Ještě před pár lety v Krnově po každém silnějším větru zůstalo pár vyvrácených nebo zlomených stromů. Na první pohled se zdály vitální a zdravé, ale když ležely na zemi, odhalily se jejich poškozené kořeny, skryté dutiny nebo dřevo narušené hnilobou a houbami.

Občané z různých lokalit volali po preventivním kácení. Je to nutné? Lze vůbec rozeznat bezpečný strom od nebezpečného? Město Krnov k testování stromů začalo využívat sofistikované metody: akustický tomograf a tahové zkoušky.

V těchto dnech probíhá testování jerlínu japonského ve Smetanových sadech a javoru klenu na náměstí Míru.

„Při pravidelných kontrolách jsme zjistili výskyt sírovce žlutooranžového na jerlínu a lesklokorky ploské na javoru. Houba na jerlínu roste na kmeni zhruba ve výšce jednoho a půl metru, u javoru je to u kořenů. Obě houby jsou pro strom nebezpečné. Mohou kmen oslabit a způsobit tak jeho zlomení,“ uvedl Dušan Martiník z krnovského odboru životního prostředí.

MĚŘÍ SE V NĚKOLIKA VÝŠKÁCH

K diagnostice těchto stromů posloužil akustický tomograf, který je schopen zobrazit vnitřek kmene na základě rychlosti šíření zvuku ve dřevě.

„Přístrojem zjistíme, jak moc je kmen uvnitř poškozen, jestli tam jsou dutiny, hniloba, kolik má zbytkové stěny. Pak rozhodneme, zda strom pokácet nebo ponechat a dál soustavně sledovat. Měření se provádí v několika výškách, abychom získali co nejvíc podkladů. Rozhodnutí by pak mělo padnout co nejdříve, aby k případnému kácení došlo ještě v době vegetačního klidu,“ doplnil Dušan Martiník.

Odborníci z odboru životního prostředí dokážou posoudit bezpečnost stromů nejen díky odhalováním dutin uvnitř kmene, ale také umí změřit riziko vývratu. K tomu používají tahové zkoušky, které simulují zatížení stromu při vichřici.

„Loni proběhly tyto zkoušky u čtyř stromů. Jednalo se o památný buk na náměstí Míru, který je napaden vějířovcem, a tři lípy pod cvilínskými schody. Ve všech případech zkoušky dopadly dobře, ale stromy budeme i nadále sledovat,“ dodal Dušan Martiník.

U tahových zkoušek je nutné korunu stromu zatížit silou až 3200 kilogramů, což simuluje rychlost větru při vichřici. Data z čidel na kmeni a z tahoměru se přenáší do notebooku.

Čidla u země ukazují, jak moc se strom nakloní, a čidla na kmeni změří, jak dřevo snáší nápor a zda nehrozí zborcení. Díky znalosti materiálových vlastností dřeva lze přesně vypočítat odolnost stromu proti větrům.

METOD NA KONTROLU STROMŮ JE VÍCE

Správci městské zeleně v Opavě jsou technické služby.

„V případě zjištění jakékoli pochybnosti o stavu nebo bezpečnosti jednotlivého stromu popřípadě stromořadí, jež je součástí námi spravované zeleně, probíhá místní šetření za účasti zástupce odboru životního prostředí magistrátu města Opavy. Na tom je provedeno první ohledání a vizuální kontrola takového stromu,“ vysvětluje provozně-technický náměstek Technických služeb Opava Martin Girášek.

Jak dále zmínil, poté je přímo odborem životního prostředí zadána u externí odborné firmy kontrola a vypracování odborného posudku.

„Takzvaná zkouška provozní bezpečnosti stromů, na základě níž jsou podniknuty následné kroky. Těch metod na kontrolu stavu a bezpečnosti stromů je více a akustický tomograf je pouze jednou z těch, které uvedené odborné firmy používají,“ pokračuje.

Podle jeho slov se stává, že v případě silného větru může dojít z důvodu zajištění bezpečnosti k uzavření části nebo celého parku.

„V Opavě se jedná zejména o městské sady a v takovém případě spolupracujeme s městskou policií, která nad uzavřeným místem dohlíží. Stává se to ale opravdu ojediněle a ve výjimečném případě,“ uzavřel Girášek.