Čtenář Bruntálského a Krnovského deníku Ivan Hleba z Lomnice upozornil na dva zajímavé historické monumenty v okolí přehrady Slezská Harta. „Ahoj, v okolí chaty Rajsiglovky je v lese zašitý tento pomník. Na internetu jsem hledal podrobnosti, proč zrovna na tomhle místě, ale nic jsem nenašel. Možná zjistíš víc," vyzval Ivan Hleba naši redakci.

O pomníku opravdu věděl víc historik z Muzea v Bruntále Igor Hornišer.

Pamětní deska na císaře pána

„Pamětní deska byla nejspíš vysazena ke čtyřicátému výročí vlády císaře Františka Josefa I. A to jako připomínka, že k tomuto výročí byl vysazen, tedy zalesněn, tento lesnický úsek," řekl k nálezu správce archeologického depozitáře bruntálského muzea Igor Hornišer.

Ivan Hleba dále poukázal na nález z okolí Nové Pláně.

Pamětní deska, která vznikla u příležitosti čtyřicátého výročí vlády císaře Františka Josefa I.

Pamětní deska, která vznikla u příležitosti čtyřicátého výročí vlády císaře Františka Josefa I. foto: archiv Ivana Hleby

Skála ukrývá hákový kříž

Ve skalách u Nové Pláně je bludný balvan, který někdo opatřil hákovým křížem a podivnými číslicemi. „Nad křížem je číslo 2050 a nad ním ještě snad číslo ve tvaru 10 XI, pod křížem písmeno M," popisoval nález Hleba, který myslel, že jde o artefakt z doby druhé světové války či poválečné doby. Kámen leží ve stromoví u Nové Pláně nedaleko Slezské Harty.

Místo nálezu se podle místních jmenuje Špičatý vrch. Ke skále se dá dostat po lesní cestě. Ta je značena žlutými turistickými šipkami. Skálu lze rozpoznat podle kamenů, kterými někdo zaskládal výklenek ve skále. „Je to takové okýnko, střílna. Samotný kříž je vyrytý na plotně hned vedle. Je potřeba se vyškrábat na skálu, je docela dobře přístupná," uvedl Ivan Hleba.

Hákový kříž vznikl podle názoru historika Igora Hornišera jako připomínka pravděpodobně nějakého spolkového výletu někdejších německých obyvatel. Němci tu žili s Čechy ve shodě, než se dostal k moci vůdce Adolf Hitler, a jejich životy obrátil naruby.

Z bruntálského okresu odcházeli Němci umírat do války v řadách Wehrmachtu. Poté po druhé světové válce museli Sudety na základě dekretů tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše opustit.

„Tato rytina je vyryta za druhé světové války a je označena způsobem, jakým se datovalo v zábavních a studentských spolcích před válkou. Odhadoval bych, že se jedná o tajný letopočet s typickým odpočtem konstantního čísla. Správně je datace 10. XI. 2052," konstatoval při prohlídce nálezu Hornišer.

Po odpočtu by mohl být datem například 10. listopad 1938, tedy Křišťálová noc. „Ale myslím si, že v tento den tu nikdo nebyl, bude se jednat o některý z následujících válečných let. V poměrně ještě hustém, čtyřicet let starém lese se tu podepsala blíže neurčitelná skupina M," vyjádřil se k autorství nacistického symbolu a data historik.