Kliknutím zvětšíteNenápadná skříňka na barometr je ztvárněna v historizujícím, až secesním duchu. Podobných prvků se moc nedochovalo, takže je dnes obzvlášť cenným příkladem drobné parkové architektury. Dokládá původní ráz parkové úpravy, jaké před sto lety vznikaly kolem center měst.
Zároveň je dokladem doby, kdy populárně-naučné technické přístroje umístěné na veřejných místech hrály v životě měšťanů důležitou roli. Skříňka s přístroji také sloužila k praktické výuce studentům nedalekých škol. Tuto meteo᠆stanici pro Krnov pravděpodobně dodala firma Wilhelm Lambrecht – Göttingen.
Krnovský rodák se nadchl pro meteorologické sloupky
Hans Schmalz má zvláštního koníčka. Po celé Evropě mapuje sloupky s meteorologickými přístroji, shání dobové katalogy i pohlednice. foto: wettersaeulen-in-europa.de
Sbírat se dají známky, mince, odznaky, pivní tácky, vidle, pračky i panenky. Krnovský rodák Hans Schmalz se nadchl pro dosud nezmapovaný fenomén: meteorologické sloupky.
Kolem roku 1850 se Evropané začali zajímat o přírodní vědy a základy meteorologie. Do módy přišly rodinné procházky se zastávkou u veřejné meteostanice. Také Krnované chodili do Smetanových sadů kontrolovat meteorologické přístroje, aby mohli poučeně konverzovat, jaké bude počasí.
Hansi Schmalzovi krnovská skříňka s barometrem učarovala natolik, že „sloupky na počasí“ začal hledat po celé Evropě. Shromáždil informace nejen o čtyřiceti meteostanicích v České republice, ale našel je a zdokumentoval i v dalších osmnácti zemích.
V Německu, Švýcarsku, Rakousku, Polsku, Francii, Norsku, Řecku, Nizozemsku, Turecku nebo v Itálii zmapoval na 600 historických i současných meteostanic. Shromáždil i katalogy výrobců meteostanic, archivní fotografie a spoustu dalších zajímavostí.
„Koncem 19. století byly meteorologické stanice zřizovány téměř ve všech větších městech a tam, kde se rozvíjel turistický ruch. Byly vybavovány různými meteorologickými přístroji, které měly místním i návštěvníkům poskytnout přesné informace o změnách počasí. Některé stanice přečkaly uplynulých sto a více let téměř nepoškozeny a mohly být restaurovány.
Sestavili jsme obrázky těchto svědků minulých časů, abychom meteostanice přiblížili veřejnosti. Ani jedna z věžiček se nepodobá druhé,“ uvedl v české verzi svého webu Hans Schmalz, který obdivuje architektonickou rozmanitost sloupkových meteostanic.
„Možná že se i ve vašem okolí nachází meteorologická stanice nebo vlastníte starou pohlednici či neznámou fotografii,“ vyzval Hans Schmalz veřejnost, aby podpořila jeho projekt na webu Wettersaeulen-in-europa.de.
Jak se měří hladiny řek a potoků
Stanice na potoce Krasovka měří průtok i výšku hladiny. Naměřené hodnoty z Krasovky i z mnoha dalších limnigrafických stanic zveřejňuje Povodí Odry na svém webu on-line. foto: Deník/Fidel Kuba
Zatímco na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu najdeme aktuální informace o suchu v našem regionu, Povodí Odry se zase zaměřuje na aktuální stav našich řek a potoků. V rámci protipovodňové prevence vybudovalo na vodních tocích síť limnigrafických stanic.
Ty měří výšku hladin a průtoky, aby si každý z nás mohl doma na internetu ověřit, zda se třeba povodňová situace zlepšuje, nebo zhoršuje.
Jedna taková hladinoměrná stanice byla vybudována na potoce Krasovka v Krasově u mostu u požární zbrojnice. Je vybavena nejen automatickým přenosem dat na internet, ale v případě zvýšeného průtoku dokáže také zasílat varovné SMS kompetentním osobám na Obecním úřadě v Krasově nebo hasičům.
Varování je zajištěno i pro sídla níže po proudu, tedy pro Radim, Brantice a příslušné orgány v Krnově.
22
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
