Proč se letectví až do roku 1945 Krnovsku vyhýbalo? Aerokluby i letiště za první republiky sice vznikaly jak houby po dešti, ale z důvodů národní bezpečnosti a vojenské strategie bylo celé pohraničí pro letectví zakázaným pásmem. Z tohoto důvodu se nejen v Krnově, ale také třeba v Šumperku nebo Jeseníku začíná psát historie letectví až po válce.

„Aeroklub vznikl v roce 1946, kdy se parta nadšenců pro létání dala dohromady a začali vyjednávat s městem o tom, kde jim bude přidělen nějaký pozemek, kde by mohli aeroklub vybudovat. Původní letiště bylo v místech, kde je dnešní Petrův rybník, ale z mnoha důvodů tento prostor nevyhovoval, a proto se klub přestěhoval na současné místo," řekl k historii krnovského létání Leopold Sedláček, současný předseda krnovského aeroklubu.

Původní dráha letiště byla tenkrát umístěna jinak. Startovalo se směrem na Býkov a proto se často přelétávalo město, což nebylo rozhodně ideální. Proto dostal aeroklub i přilehlé pozemky a vybudoval se dráha, jak ji známe dnes.

V období svazarmovského létání přišla i doba politických čistek a mnozí z průkopníků letectví v Krnově tak museli svého koníčka nuceně zanechat. „Po roce 1989 se Svazarm jako organizace zrušila a rozpadla a vznikla následnická organizace Svaz technických sportů, který se rychle přeměnil v aeroklub české republiky. My jsme v současnosti samostatný právní subjekt, který působí na letišti, máme budovy, máme hangár, máme plochy," doplnil Leopold Sedláček.

V dnešní době funguje klub jako základna pro volnočasové aktivity, ať už je to parašutismus, plachtařské či motorové létání a v neposlední řadě slouží letiště také jako dopravní uzel. „To se moc neví, ale naše letiště funguje jako veřejné vnitrostátní letiště a tím, díky Schengenským dohodám, funguje pro celou Evropskou Unii.

Takže kupříkladu pilot z Německa nemusí mít žádné odbavení, žádné pasy, prostě sedne v Německu do letadla a přiletí do Krnova. Samozřejmě limity jsou únosnos a délka dráhy, takže velká letadla zde nelétají. Ale letadla běžné kategorie zhruba pro osm lidí, ty tady přistávat mohou a často toho také zahraniční piloti využívají," vysvětlil předseda místního aeroklubu.

Na vařínech rozhodně neusínají. V plánu je i rozvoj letiště a v současné době má aeroklub požádáno o stavební povolení na vybudování nového hangáru. „Hledáme i zdroje na údržbu dráhy, přeci jenom už by potřebovala jakýsi upgrade, takže se díváme například i na možnosti přeshraniční spolupráce třeba s polskými kolegy, ale tady se nám zatím nedaří," uzavřel Leopold Sedláček.

Wave camp aneb plachtění v Krnově

.

Michal Šerý, který pomáhá větroňům coby pilot tažného letadla do vzduchu. foto: Deník/Jan Pirkl

O právě uplynulé neděli v Krnově probíhal již sedmý ročník Wave campu. Výjimečnou událost, na kterou se sjíždějí nadšenci i z Německa či Holandska, pořádá místní aeroklub.

Plachtění je specifická odrůda letectví, při kterém piloti bezmotorových letadel, neboli větroňů, využívají proudění a stoupání vzduchu k letům ve výšce několik kilometrů a s délkou až několik stovek kilometrů. Existují tři základní typy způsobu získání výšky a při krnovském wave campu se využívá takzvaného vlnového proudění.

„Krnov wave camp může pořádat právě proto, že zde jsou ideální podmínky pro tento druh létání. Vlnové proudění se totiž vyskytuje za nějakou překážkou, u nás tedy za Jeseníky, kde máme vymezený prostor až po zadní část Krkonoš a na této trase se létají sportovní výkony," vysvětlil předseda pořádajícího aeroklubu z Krnova Leopold Sedláček.

