Byli to čeští příslušníci Stráže obrany státu (SOS), které zavraždili místní zradikalizovaní Němci.

Co bylo důvodem Liptaňská tragédie? Část německého obyvatelstva se v září 1938 ozbrojila a začala obsazovat strategické objekty. Samozvaní předáci násilím přebírali moc v Sudetech, ještě než Němcům takový postup formálně umožnil podpis Mnichovské smlouvy.

Pomník Liptaňské tragédie. Ilustrační foto.
Uctí výročí Liptaňské tragédie

V Liptani při tom došlo k přestřelce a k popravě Čechů, kteří se obklíčení přesilou vzdali a složili zbraně. Není zřejmé, proč zastřelení pohraničníci byli převezeni z československé Liptaně do zahraničí na hřbitov v Hlubčicích, které tehdy patřily Prusku. Těla zastřelených byla naházena na vůz bez jakékoliv piety.

Oběti Liptaňské tragédie:

Dne 22. září 1938 bylo v Liptani zastřeleno šest příslušníků Stráže obrany státu SOS:
Ludvík Svoboda (39 let)
František Čech (28 let)
Vítězslav Hofírek (28 let)
Inocenc Dostál (28 let)
Rudolf Mokrý (51 let)
Vilém Leher (26 let)

V Hlubčicích bylo pochováno všech šest obětí. Dnes už v Hlubčicích všichni nejsou, protože v roce 1945 projevili někteří rodinní příslušníci přání, aby jejich blízcí byli exhumováni a převezeni tam, kde mají třeba rodinné hrobky.

Proto dnes jsou tři pochování v Čechách, tři zůstali na hřbitově v Hlubčicích.

Co se tehdy stalo?

V Liptani rozvášněný dav asi 150 převážně ozbrojených lidí obklíčil dům č. 261, ve kterém byla četnická stanice a ústředna SOS. Čtyři vůdci povstalců vstoupili dovnitř a vyzvali k vydání zbraní. Velitel Rudolf Mokrý tváří v tvář obrovské přesile rozhodl v bezvýchodné situaci složit zbraně, aby zabránil krveprolití.

V té chvíli přijížděli k četnické stanici na motorce další dva příslušníci finanční stráže, kterým vzbouřenci zastoupili cestu. Pokusili se před zfanatizovaným davem utéct do stanice, protože nevěděli, že už byla obsazena a že jejich kolegové jsou uvnitř odzbrojení.

Osmdesáté výročí Liptaňské tragédie kromě pietního kladení květin k památníkům letos provázela také rekonstrukce této události.
Sešli se na místě Liptaňské tragédie po osmdesáti letech

Nikdy nebylo zjištěno, z které strany padl první výstřel. Při nepřehledné zmatené přestřelce zahynuli tři Němci, pravděpodobně výstřely svých vlastních kolegů. To rozlítilo vůdce vzpoury Alfreda Seliga, který odzbrojené četníky postřílel ze samopalu.

Šest zastřelených českých četníků a financů Němci převezli do tehdy německých Hlubčic, kde je zakopali u hřbitovní zdi. Až v roce 1945 byli tři z šesti zavražděných četníků exhumováni a pochováni v Česku.