Jan Gemela před lety vymyslel Muzeum vidlí. Letos nadchl sousedy v Lichnově pro hledání zbytků středověké hornické vesnice Havranov, která zanikla v 15. století.Jan Gemela.Zdroj: Deník/František Kuba"S historikem Radomírem Vlkem jsem v kontaktu už několik let, protože ladíme své badatelské závěry o lichnovské tvrzi. Tam podle něho žili předci zesnulého prince Philipa. Začalo to tím, že mi kolega Vlk navrhl, abych rozšířil Muzeum vidlí o hrábě, protože ty měli v erbu Heydové. Tato zchudlá šlechta jsou potomci pánů z Lichnova," upozornil místostarosta Lichnova a zakladatel Muzea vidlí Jan Gemela na badatelskou práci Radomíra Vlka ze Zlína.

Hejdové z Lichnova byl rod vladyků a rytířů z Lichnova, který prochází našimi dějinami také jako Heide, Heyde nebo Heydewitz.

Hejdové z lichnovské tvrze

Historik Radomír Vlk se zabývá genealogií a rodokmeny. Při sestavování vlastního rodokmenu Vlků došel až k předkům prince Philipa. Zjistil, že mezi přímými předky prince Philipa vévody z Edinburghu byli také Mikuláš Hejda z Lichnova a Dorota Rotmberková z Ketře, kteří žili v polovině 15. století na dnes již neexistující tvrzi v Lichnově.

Jak se dobral ke společné linii prapředků svých a prapředků nedávno zesnulého prince Philipa, vévody z Edinburghu, manžela britské královny Alžběty II.?

„Pokud jde o můj rod Vlků, skončil jsem bádání, jako většina lidí, tam, kde končí matriky. Tedy v polovině 17. století. Jeho předkové po přeslici však pocházeli i ze šlechtického rodu Hejdů, a tam lze hovořit o vrcholném středověku,“ přibližuje badatel podrobnosti svých výletů do historických souvislostí.

Princ Philip je podle jeho slov rovněž praprapotomkem Mikuláše Hejdy z Lichnova a Doroty Rotmberkové z Ketře, kteří žili v polovině 15. století na dnes již neexistující tvrzi v Lichnově u Bruntálu.

„Tento manželský pár měl čtyři potomky, z toho tři dcery a jednoho syna, rovněž Mikuláše,“ uvádí Radomír Vlk.

Mikulášovi potomci však zchudli a ve stopách svých příbuzných, mocných Žerotínů, se v polovině 16. století ocitli na svobodném dvoře v Jalubí.

„V roce 1592 pak jako následek poněkud extravagantního chování tehdejší hlavy rodu Jiřího Hejdy z Lichnova, byli zbaveni svých šlechtických výsad a přinuceni přihlásit se jako poddaní velehradského kláštera. Od tohoto Jiřího a snad i jeho sourozenců se pak rod Hejdů bohatě rozvětvil jak v Jalubí tak i v okolí, jedna početná větev žije například i ve Starém Městě,“ upřesňuje Radomír Vlk a dodává, že z nich odvozuje svůj původ po jedné z mateřských linií rod Trubačíků.

Potomkem Machny

Princ Philip je podle jeho tvrzení potomkem jedné z výše uvedených tří sester, konkrétně Machny, řečené z Nové Cerekve, manželky Jana Bohatého ze Žerotína.

„Od Žerotínů se jejich potomstvo dostalo k rodu z pánů z Kunovic, jejichž významný představitel, pan Jan Jetřich z Kunovic, říšský hrabě, se již narodil v emigraci a vahou svého postavení (předseda vlády země Hessen - Kassel 1656 - 1700) mohl své dcery provdat do významných říšských rodů. Díky těmto sňatkům dnes můžeme konstatovat, že princ Philip, a nejen on, má své vzdálené bratrance po celém Slovácku,“ vysvětluje Radomír Vlk.

„Jen pro lepší představu, já jsem vzdálen od společných předků s princem Philipem 16 generací. Na první pohled se to může zdát hodně, ale z genealogického hlediska to není zase tolik. Představte si řadu 16 osob, stojících za sebou třeba před pokladnou,“ uvádí Radomír Vlk pro přirovnání.

O rozvětvenosti předků šlechtických rodů po celé Evropě svědčí ještě jeden Vlkův příklad.

„A aby toho nebylo málo, druhá ze sester Hejdových, Anna, je pro změnu předkem našeho posledního císařského páru, jak Karla I. tak i Zity,“ dodává badatel Vlk s úsměvem.