Strašidelná zahrada byla určena zejména nejmenším, mezi návštěvníky, kteří se přišli bát, však nechyběli ani náctiletí. Osm zastavení prověřovalo odvahu malých návštěvníků, kteří pod dohledem nadpřirozených bytostí plnili snadné i těžší úkoly.

„Naberte lžící polévku z hadích ocásků a přeneste ji do druhého kotlíčku. Jak vám ale kapička polévky ukápne na zem, jste moji a už se točíte na rožni,“ snažila se postrašit děti čarodějnice. Ani ostatní strašidla nezůstávala pozadu. Ledové víly děti žádaly o pomoc při hledání své ledové královny, služebníci bílé paní zkoušeli šikovnost dětí při hodu kroužky, vodníci za pomoci víl hráli s dětmi o dušičky.

Skřítek zkoušel, zda děti nejsou hamižné a zpod kamínků si vezmou jen jednu sladkost, nebo si budou chtít vzít více. Šílená stařena zas připomínala, jak mohou dopadnout ti, kdo propadli karbanu.

Některá ze strašidel byla inspirována skutečnými či literárními postavami. Albrecht Lankrecht ověřil, zda děti znají hudební nástroje, hrabě Drakula strašil za pomocí kostlivce schovaného v rakvi a kat učil nejmladší generaci svému řemeslu.

Ne všichni však věděli, u koho se zastavili. Červená kápě dětem často nic neříkala, a tak se mnoho z nich snažilo uhodnout identitu záhadného muže podle dalších nápověd. Díky dřevěnému meči tak kat prudce stoupal na společenském žebříčku a zatímco ve skutečnosti žil na okraji slušné společnosti, zde byl dětmi nejčastěji označován za rytíře.

Chod celého večera, občerstvení a prodej vstupenek zajišťovala další strašidla, převážně čarodějnice. Strašidelný večer pak zdařile zakončila ohňová show skupiny eXtremeFlamers.

Květa Gebauerová