Ještě před rokem vedlo na věž sv. Martina jen rozviklané schodiště pokryté vysokou vrstvou holubího trusu. Vystoupat 67 metrů až nahoru chtělo nejen dobrou kondici, ale i odvahu a roušku na ochranu dýchacích cest.

Krnovská farnost loni uspěla s projektem Zpřístupnění věže a regenerace kostela sv. Martina v Krnově s rozpočtem téměř deset milionů korun. Díky evropské dotaci 8,4 milionu korun a podpoře kraje, města, Česko-německému fondu budoucnosti a sbírkám krnovských farníků se krnovský kostel zbavil vlhkosti a opět do jeho věží vede bezpečná cesta.

Byt věžníka

Turisté i místní si nyní mohou prohlížet centrum Krnova nejen z věže synagogy nebo z věže radnice, ale také z ochozu nad hodinami sv. Martina.

A mohou při této příležitosti navštívit velkou raritu ukrytou ve věži: byt věžníka. Ještě před sto lety přímo ve věži bydlel člověk, který seřizoval hodiny a fungoval také jako protipožární hlídka. Návštěvníci věže si mohou prohlédnout zrestaurovaná kamna, ve kterých si topil, z věže se tedy i kouřilo.

Ve věži je málo místa, takže byt je malá světnička, do které vedou malé dveře. Hlásný ve věži bydlel až do roku 1909.

„Jeho kamna po zrestaurování už nejsou funkční, ale návštěvníci mohou nahlédnout i do průduchu, který odváděl kouř. Nechali jsme šachtu začouzenou, aby si mohli udělat představu o protipožárních úpravách věže. Jsou tu i dvířka, za kterými je kladka, přes kterou věžníkovi posílali zásoby, aby nemusel zbytečně sestupovat dolů," představil věžníkův život prvním návštěvníkům Karel Siuda, který dohlížel na rekonstrukci kostela jako stavební dozor a autor projektu.

„Původně v této části bylo schodiště řešené jinak, ale posunuli jsme ho, aby návštěvníci nemuseli překračovat osu, která vede do hodinového stroje," dodal Karel Siuda.

Letopočty a jména

Věž kostela sv. Martina v Krnově lákala celé generace Krnováků. Někteří z těch šťastných, kteří se na nejvyšší budovu města v minulosti dostali, na zdi nechali i svůj autogram a letopočet.

Například Emil Titze se na věž vypravil roku 1937, Adolf Hofnann 1932, Rudolf Weier 1945. „Dochovala se zde německá jména s daty z konce 19. a první poloviny 20. století. Později přibylo pár autogramů s českými jmény," uvedl mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Pavel Siuda.

Další letopočet najdeme přímo na zábradlí ochozu: 1687. V té době se Habsburkové utkali s Turky u Moháče, u Mysu dobré naděje se usadili první francouzští protestanti a Newton způsobil vědeckou revoluci tím, že zveřejnil své pohybové zákony a gravitační teorie.

„To zábradlí je opravdu původní z tohoto roku, ale kovář měl s jeho restaurováním spoustu práce. Navíc jsme museli doplnit nová táhla a sítě po celém obvodu věže," uvedl Karel Siuda s tím, že je teprve potřeba vytvořit režim pro návštěvy, protože výstup na věž obnáší řadu problémů a rizik, takže základem bude určení zodpovědného správce, který bude návštěvníkům k ruce i jako průvodce.

Kostel jako nový

Součástí oprav a stavebních úprav kostela sv. Martina bylo kromě zpřístupnění věže s pokojem hlásného také vybudování sociálního zařízení s umyvadlem v prostoru bývalé zpovědní místnosti.

Při realizaci projektu probíhal v kostele a jeho nejbližším okolí archeologický průzkum. Nejcennější památka v centru Krnova už je odvodněna, má novou elektroinstalaci a na řadě míst střechy byly vyměněny shnilé trámy.

Část střechy je pokryta novou měděnou krytinou a nová je také věžička se zvonem umíráčkem. Největší změny však proběhly přímo ve věžích kostela. Přístupová schodiště jsou zrenovována nebo kompletně vyměněna, a po vrstvách guána (silného nánosu ptačího trusu) nezbyla ani památka. Navíc jsou všechny otvory chráněné sítěmi před holuby.