Náhoda není ani to, že princezna z rodu Liechtensteinů, Její Jasnost Maria-Pia Kothbauer, včera navštívila krnovskou radnici.

Starostka Alena Krušinová přijala v pátek 4. května na radnici princeznu Marii-Piu Kothbauer, která je vzdálená sestřenice současného panujícího knížete Lichtenštejnského knížectví Hanse Adama II. Přestože princezna Maria-Pia Kothbauer je velvyslankyní Lichtenštejnského knížectví v Rakousku s gescí pro Českou republiku, její návštěva v Krnově měla soukromý charakter. Jejím cílem bylo osobně poznat Krnov, k němuž má rod Liechtensteinů velmi blízký vztah.

Připomeňme, že Liechtensteinové byli významní mecenáši Krnova a významně ovlivnili současnou podobu města.

Financovali například opravu vyhořelého poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně, podpořili výstavbu Střeleckého domu, stavbu krnovské nemocnice před sto lety, darovali městu své pozemky pro vznik Mikulášské ulice nebo pozemek pro stavbu gymnázia. Postavili také rozhlednu na Cvilíně, která je nejznámější dominantou Krnova.

„Její Jasnost nepřijela do Krnova bez informací. Z toho, jak pohotově reagovala, bylo vidět, že nejela do neznáma. Zajímala se nejen o historii, ale také o současnost města, jeho hospodářský vývoj. Ptala se i na národnostní menšiny a byla překvapena, že v Krnově máme tak početnou řeckou menšinu. Majitele hotelu Cvilín, kde se svým doprovodem nocovala, jistě potěší, že si ubytování pochvalovala a zdůraznila, že se po dlouhé době dobře vyspala," uvedla starostka Alena Krušinová.

Po přijetí na krnovské radnici absolvovala velvyslankyně krátkou procházku centrem města a pak pokračovala ve své cestě směrem na Šumpersko.

„Paní velvyslankyně se narodila v roce 1960 ve Vídni jako dcera Karla Alfréda prince z Liechtensteinu a Agnes Chritiny arcivévodkyně Rakouské. V diplomatických službách Lichtenštejnska pracuje od roku 1989. Diplomatem byl i její otec a dědeček," představil vzácnou návštěvu předseda Historického spolku Liechtenstein Pavel Juřík. Návštěva lichtenštejnské diplomatky je o to významnější, že konfiskace majetku Liechtensteinů na dlouho dobu negativně ovlivnila vztahy mezi Československem a Lichtenštejnskem. Dokonce ani později Česká republika dlouho vůbec neměla diplomatické styky s Lichtenštejnským knížectvím. Obnovily je teprve nedávno, v roce 2009.

Rozsáhlý majetek rodu Liechtensteinů na našem území byl zčásti zabrán v rámci pozemkové reformy v období první Československé republiky a zbytek byl konfiskován po druhé světové válce. Konfiskace majetku lichtenštejnských občanů zmrazila vztahy mezi Vaduzem a Prahou na 64 let. Oba státy se po celou tuto dobu až do 8. září 2009 navzájem neuznávaly, což byla světová kuriozita. Své nerezidentní velvyslance oba státy jmenovaly až v roce 2011.

Šlechtický rod Liechtensteinů původem ze Štýrska se k nám se dostal ve 13. století za časů českého krále Přemysla Otakara II., když získal za věrné služby panství Mikulov. Do našich dějin se zapsal především Karel Lichtenštejn (1569 1627), a to tím, že za českého stavovského povstání proti Habsburkům se postavil na stranu panovníka.

Mezi Lichtenštejnovy protivníky tehdy patřil také krnovský kníže Jan Jiří Krnovský se svým vojskem, který neustal v boji dokonce ani po Bílé hoře. Jan Jiří Krnovský zemřel roku 1624 a jeho krnovské knížectví vítězný habsburský císař Ferdinand II. zkonfiskoval.

Současně odměnil věrnost Karla z Lichtenštejna a udělil mu Krnovsko v léno. Karel z Lichtenštejna se tak za služby prokázané Habsburkům stal novým pánem Krnovska. Zástupci Krnova a Hlubčic se zdráhali zradit původního pána Jana Jiřího Krnovského, ale po jeho smrti a po obsazení svého území vojskem se museli smířit s realitou. Karel z Lichtenštejnu sice potvrdil privilegia městům včetně náboženské svobody, ale brzy je přestal dodržovat. Na Krnovsku se stal symbolem rekatolizace. Byl to také on, kdo předsedal soudu nad českými pány popravenými na Staroměstském náměstí. Jeho syn Karel Eusebius se už tituloval „Z Boží milosti Svaté říše římské princeps Lichtenštejn, vévoda opavský a krnovský". Právě on doplnil rodový erb Liechtensteinů o znak Krnova neboli zlatý lovecký roh v modrém poli. Po úpravách má dnešní lichtenštejnský erb ve středu původní znak rodu a ve štítech erby Slezska, rodu Kuenringů, Opavska, Východního Fríska a ve špici erb Krnovska.