Letošnímu wave campu přálo počasí. V podstatě každý den se mohlo létat a vzdušné proudy byly více než ideální. „Celý wave camp vrcholil v sobotu 26. října, kdy zde startovalo přesně třicet jedna kluzáků. Padaly zde i slušné rekordy, maximální výšky byly kolem sedmi kilometrů na vzdálenost uletěly kolem 900 kilometrů," řekl jeden z pilotů tažných letadel Michal Šerý, který se zároveň připravuje na dráhu dopravního pilota.

„Lítá se vlastně od časného rána až do pozdního večera. Pro Krnov je pořádání akce takového rozsahu velmi prestižní záležitost, včera tady byla dokonce i televize. Ale na druhou stranu chápeme, že hluk z leteckých motorů může některé obtěžovat a proto bychom se rádi touto cestu chtěli omluvit těm, kterým jsme způsobili nějaké potíže," dodal Michal Šerý.

S hračkou za dvě miliardy

.

Bývalý slavný nizozemský fotbalista Denis Bergkamp měl z létání takový strach, že odmítal do letadla byť jen vlézt a na zápasy se přesunoval výhradně autem či vlakem. Petr Dula z Krnova je opačný případ. Létaní miluje natolik, že se v pětadvaceti letech rozhodl dát vale své kariéře a vrhnout se na dráhu pilota dopravních letadel.

Co je na létání tak fascinujícího, co ho na tom tak baví? „Když to úplně odlehčím - dej chlapovi hračku za 2 miliardy a bude spokojený a nebude zlobit," smál se Petr Dula při prvním dotazu. Bude za tím zřejmě něco víc, protože dopravním pilotem se člověk nestane jen tak. Zapotřebí je řada velmi náročných zkoušek a testů. A taky štěstí.

„Já měl trochu smůlu. V době, kdy jsem se létání začal opravdu intenzivně věnovat, přišla krize a v letectví byl najednou nadbytek pilotů. Důležité bylo, že jsem vydržel, no a dneska létám pro jednoho z českých dopravců," uvedl Petr Dula.

Petr původně získal na vysoké škole titul inženýra ekonomie, ale ta má k letadlům a letectví vůbec poněkud daleko. „Tak jak už to v životě bývá, vystudoval jsem původně něco úplně jiného, pracoval na ekonomických a obchodních pozicích, dělal jsem moderátora v rádiu Kiss Morava.

Ale pod vlivem svého otce, který vždycky tvrdil, že kdyby nebyl lékařem, určitě by byl pilotem, jsem odmalička četl časopisy a knihy s leteckou tématikou, monografie válečných letadel a vůbec se zajímal o vše, co lítá," dodal momentálně jediný krnovák, který létá na Boeingu 737.

„Definitivně jsem praštil do stolu (a peněženky) až ve pětadvaceti letech a dobrovolně, a trochu masochisticky, se opět pustil do dlouhého maratonu studií. Ovšem nutno říci, že mě to bavilo o poznání více, než ekonomie," pousmál se Petr.

Základní pilotní kurz na ultralehké letadlo trvá od 4 týdnů v případě intenzivní přípravy až po tři měsíce. Cena začíná na čtyřiceti tisících. U licencí na dospělá letadla se kurz prodlužuje, nalétané hodiny se zvyšují a cena vzroste na minimálně 140 tisíc korun.

„Létání je bohužel finančně náročné, je to dáno jednak vysokými cenami techniky vlastní, ale také tím, že žijeme v civilizované zemi a všechna letadla musí splňovat náročná kritéria pro údržbu a provoz. Pokud sečteš všechny faktury za kompletní výcvik dopravního pilota, můžeš se dostat až na sedmimístnou částku," přiblížil mimo jiné i nadaný muzikant.

Kdysi měl dokonce i nabídku stát se profesionálním hudebníkem, ale létání nakonec dostalo přednost. „Muzika je velké hobby. Jak už jsem zmínil, pracoval jsem před tím v rádiu a to mě bavilo. Dneska je to s časem složitější, ale pořád si občas zahraju jako DJ na nějaké party. Jinak taky piano v kapele Bratři Orffové, které aktuálně vychází nová deska," uzavřel Petr Dula.

