Příčina je podle astronoma Miloše Tichého z observatoře na Kleti nedaleko Českého Krumlova prostá. Doba mezi dvěma po sobě následujícími jarními rovnodennostmi je totiž delší než 365 dní, kolik trvá jeden kalendářní rok.

Přestupné roky k dorovnání nestačí

„Země se kolem Slunce otočí za 365 a čtvrt dne, což má vliv i na astronomický začátek jara,“ vysvětlil Miloš Tichý. S intervalem otáčení Země kolem Slunce podle něj souvisí i všem známé přestupné roky.

„Těmi se ale rozdíl mezi takzvaným tropickým rokem, který trvá právě 365 a čtvrt dne, a rokem kalendářním nedorovnává úplně. Proto se astronomický začátek jara každoročně posouvá. A proto nemáme my astronomové rádi, když se děti ve škole učí, že začátek jara připadá přesně a pouze na 21. března,“ doplnil Miloš Tichý, jenž je ve svém oboru světovou kapacitou.

Podle výpočtů astronomů se počátek astronomického jara bude v následujících letech posouvat stále zpět. Takže zatímco v příštím roce jaro poprvé přivítáme 20. března, v roce 2048 to bude 19. března.

Znovu až v příštím století

Až do konce století pak data jarní rovnodennosti mají kolísat mezi 19. a 20. březnem. Ke starým pořádkům se vítání jara vrátí v roce 2102, kdy jarní rovnodennost opět připadne na 21. březen.

(mat)