Spousta táborů už nyní před koncem května hlásí „vyprodáno". Do této kategorie se řadí také ten mladecký, který je na Opavsku zavedeným pojmem. Koná se totiž už od roku 1953.

„Máme dva čtrnáctidenní červencové turnusy, každý po padesáti dětech, přičemž oba jsou už plně obsazeny. První z nich se ponese v duchu Harryho Pottera, druhý bude o pravěku," komentoval hlavní vedoucí Letního tábora Mladecko Tomáš Kavala.

Táboroví organizátoři si v současnosti na nedostatek zájmu rozhodně stěžovat nemohou. Není to přitom tak dávno, co na jednotlivých turnusech měli řadu volných míst. „Po revoluci lidé tábory vnímali jako něco špatného. Následně se zájem zvedl, ale zhruba před šesti lety zase ustal.

Důvodů, proč se situace opět zlepšila, je hned několik. Rodiče zaprvé potřebují hlídání a do táborového věku v těchto letech dorůstají potomci takzvaných Husákových dětí, které se narodily v sedmdesátých letech. Tato generace na tábory hojně jezdila a snaží se předávat zkušenosti i svým dětem," vysvětloval.

I když se počty táborníků zvyšují, jejich pozornost bývá rozptylována zejména chytrými telefony. Vedoucí klasických táborů se tento „nešvar" snaží vymýtit.

„Jejich používání jsme úplně nezakázali, ale rodiče dostali doporučení, aby je dětem nedávali. Stalo se například, že nám volala matka nebo otec, že Mařenka se požďuchovala s Aničkou a měli bychom s tím něco dělat. Děti místo toho, aby zašly za nejbližší osobou, kterou jsou pro ně jsou vedoucí, raději volají domů, což není optimální. Platí to u banálních, ale i vážnějších věcí," doplnil Tomáš Kavala.

Jestliže v Mladecku mobily částečně tolerují, Letní dětský tábor Domova dětí a mládeže Hlučín je zakázal. „Byli jsme svědky situací, kdy dítě v jedné ruce opékalo buřt, ve druhé mělo telefon a volalo. Tábory jsou od toho, aby děti byly venku a oprostily se právě od moderních technologií. Je smutné, když někteří v lese nejsou schopni poznat ani veverku," líčil realitu hlavní vedoucí hlučínského tábora Roman Kotisa.

Ten každoročně organizuje několik turnusů ve Sloupu v Moravském krasu. V červenci jezdí především ostravští táborníci, srpen je pak určen těm hlučínským: „Na srpnovém máme kapacitu osmatřiceti míst. V současnosti je volných posledních šest z nich."

Se zaplněností rozhodně nemá problém ani krnovské středisko volného času. „Jako první se nám zaplnil příměstský tábor Šikulové, zaměřený na výtvarné činnosti. Pořádáme ho ve dvou termínech, oba jsou již plné," uvedla ředitelka Střediska volného času Krnov Veronika Kozlíková. Nic ale není ztraceno, středisko pořádá ještě další čtyři příměstské tábory a dva pobytové.

Témata jsou různá, někoho osloví „military", jiného řecké báje, vždy ale záleží hodně na tom, jaká se sejde parta. „Příměsťáky" jsou vhodnou alternativou pro děti, které se nechtějí vzdát pohodlí vlastní postele, a bonusem pro rodiče pak může být nižší cena. Ta se pohybuje okolo 1500 korun za pětidenní tábor.

Přes den je pro děti připraven program, po jeho ukončení, nejčastěji okolo 16 hodin, odcházejí domů. Většinou nechybí alespoň jeden celodenní výlet.

Cena pobytových táborů je samozřejmě vyšší, záleží na typu ubytování a délce. Bruntálské SVČ pořádá čtrnáctidenní tábory v ceně kolem čtyř tisíc korun. Ale opět pozor: například tábor Svět za zavřenými dveřmi ve Vyšních Lhotách od 10. července, jehož cena s ubytováním, stravou, dopravou a programem nepřekročí 4100 korun, je už obsazen.

Na výběr má ale SVČ Bruntál další pobytové a sedm příměstských táborů. I v Rýmařově bude o děti postaráno, zdejší SVČ pokrývá příměstskými tábory celé prázdniny. Některé tábory jsou určeny už pro děti od pěti let, jiné od osmi či devíti let. Horolezecký příměstský tábor je atraktivní i pro osmnáctileté teenagery.

Petr Dušek, Gabriela Mathiasová