávala podél silnice další ženy, jak v těch nádherných suknicích vlečou hromadu dříví nebo v tom samém kroji okopávají na poli kukuřici.

Na severu mě také uchvátili nádherní motýli poletující ve volné přírodě. Jsou jich tam snad tisíce a jeden je hezčí než druhý. A konečně rýžová políčka, která se mnohdy svažují z mohutných horských hřebenů v podobě teras. Místy tam zahlédnete vodního buvola, jak zapřažený pomáhá rozorat kus zeminy nebo jak se povaluje zašpiněný od bahna až za uši.

Severní Vietnam je v porovnání s jihem chudší. Poznáte to především na horší kvalitě vozovek, nebo na prostějších lidských obydlích. Své bohatství ale nabízí v podobě přírodních divů a tradičních řemesel, která se zde drží i přes dnešní moderní dobu.

Michaela Bugrisová, www.facebook.com/michaelabugrisovanacestach