Polní cestou stoupá v úterý 11. června skupina lidí. Po obou stranách cestu lemují řady jabloní. Nacházíme se v Pragerových sadech v Libině. Téměř šedesátihektarový sad koupila letos v lednu společnost Kofola.

Suroviny pod kontrolou

„Základem našich produktů jsou kvalitní suroviny. Kvalitní a čerstvá jablka zpracováváme ve stovkách tun, řádově tisíc tun jablečného koncentrátu ročně putuje do našich nealko nápojů včetně tradiční Kofoly. Když se naskytla možnost mít pod kontrolou jednu z dalších klíčových surovin a proniknout do sadařství, neváhali jsme,“ řekl Jannis Samaras, zakladatel a většinový majitel Kofoly.

Libinské sady Kofola koupila od společnosti Úsovsko. Ta se stejně jako jiní ovocnáři v Česku v posledních letech potýkala v tomto segmentu s problémy.

„Sadů tu bylo svého času 320 hektarů. Protože bohužel nejsou v Evropské unii i České republice jednotné podmínky, bude mít konvenční sadařství problém. Je to patrné na sestupu rozlohy ovocných sadů v České republice. Naše firma měla během pěti let na jabloních ztrátu sto milionů korun,“ řekl Jiří Milek, předseda představenstva společnosti Úsovsko.

Jablka z Úsovska znali 

Přestože se na necelé polovině libinských sadů pěstují perspektivní druhy jabloní, hrozilo jim vykácení. „My jsme od Úsovska poslední čtyři roky nakupovali jablka do našeho výrobního závodu v Krnově. Jsou to zároveň nejbližší ovocné sady, od naší továrny jsou vzdáleny zhruba šedesát kilometrů. I kvalita a cena šly ruku v ruce,“ popsal šéf zemědělské divize Kofoly Tomáš Jendřejek důvody, proč firma od společnosti Úsovsko libinské sady odkoupila.

Jablka z Pragerových sadů budou určena na výrobu ovocných šťáv, do fresh barů a salaterií, obchodních řetězců a na zpracování do ciderů.

Zhruba po kilometru přicházíme k nově vysazeným stromkům v horní části sadů. Právě jablka z nich poslouží k výrobě ciderů. „Jsou to francouzské odrůdy, které jsou pro výrobu ciderů vhodné. Osazených je nimi necelých deset hektarů, celkem se jedná zhruba o dvanáct tisíc stromů. Sadili jsme je loni, plodit začnou za tři až čtyři roky,“ řekl Michal Horáček, vedoucí provozu Pragerových sadů na místě, odkud je krásný pohled na Libinu a protější stranu údolí, ale také také na Svatý Kopeček, část Hané a vrcholky Jeseníků.

Stromy chrání zima z hor

„Dokud je na Pradědu sníh, proudí tu studený východní vzduch. Proto je tato lokalita vhodná. Tímto vzduchem jsme přibržděni, vegetace u nás proti jiným částem republiky nastupuje později a proto jsme chráněni proti mrazu,“ líčí. I díky dobré poloze zdejší jabloně přežily dubnovou vlnu mrazů výrazně lépe než porosty vjiných místech republiky.

Na obří oplocené ploše nejsou jen plantáže různě starých stromů, ale i volné plochy. Jabloně plodí zhruba patnáct let, poté se vyklučí a půdu je třeba nechat pět let rekultivovat. Mezi plantážemi ovocných stromů jsou tak nově zasazené keříky máty a meduňky. Pěstování bylin se do regionu vrací po mnoha letech.

Za socialismu se v okolí Úsova pěstovalo přes třicet hektarů heřmánku. Letos je polích osázeno deset hektarů a poprvé se suší na lince v Klopině.

„Kapacita této sušárny byla stavěna na 1500 tun. Jak klesala výměra sadů, nebylo tolik ovoce, aby byla využita osm nebo deset měsíců v roce. Hledalo se doplňkové využití a byliny, které se sklízí v sezoně mimo sušení jablek, se k tomu nabízely,“ vysvětlil Michal Horáček.

Pěstování bylin zapadá do portfolia skupiny Kofola, která vlastní výrobce bylinných čajů Leros. Heřmánek najde využití i ve farmaceutickém průmyslu či lázeňství.

Švestky i meruňky

Pragerovy sady v Libině projdou v následujících letech velkou proměnou. „Jsou zde vysazeny některé neperspektivní odrůdy, které nelze dodávat do obchodních řetězců. Ty vyklučíme a chceme místo nich nasadit perspektivnější odrůdy, mezi nimi i švestkové. Pokusně chceme vysadit i jeden hektar i mrazuvzdorných meruněk,“ odhalil plány Tomáš Jendřejek.

Šedesátihektarovým sadem expanze Kofoly na Šumpersku skončit nemusí. Pronajatých má deset hektarů půdy, na kterých pěstuje heřmánek, a také dalších osmnáct hektarů sadů. „Z nich je momentálně polovina vyklučených, jsou tam ale instalovány nové síťové systémy, které vydrží třicet let. Tuto plochu máme v pronájmu a budeme se rozhodovat, jestli rozšíříme pěstování jablek o další desítky hektarů. Necháváme to otevřené,“ uzavřel Tomáš Jendřejek.