Ve městě užzůstane, aby při slavnostních příležitostech vozila pasažéry.

Foltýn: Krnov je pro fanoušky železniční nostalgie pojem

Nejlepší obrázek o tom, na jaké úrovni byla technika před více jak sto lety, když byla Matylda vyrobena, svědčí reflektory. Lokomotiva si svítí na cestu petrolejkami namísto elektrických lamp. Tyto původní detaily se dochovaly hlavně díky tomu, že Matylda svůj produktivní věk strávila na vlečkách do kamenolomů a do dřevařských závodů, kde vývoj nebyl tak překotný jako na běžné železnici.

„Matylda je majetkem Českých drah, které svou sbírku historických lokomotiv a vagonů spravují prostřednictvím společnosti ČD Cargo. Po odborné stránce o ně pečuje Železniční muzeum Lužná u Rakovníka. Až dosud byla Matylda demontovaná v ostravském depu, odkud jsme ji získali jako zápůjčku na neomezeně dlouhou dobu. Budeme mít lokomotivu v Krnově kdykoliv k dispozici 365 dní v roce jen za údržbu a na tu jsme odborníci. Krnov je už pro fanoušky železniční nostalgie známý pojem, takže předpokládám, že bude dost příležitostí projet se s Matyldou do Bruntálu, do Třemešné nebo do Opavy,“ uvedl Jaromír Foltýn z krnovské firmy Olpas, která se zaměřuje na opravy a provoz železničních veteránů.

Letitá lokomotiva na kolejích sprintuje

Malá Matylda je navzdory věku zdatná sportovkyně. Na dlouhé trati sice dosahuje maximální rychlosti jen kolem 45 kilometrů za hodinu, ale zato je nepřekonatelná ve sprinterských disciplínách. V roce 2007 vyhrála na závodech parních lokomotiv v Budapešti Garand prix na stometrové trati.

„Získala titul mistryně na mezinárodních závodech, kde se na startovní čáře postaví vedle sebe čtyři parní lokomotivy a ty pak sprintují na rovnoběžných kolejích. Je to nejen o výkonu lokomotivy, ale také o sehranosti posádky, která ví, jak parní stroj pracuje a jak s ním docílit maximální zrychlení,“ popsal Foltýn sportovní kariéru Matyldy.

Matylda byla vyrobena v roce 1904 lokomotivkou v Linci pro Rakouské státní dráhy. Při vzniku Československa v roce 1918 získaly prvorepublikové ČSD jako příděl 33 lokomotiv tohoto typu.

Matyldy většinou dál jezdily na svých starých známých tratích, které už ale byly na území nového státu - Československa. Matyldy na nich jezdily i za protektorátu, protože za války nebyly k dispozici jiné lokomotivy, které by si tak bravurně vedly na sklonově náročných tratích. Po válce už začaly Matyldy nahrazovat modernější stroje, takže většinou už jen dosluhovaly při posunu v depech.

Aktivní služba ji zachránila před sešrotováním

„Tato konkrétní Matylda pracovala v plném provozu až do roku 1966. Jejím působištěm byly vlečky Valašských dřevařských závodů a kamenolomu Veřovice. V dokladech Matyldy jsem našel dopis z roku 1964, který byl mimochodem napsán tři dny před tím, než jsem se narodil. Je to dokument o generální opravě.

Protože tato Matylda pracovala ze všech nejdéle, a unikla tak sešrotování, byla vystavena jako nepojízdný veterán na podstavci před ostravským depem. Vydržela tam ale jen tři roky a pak byla zase zprovozněna, aby mohla na velkých oslavách 130. výročí založení ostravského depa vyrazit na historické jízdy. To bylo v roce 1977,“ dodal Foltýn.

Do Krnova Matylda nedorazila po svých vlastních kolech, ale naložena na vagonu. V současnosti má propadlou revizi na parní kotel, a dokud nebude mít techničák v pořádku, nesmí na trať. „Na veterány se vztahují drážní předpisy a zákony stejně jako na každý jiný vlak.

Než Matyldu prohlédne revizní technik, uděláme na ní údržbu a odzkoušíme její parní stroj, bude to nějakou dobu trvat, ale doufám, že nejpozději v březnu ji všem krnovským fanouškům železnice představíme první jízdou na trati,“ uzavírá Foltýn. Olpas už shání odpovídající historické vagony, aby celá souprava ladila s parní lokomotivou.