Čerstvé květiny u bývalé četnické stanice v Liptani připomínají, že zde 22. září 1938 šest strážců hranic zahynulo při výkonu služby. Byli to čeští příslušníci Stráže obrany státu (SOS), které zavraždili místní zradikalizovaní Němci. Co bylo důvodem Liptaňská tragédie? Část německého obyvatelstva se v září 1938 ozbrojila a začala obsazovat strategické objekty. Samozvaní předáci násilím přebírali moc v Sudetech ještě než Němcům takový postup formálně umožnil podpis Mnichovské smlouvy.

Chtěli masakr utajit?

V Liptani při tom došlo k přestřelce a k popravě Čechů, kteří se obklíčení přesilou vzdali a složili zbraně. Proč ale byli zastřelení pohraničníci převezeni z československé Liptaně do zahraničí na hřbitov v Hlubčicích? 

„Nikdy jsme se nedozvěděli, proč oběti z Liptaně byly pochovány v Hlubčicích. Hledali jsme fakta a sbírali jsme střípky informací od sudetských Němců, kteří se každoročně vraceli vzpomínat do míst, kde kdysi bydleli. Také oni hledali zmínky o této události ve svých archivech. Předpokládáme, že motivem převozu do Hlubčic bylo, aby se na hrob a na tu událost nepřišlo,“ vysvětlila starostka Liptaně Blanka Klimošková s tím, že se jednalo o velmi nedůstojný převoz. Těla zastřelených byla naházena na vůz bez jakékoliv piety.

„V Hlubčicích bylo pochováno všech šest obětí. Dnes už v Hlubčicích všichni nejsou, protože v roce 1945 projevili někteří rodinní příslušníci přání, aby jejich blízcí byli exhumováni a převezeni tam, kde mají třeba rodinné hrobky. Proto dnes jsou tři pochování v Čechách, a tři zůstali zde na hřbitově v Hlubčicích,“ doplnila starostka Klimošková.

Září 1938 a současnost

Na kulaté výročí v roce 2018 obec Liptaň připravila ve spolupráci s kluby vojenské historie v autentickém prostředí četnické stanice rekonstrukci, co se zde asi mohlo odehrát v září 1938. Herci v kostýmech se potom přesunuli na louku, aby předvedli také boj sovětské a německé armády na téma osvobození Osoblažska. Tehdy přijely do Liptaně stovky až tisíce lidí. Běžná výročí jako je to letošní si ale moc lidí nepřipomíná. Místní občané sice o tragédii dobře vědí a znají i zajímavé detaily, ale mají dnes jiné starosti, než se scházet u památníků.

Před dvěma lety také zástupce německých rodáků Kurt Schmidt ze spolku Haeimatkreis Jägerndorf (Domovský okres Krnov) navštívil Liptaň, aby položil věnec k pomníku. „Dosud žijící němečtí očití svědci odsuzují toto násilné přepadení. Společně se zástupci bývalých obyvatel Liptaně, vyjadřuje i vedení Haeimatkreis Jägerndorf hluboký smutek nad tím, že tento čin proti představitelům českého státu byl podporován sudetoněmeckou stranou a vykonán říšskoněmeckými zbraněmi,“ vysvětlil Kurt Schmidt co vyjadřuje věnec německých rodáků.

K TÉMATU

Oběti Liptaňské tragédie:

Dne 22. září 1938 bylo v Liptani zastřeleno šest příslušníků Stráže obrany státu SOS: Ludvík Svoboda (39 let), František Čech (28 let), Vítězslav Hofírek (28 let), Inocenc Dostál (28 let), Rudolf Mokrý (51 let) a Vilém Leher (26 let).