Společnost Holzindustrie Maresch se v Šumperku zajímá o průmyslovou zónu tři, což je zhruba desetihektarová oblast naproti hřbitovu. Rozkládá se mezi ulicí Zábřežskou, železniční tratí a nově budovaným přivaděčem obchvatu Bludova.

O zóně uvažuje jako po potenciálním místě pro výstavbu nového pilařského závodu. S kapacitou čtyři sta až šest set tisíc metrů krychlových ročně by se zařadil k největším v Česku.

Výrobní linka by byla schopna zpracovat kmeny do průměru zhruba čtyřicet centimetrů. Odhadovaná výše investice přesahuje dvě miliardy korun. Podmínkou pro výstavbu závodu je zřízení železniční vlečky. Vyrobené dřevo by totiž měly přepravovat prakticky výhradně vlaky.

1894 je rokem založení rodinné Pily Mališ v Pržně na Frýdeckomístecku. 2022 je pak rokem rostoucí poptávky po dřevu k topení.
Dřevo do kamen jde opět na dračku. Můžou za to ceny elektřiny a plynu

Záměr firmy podpořil starosta Tomáš Spurný. Připomenul, že průmyslová zóna je problematickým územím zatíženým řadou inženýrských sítí a dalších omezení. To limituje i zájem potencionálních uchazečů.

„Firma Maresch již vybudovala ve Štětí pilu za tři a půl miliardy korun, investici chce v Šumperku zopakovat a přinést zde hodnotná pracovní místa pro 130 až 140 zaměstnanců. Měli jsme možnost navštívit pilu v Retzu, setkali jsme se s tamním starostou a nezazněl od něj jediný negativní faktor,“ uvedl.

Memorandum podle jeho slov město k ničemu nezavazuje a záměr bude podroben zkoumání vlivu na životní prostředí.Radní Michael Kohajda zmínil synergii s městskými lesy. Město Šumperk vlastní rozsáhlé porosty, které ročně produkují patnáct až třicet tisíc kubíků dříví.

„Vzhledem k tomu, že by se nemuselo dopravovat daleko, byli by od nás (provozovatelé pily, pozn. red.) schopni jej vykupovat za nejlepší cenu,“ uvedl.

Příjezd obložený hromadami dřeva

Naopak radní Roman Macek nadšení pro projekt nesdílí. Upozornil na možné zvýšení dopravy v Jesenické ulici při návozu dřeva.

„Příjezd do Šumperku od jihu bude znamenat, že brána do Jeseníků bude obložena hromadami dřeva. Pohledově bude příjezd do Šumperku naprosto zkažený,“ řekl.

Stejně jako jeho stranický kolega Tomáš Potěšil rovněž zmínil problematiku pracovních sil.

Kalamita způsobená kůrovcem.
Krnovská lesní správa řeší nedostatek lidí. Pracovníkům v létě není co závidět

„Sto třicet zaměstnanců se zde nevezme ze vzduchoprázdna. Situace na trhu práce je katastrofální, současným etablovaným zaměstnavatelům sto třicet lidí vezmeme. A bude to (provoz závodu, pozn. red.) mít i zásadní dopad na malé pily v okolí města Šumperka. Bude to znamenat jejich krach,“ je přesvědčen Tomáš Potěšil.

Podle Michaela Kohajdy by naopak příchod nového zaměstnavatele mohl lidem na Šumpersku pomoci dosáhnout vyšších výdělků.

„Zdejší firmy říkají, že nemají kde brát zaměstnance. Na druhé straně tu odměny nejsou vůbec zázračné. Firma Maresch platí svým zaměstnancům jednotýdenní rekreaci, přispívá na zdravotní péči, platy má nadstandardní. Možná právě tato pila a zahraniční vlastník by mohl rozhýbat trh práce v tom, že tu zlepší podmínky pro zaměstnance,“ uvedl.

Invektivy i zmatečné hlasování

Zastupitel Zdeněk Brož měl výhrady k procesu projednávání memoranda. K návrhu totiž chybělo stanovisko rady města, komise strategického rozvoje nebo odboru rozvoje městského úřadu. Ze strany zastánců záměru se cítil být pod tlakem.

Těžba dřeva. Ilustrační foto
Další chráněná území nechceme, říkají lesníci. Zdražilo by dřevo

„Byl bych poslední, kdo by ten záměr chtěl zabít, ale když teď budeme hlasovat, tak ho zabijeme,“ glosoval průběh diskuse.

Tu provázelo nepochopení obou stran, osobní invektivy a i hlasování o samotném memorandu bylo zmatečné.

Nakonec se jej podařilo prosadit nejtěsnější možnou většinou čtrnácti hlasů. Nikdo nebyl proti, deset zastupitelů se zdrželo.

Zpracování v Jeseníkách výrazně ubylo

Ačkoli region Jeseníků patří k nejlesnatějším v republice, zpracovatelských kapacit zde za posledních třicet let významně ubylo. Uzavřena byla řada provozů, ať pila v Jeseníku-Bukovicích, Nýznerově nebo dřevokombinát ve Vrbně pod Pradědem.

Kácení stromů napadených kůrovcem. Ilustrační snímek
Malí vlastníci jsou kvůli kůrovci v pasti. Lesy prodávají pod cenou spekulantům

Ojedinělou investicí ve dřevozpracujícím průmyslu byla výstavba pily se sušárnou dřeva ve Vápenné. Ta je koncipována na roční pořez šedesáti tisíc kubíků dříví a ve dvousměnném provozu zaměstnává přes třicet lidí. Investorem stavby bylo Arcibiskupství olomoucké, které v jejím okolí vlastní velké množství lesů.