Když se obce ozvaly poté, co vláda slíbila investovat do rozvoje Brd přes miliardu korun, premiér jim napsal, jaké výhody jim armáda přináší. „To je výsměch! Ať si tady pan premiér zkusí chvíli žít, ať na vlastní kůži pozná, jaké mají místní lidé z armády výhody,“ zlobila se starostka Norberčan Marie Vališová (bezp.).

„Nerad bych jeho dopis vůbec komentoval, chci se chovat slušně. Ten výčet toho, že se pro vojenský prostor a obce kolem dělá dost, to je vůči lidem, kteří tady žijí, až urážlivé. V dopise není ani náznak ochoty něco řešit. Jsme zklamaní,“ reagoval starosta Potštátu Karel Galas (bezp.).

Starostové varují, že když se v případě zbudování radaru v Brdech omezí výcvik v tamním vojenském prostoru, budou pak vojáci více střílet na Libavé, což omezí zdejší lidi. „Tak to bude. Ale tím se nikdo nezabývá,“ poznamenal. Deník požádal mluvčí vlády o reakci k dopisu starostů hned koncem listopadu. Od té doby žádná odpověď nepřišla. Po urgenci z tohoto týdne mluvčí Jana Bartošová redakci včera pouze přeposlala svou prosbu kolegovi, aby dotaz Deníku vyřídil co nejdříve.

Více než desítka starostů obcí z okolí Libavé na podzim podepsala dopis vládě a premiérovi, v němž žádala, aby se kabinet zabýval zaostalou Libavou stejně jako Brdy, kam vláda slíbila peníze, ať tam americký radar vztyčen bude, nebo ne. „Vládě věříme a byli bychom rádi, pokud by věnovala pozornost Libavé. Přivítali bychom, stejně jako v případě Brd, ustavení komise, která by pomohla řešit zanedbanost území,“ uvedl tehdy starosta Budišova nad Budišovkou (KDU-ČSL) František Vrchovecký.

Obcím připadlo nefér, že vláda slíbila přes miliardu korun na rozvoj Brd, zatímco v případě Libavé, o níž se při prvních návštěvách amerických specialistů na protivzdušnou obranu hovořilo jako o možném místě pro vybudování jejich systému, roky zůstává jen u slibů. Po vládě ale konkrétní sumu nepožadovala. „Když tvrdí, že podpora slíbená Brdům nesouvisí s radarem, proč by Libavá měla zůstat stranou? Jsme odříznuti vojenským prostorem a jsme na tom hůře než Brdy. Naše infrastruktura je už v katastrofálním stavu a lidé odcházejí žít jinam,“ posteskla si Vališová. „Nám se pouze slibovalo. Když armáda v referendu dostala souhlas lidí, že na Libavé může zůstat, přestala zanedbanost regionu politiky zajímat. Nechápu, proč by se měl jeden vojenský újezd preferovat proti druhému,“ přidal se tehdy starosta Mrskles Jaromír Sláma (Nez.).

Obce to nevzdají

Premiér v dopise zaslaném starostům vyzdvihoval například to, že armáda dotuje svá předškolní a školní zařízení, kam dojíždějí děti z okolí, svoz odpadů, lidé z obcí podle něj mohou navštěvovat kulturní a společenské akce pořádané armádou či její sportoviště. Taky připomněl, že armáda dává lidem práci.

„To je ale čím dál horší, protože volná místa stále častěji obsazují vojáci, kteří odcházejí do důchodu. Kvůli nim i naše lidi propouštějí,“ reagovala starostka Vališová. Na to, že armáda zpřístupnila a pomohla vybudovat turistické trasy a cyklotrasy poznamenala, že v případě záměru cyklotrasy z Moravského Berouna do Olomouce právě armáda s jedním jejím úsekem nesouhlasí.

Starosta Potštátu naznačil, že obce reakce šéfa vládního kabinetu úplně neodradila a dál budou usilovat o podporu rozvoje oblasti. „Již jsme jednali s hejtmanem Olomouckého kraje, kterému jsme předali podklady. Věříme, že kraj nám pomůže zanedbanou oblast pozvednout,“ vyjádřil naději starosta Galas. S kolegy z radnic z okolí Libavé by se měl sejít v únoru a domluvit další postup.