O silné zážitky nemá nouzi a ráda by se o ně podělila se čtenáři Deníku. „Chci lidem ukázat, že na cestování člověk nepotřebuje mnoho peněz a že sny si můžeme plnit v každém věku," vysvětlila svůj zájem o sdílení zážitků mladá Krnovanka, jejíž sloupek budou čtenáři na stránkách Deníku pravidelně nacházet.

Čeká mě poslední papírování. Slyšela jsem, že podání žádosti o vízum do Barmy není jen tak. Chtějí mnoho informací, šťourají.

„Kde budeš spát?" Pro jistotu rezervuji hostel na první noc. „Co tam budeš dělat?" Hledám informace na internetu. Jaké památky můžu v té Barmě vlastně navštívit? Chci být alespoň „naoko" připravená. Na ambasádu odjíždím lehce nervózní.

Usměvavý vrátný mi otvírá bránu, kterou zdobí ostnaté dráty. „Pro víza?" Vyptává se. Kývnu a úsměv mu opětuji. U přepážky vyzvedávám formulář. Jsou to jen dva papíry. Očima zvědavě přejíždím otázky. Chtějí informace o aktuálním a předchozím zaměstnání, jako je název pracovní pozice, náplň práce a kontakt na zaměstnavatele.

Lhát se nemá, ale tady si musím pomoct, jinak by mou žádost téměř jistě zamítli. V zájmu každé země přece jen je, aby do ní turista přivezl peníze. Nemohu jim říci, že žiji z našetřených peněz, budu stopovat a spát pod širákem.

Vyplním tedy údaje o svém předchozím zaměstnání a čtu dále. Kromě těch standardních informací jako jsou údaje z cestovního dokladu, cíl cesty, plánované délky pobytu a adresy hotelu, požadují doplnit také barvu vlasů, pleti a očí. Cože? Na co jim to bude?

S tím se setkávám vůbec poprvé. Pousměji se a tentokrát po pravdě vypisuji. Do pravého horního rohu lepím pasovou fotografii, přidávám autogram a jdu se postavit k okýnku, kde žádost odevzdám.

Abych odlehčila situaci, nabízím úředníkovi sušenku, zatímco on zběsile razítkuje. S úsměvem odmítá.

„Za čtyři dny si vízum vyzvedněte," dává mi pokyn. Já nato platím přibližně 600 korun poplatek za vyřízení víza a už se otáčím k odchodu, když v tom mě úředník zastaví a podává mi kelímek plný mandlí, kešú oříšků a pistácií.

Vyvalím na něj oči a poděkuji. To je nejspíš za tu sušenku. Slyšela jsem, že lidé v Barmě jsou snad ti nejsrdečnější v celé Asii. Už se tam moc těším.

Michaela Bugrisová, www.facebook.com/michaelabugrisovanacestach