Kancelář s nejhezčím výhledem

.

V pětadvaceti letech se rozhodl pro radikální změnu ve svém životě a dal se na létání. Petr Dula, který dnes lítá na Boeingu 737 pro jednoho z českých dopravců k tomu říká: „Mám kancelář s nejhezčím výhledem."

Co všechno jsi pro musel udělat, aby ses stal dopravním pilotem?

Za prvé jsem rozbil prasátko! Po zjištění obsahu rozbitého prasátka jsem si začal shánět peníze jinde formou půjčky. K dopravnímu létání je potřeba několik na sebe navazujících kvalifikací. Po lékařské prohlídce a psychotestech je to zaprvé licence soukromého pilota, k jejímuž získání odlétáš 45 hodin na malém letadle a od té chvíle můžeš vozit kamarády.

Poté příjde čas na "Multi Engine" – kvalifikaci pro vícemotorová letadla a tzv. "Instrument Rating", což je létání podle přístrojů. V praxi to funguje tak, že si sedneš do éra, instruktor ti zakryje výhled z kabiny a ty honíš na palubní desce ručičky přístrojů tak, aby ukazovaly to, co mají. A když ukazují to, co mají, nevrazíš do kopce…

Mezi tím musíš na Úřadě pro civilní letectví udělat teoretické zkoušky ATPL, odlétat výcvik a zvládnout praktické zkoušky obchodního pilota. Samozřejmostí je dobrá angličtina. No a pak tě čeká typová kvalifikace na konkrétní dopravní letadlo, které budeš létat u společnosti. V mém případě je to Boeing 737 a kvalifikaci jsem dělal 6 týdnů v německém Mönchengladbachu.

Jak dlouho to vlastně trvá, než se člověk stane pilotem?

Pokud ti stačí létání pro radost na malých strojích, dá se licence udělat za pár měsíců. Pro dopravní létání na to potřebuješ alespoň 2 roky intenzívní práce.

Kde létáš teď?

Jednak létám jako dopravní pilot pro jednoho českého dopravce, ale taky jsem krnovský aeroklubák a vodím po obloze malá letadla. Právě to "malé" létání je nejhezčí.

Kam všude létáš?

Výhodou je, že létám pro charterovou společnost, takže létání je různorodé a destinací je obrovská spousta. Zajímavý byl třeba pobyt v Ománu, kde jsme létali destinace v Perském zálivu a Indii. Nyní se chystám do Kanady, budeme odtud létat Karibik. Tyhle pobyty jsou však jen jednou za čas.

Důležité pro mě je, že mám základnu v polských Katowicích, což je nedaleko a to mi umožňuje být prakticky každý den doma v Krnově. No a jelikož charterová doprava je především sezónní záležitost, volného času je relativně spousta, hlavně v zimním období.

Už jsi zažil nějakou krizovou situaci?

V dnešní době už je naštěstí těch opravdu krizových situací naprosté minimum, takže nezažil. Nicméně na tyto situace musíme být i tak připraveni. Examinátoři nás "mordují" na simulátoru každý půlrok a musíme prokázat, že jsme schopni letadlo zvládnout i v situaci, kdy má několik závad, za velmi špatného počasí a ještě k tomu s hořícím motorem.

Co Tě na lítání nejvíc baví?

Přijď se svézt a pochopíš! Na jedné straně je to technika, která je fascinující. Na druhé straně jsou to emoce. Každý start a přistání máš vybičované smysly na maximum, hlavou ti probíhá spousta věcí a ty nesmíš udělat chybu. Taky máme ze všech různých povolání kancelář s tím nejhezčím výhledem.

Mají čtenáři Deníku možnost se s tebou svézt?

Jasně, na krnovském letišti trávím spoustu času. Létáme pro veřejnost převážně oblast Jeseníků a okolí. Takže jsou všichni zváni!

Jan Pirkl, Fidel Kuba