Krnovská Karnola ještě v roce 2002 zaměstnávala na 250 lidí, ale dluhy a pozdní platby odběratelů způsobily, že už nebylo na mzdy. Po krachu Karnoly ve městě zůstaly nádherné historické objety, které marně čekají na nové využití.

Město Krnov v rámci konkurzu koupilo na Říčním okruhu ředitelství Karnoly. Počítá s tím, že zde jednou vznikne muzeum textilnictví. Nyní soukromý majitel Jan Rachůnek nabídl městu také čtyřpodlažní výrobní objekt Karnoly, který leží za řekou přímo naproti ředitelství.

Může si město dovolit utratit sedm milionů za další část Karnoly, když pro rozlehlý průmyslový objekt nemá žádné využití?

Hrozí problémy s opicí?

Vztah města k dědictví po bývalé Karnole zrekapitulovala na zasedání zastupitelstva bývalá starostka Alena Krušinová, která je dnes zastupitelkou za nezávislý NEOS.

„Když se v minulosti naskytla možnost koupit objekty po Karnole, město za dobrou cenu tři miliony koupilo ředitelství. Počítalo se s tím, že tam vznikne muzeum slezského textilnictví Cesta nitě. Mám ale velký problém koupit výrobní část Karnoly za sedm milionů, protože část továrny už využívá pivovar Nachmelená opice.

Příjezdy jsou společné pro oba dva objekty, z nichž jeden není předmětem nabídky. Dva kohouti na jednom smetišti, to není dobře, to v budoucnu může způsobit problémy," uvedla Krušinová s tím, že už bývalý místostarosta Jaromír Vrzal intenzivně pracoval na různých možnostech využití této části Karnoly.

Vodil sem delegace politiků a investorů, nechal zpracovat projekt s vizualizacemi, ale nakonec se nic smysluplného nenašlo.

Zastupitel Ladislav Sekanina (KSČM) zase varuje, že město už vlastní nejen bývalé ředitelství Karnoly, ale i spoustu dalších budov a pozemků, pro které nemá využití.

Máme koncepci?

„Když se dívám na záměry města, mám dojem, že jsou neutříděné. Vedení města by mělo sednout s odbory a zamyslet se nad všemi budovami, které máme. Pak stanovit záměry, které chceme realizovat, určit, kolik do toho chceme investovat a mez provozních nákladů jednotlivých záměrů, které chceme realizovat.

Až pak přijde čas si říct, na co máme a na co už ne. Jinak budeme mít spoustu budov a projektů, ale nezbude nám na chod škol a opravy chodníků," vyzval Sekanina k opatrnosti a lepšímu zmapování očekávaných záměrů a výdajů.

Také místostarosta Michal Brunclík (ČSSD) přiznal, že má smíšené pocity. Na jedné straně potřeba zachránit architektonickou dominantu, na druhé velká rizika.

Hrozí demolice?

„Bylo by nešťastné, kdyby objekt získal soukromý vlastník a rozhodl se pro demolici, protože krásný objekt vytváří dominantu Říčního okruhu a byla by škoda o něj přijít. Na druhou stranu je tam aktivní povodňová zóna, územní plán omezuje možnosti využití a stav není ideální.

Kromě kupní ceny bude potřeba masivní investice. Najít uplatnění z hlediska využití velkého čtyřpodlažního objektu není jednoduché," shrnul Brunclík hlavní argumenty na pomyslných miskách vah.

Megalomanství?

Zastupitel Tomáš Hradil (Zelení) je přesvědčen, že by těžké rozhodování mohla ulehčit vyhlídka získání dotace.

„Máme tu kus architektonického dědictví a já si neumím představit, že by tam jednou ta budova nestála. Místní podnikatelé nemají takovou sílu, aby někdo z nich mohl Karnolu odkoupit a využít. Proto se přikláním k tomu budovu odkoupit a zachránit. Musíme ale vyjednat co nejlepší podmínky," uvedl Hradil.

Helena Mezírková (ODS) naopak varovala, že zachraňování Karnoly je na Krnov příliš megalomanské.

„I kdybychom dostali stoprocentní dotaci, tak nevíme, co pak s tím dál. Z čeho to budou platit ti, co přijdou po nás? Krnov takové věci nepotřebuje, každé využití bude jen uměle vymyšlené. Město by na to každý rok muselo doplácet hrozné peníze. Je pravda, že část secesní fasády je opravdu pěkná, ale památkově chráněné to není," uvedla Mezírková.

Podobně to vidí i Vladislav Vybíral (ČSSD): „Musíme postupovat po pořádku. Než rozhodneme, aby to město koupilo, udržovalo a vráželo peníze do Karnoly, měli bychom každý navrhnout, co by tam podle našich zkušeností mělo být. Proč dát spousty peněz do něčeho, pro co nemáme využití? Nemá smysl dělat další muzeum, které nikdy nebude vydělávat. Pokud se tam něco nebude vyrábět, nemá to smysl," dodal Vybíral.

Při závěrečném hlasování převážil optimismus a touha zachránit kus historie. „Je lepší to koupit a pak přemýšlet, k čemu to může sloužit, než nad troskama přemýšlet, co by tam být mohlo, kdyby se to nezbořilo," shrnul to závěrečnou glosou radní Tomáš Edelsberger (KDU-ČSL).