Bývalé vojenské cvičiště po odchodu sovětské armády vytvořilo pozoruhodný luční ekosystém, kde botanici našli ohrožené druhy rostlin. O nejcennější části se stará spolek ČSOP Slezské odrůdy. „Louky je zapotřebí ve vhodný termín jednou ročně posekat a hmotu odklidit. Tím dostávají šanci vzácné byliny, které by mezi konkurenčně zdatnějšími travinami zanikly. Sečení také zabraňuje samovolné sukcesi směrem k lesu. Les by postupně vytlačoval vzácná luční společenství," vysvětlil Lukáš Matela z ČSOP Slezské odrůdy, jak kosení trávy pomáhá udržet biodiverzitu a společenství vzácných ohrožených druhů.

Část bývalého cvičiště v Chomýži se loni změnila na genofondový sad starých původních odrůd hrušní a jabloní. Další louky by měly sloužit jako pastviny.Část bývalého cvičiště v Chomýži se loni změnila na genofondový sad starých původních odrůd hrušní a jabloní. Další louky by měly sloužit jako pastviny.Zdroj: Deník/František Kuba

Sad starých odrůd ovoce

Loni na jedné dlouhodobě neobhospodařované části cvičiště dobrovolníci vysadil genofondových sad, který pomůže zachovat staré odrůdy jabloní a hrušní Krnovska a Osoblažska. S nápadem přišel spolek ČSOP Levrekův ostrov, který hodnoty chomýžské střelnice „objevil“ a léta o ní pečoval. „Jde o krajinotvorný extenzivní sad, jakých z naší krajiny ubývá. Jde o sbírku naprosto unikátních starých odrůd, které ze starých zahrad a bývalých selských dvorů postupně mizí. Současně vznikne biotop - řídká lesostep, kam se nastěhují vzácné byliny, hmyz i další živočichové vyskytující se v okolí,“ doplňuje pomolog Radim Lokoč ze spolku Levrekův ostrov.

Letos se na této lokalitě podařilo potvrdit výskyt několika orchidejí, z nichž některé jsou opravdu velmi vzácné. Vedle běžnějších bradáčků a vemeníků se zde našly také vstavače mužské, prstnatce májové a velmi vzácné prstnatce bezové. Později kvetly nápadné kosatce sibiřské a mečíky střechovité. Odměnou za vytrvalou péči bylo vykvetení velmi vzácných hvozdíků pyšných, které i někteří přírodovědci viděli poprvé v životě. Chomýžská střelnice je totiž jediné známé místo výskytu této silně ohrožené byliny v Moravskoslezském kraji.

Divocí spásači pony a pratur

Krnovská radnice si je vědoma tohoto unikátu v celorepublikovém měřítku. Původní záměr pastevního areálu ovcí a koz je ale nutné modifikovat. Na tak významném pastevním areálu by přírodě a biodiverzitě měli pomáhat vhodnější spásači: keltský divoký kůň exmoorský pony a pratur.

Příprava je konzultována odborníkem Miloslavem Jirků, pracovníkem AVČR, který k tématu uvedl: „Hospodářská zvířata by při nevhodném managementu mohla lokalitu poškodit vypasením vzácných druhů. Několikaleté zkušenosti v bývalém cvičisti v Milovicích, což je projekt Česká krajina, na němž spolupracuji, ukazují, že vhodní spásači, kteří preferují traviny, biodiverzitě výrazně pomáhají. Navíc se polodivocí poníci a pratuři neodčervují, takže je jejich trus „bez chemie“ vhodný pro život hned několika druhů hmyzu. Vaše krnovská lokalita má výborné výchozí předpoklady, už nyní je výskyt vzácných druhů hojnější než byl na začátku u nás v Milovicích. Využitím těchto polodivokých spásačů se realizuje ochrana přírody a biodiverzity za minimálních nákladů.“

Projekt má podporu města

Projekt je připravován a konzultován s krnovským odborem životního prostředí. Už proběhly také informační schůzky s vedením města. „Projekt pastevního areálu je dlouhodobě městem podporován. Odborné argumenty hrají pro poslední navrženou variantu využití polodivokých spásačů a ti navíc zvýší atraktivitu a potenciál Krnova i z hlediska turistického ruchu. Projekt ve vedení města jednoznačně vítáme.“ doplňuje starosta Krnova Tomáš Hradil.