Na počátku neměl žádnou skicu, plán ani konkrétní představu. Jen beztvarý materiál.

„V mé tvorbě má důležitou roli intuice a improvizace. Moc u toho nepřemýšlím a sám jsem zvědavý a překvapený, co mi vznikne pod rukama," prozradil Otisk svou tvůrčí metodu. Tentokrát mu múzy vnukly vzpomínky na babičku Františku, která zesnula před dvěma lety.

„Naše babička během dlouhého života nasbírala spoustu zkušeností. Rád jsem poslouchal její příběhy, které pro mě byly pramenem poznání. Také pramen minerálky, který zde vyvěrá, je velmi starý a pamatuje dokonce sopečnou činnost. Tak se mi ty symboly propojily," vysvětlil sochař svou inspiraci babičkou.

Lubomír Otisk vytvořil snovou surrealistickou vizi své babičky, která svírá dětskou hlavu. Dítě symbolizuje vzpomínky stařenky na dětství a dávnou minulost. Protékající minerální voda představuje nezadržitelný proud času.

Proč ale babička svírá dětskou hlavu? Není to trochu morbidní?

„V požehnaném věku babička už jen vzpomínala na minulost. Dítě je vlastně duch vzpomínek na dětství, který přichází, když už starý člověk nežije přítomností. Proto dítě vychází z babičky, která se ho křečovitě drží jako života. Z dítěte vyvěrá voda jako nezadržitelný proud času, který každému proklouzne mezi prsty," vysvětlil autor symboliku lichnovského pramene.

Už při slavnostním otevření se objevily návrhy pojmenovat minerálku po babičce Františce. „Pojmenovat pramen po mé babičce, to by mi přišlo sobecké, protože Františka byla mou soukromou inspirací, zatímco minerálka patří všem," uzavřel sochař Lubomír Otisk.

Ateliér byl místem, kde fantazie sochaře Lubomíra Otiska dostaly realistickou podobu stařenky s dětskou hlavou na hrudi.

Ateliér byl místem, kde fantazie sochaře Lubomíra Otiska dostaly realistickou podobu stařenky s dětskou hlavou na hrudi. foto: www.otisk-lubomir.com