V době, kdy na Žárech fungovala vyhlášená léčebna jako pobočka krnovské nemocnice, byly objekty po stavební stránce udržovány ve velmi dobrém stavu. Příčinou současného zoufalého stavu léčebny Žáry je nevydařená privatizace před šesti lety. Tehdy Moravskoslezský kraj v čele s Evženem Tošenovským prodal rozsáhlý komplex architektonicky cenných budov a pozemků Pavlovi Laníkovi z Města Albrechtic.

Tomu se podařilo koupit Žáry za 2,2 milionu korun, přestože jejich účetní hodnota byla mnohonásobně vyšší. Jediným podnikatelským záměrem Laníka bylo vydrancovat z léčebny Žáry vše kovové a rozprodat to jako šrot.

Protože kromě elektoinstalace, radiátorů, kotelny, vybavení kuchyně a litinových potrubí rozebral také okapy a plechovou střechu sanatoria, po nezodpovědném řádění majitele brzy dovršila dílo zkázy zatékající voda. Zpackanou privatizaci prošetřovala policie a řada kontrol, ale žádné pochybení ani trestný čin se nikomu prokázat nepodařilo.

Dražba kvůli insolvenci

Tečku za tragickým šestiletým hospodařením Pavla Laníka na Žárech udělala až v závěru loňského roku dražba vyhlášená z důvodů insolvence majitele. Společnost 1. pohledávková zorganizovala v prosinci 2012 v krnovské síni sv. Ducha dražbu léčebny Žáry, respektive pozemků a ruin, které z ní zbyly. Vyvolávací cena byla 1,35 milionu korun.

„Komplex budov a pozemků na Žárech byl vydražen za vyvolávací cenu. Vydražitel uhradil dražební jistotu ve výši 200 tisíc korun při zápisu do dražby s tím, že zbylou částku ve výši 1,15 milionu uhradí do dvou měsíců od konání dražby. Teprve po uhrazení celé částky byla na něj bývalá léčebna převedena v katastru nemovitostí," popsal dražbu Jiří Javorník z 1. pohledávkové.

Protože se o Žáry ucházel jediný zájemce, na licitování o ceně vůbec nedošlo a dražba skončila během deseti minut. Organizátor dražby, insolvenční správkyně ani úspěšný vydražitel nechtěli prozradit identitu budoucího majitele, dokud nebudou obě rozlehlé nemocniční budovy, obytný dům a nezastavěné parcely o rozloze kolem dvou hektarů přepsány na katastru.

Nový majitel: Devap reality

Nyní už si každý může v katastru nemovitostí ověřit, že novým majitelem Žárů se stala společnost Devap reality. Tuto firmu založili Ivan Urbanec a Zuzana Urbancová z Karviné v roce 2011. Podle obchodního rejstříku je předmětem jejich činnosti provádění staveb, jejich změny a odstraňování a hostinská činnost. V prosincové dražbě zástupce Devap reality naznačil, že se nejprve pokusí na Žárech opravit obytný dům a později by chtěl vrátit objektu jeho původní účel.

Zbourat, nebo opravit?

Skutečnou hodnotu areálu Žáry je velmi těžké vyčíslit. Prodejní cena 1,35 milionu korun odpovídá přibližně hodnotě obyčejného bytu, ale skutečná tržní cena vychází z nabídky a poptávky na realitním trhu. Podle realitních kanceláří, které už prodávaly srovnatelné soubory nemovitosti, se může tržní cena Žárů i v současném stavu pohybovat až kolem osmi milionů korun.

Velmi vysokou hodnotu totiž mají zasíťované pozemky v krásném přírodním prostředí na Žárech. Podle územního plánu zde nic nebrání výstavbě nových domů. Problém je v tom, že demolice ruin léčebny by stála několik milionů a na druhé straně opravy by si vyžádaly ještě větší investice v řádu desítek až stovek milionů korun.

Starosta bojoval za záchranu

Starosta Města Albrechtic Luděk Volek se obává, že vzhledem ke špatnému technickému stavu a rozlehlosti léčebny bude rekonstrukce Žárů do původní podoby pro investory příliš velkým soustem.

„S původním majitelem byla těžká komunikace. Nejdřív začal kácet park kolem léčebny a dřevo prodávat. Protože na to neměl povolení, podařilo se část stromů zachránit. Pak ale začal odřezávat radiátory, rozebírat kotle, trhat ze zdí rozvody, hliníkový plech ze střechy i litinové trubky, zábradlí a okapy. Zabránit někomu v tom, aby zdevastoval svůj vlastní majetek, bohužel bylo pro úřady i pro policii nemožné," zavzpomínal starosta Luděk Volek na uplynulých šest let.

Starosta se znovu pokusil zasáhnout, když zjistil, že zadlužený Pavel Laník se ocitl v insolvenčním řízení. Apeloval na věřitele a insolvenčního správce, aby mu zabránili v dalším rabování kovů a znehodnocování nemovitostí na Žárech.

„Byla to marná snaha. Obávám se, že dnes už není na Žárech co zachraňovat. Předpokládám, že Žáry mají určitou hodnotu už jen díky pozemkům," dodal Volek, který doufá, že změna majitele je aspoň šancí na lepší komunikaci, když už ne na záchranu slavného historického sanatoria.

Špitál zlikvidovali manažeři

Naprosto nešťastně dopadl pokus s přivedením soukromých provozovatelů do bruntálské nemocnice. Skončil degradací bruntálského zařízení. Dnes má už nemocnice v Bruntále jiného provozovatele, ale stěžejní nemocnicí v okrese je nyní ta v Krnově. Nemocnici v Bruntále položili na lopatky někdejší manažeři společnosti Nemocnice Bruntál a.s.

Od února 1999 do června 2004 platili přednostně dvěma spřáteleným společnostem, až se společnost dostala do konkurzu. Členové představenstva společnosti Nemocnice Bruntál Pavel Šatura, Bohuslav Špinar a Miloslav Bureš věděli, že se firma potýká dlouhodobě s nedostatkem peněz, leč pro vyřešení situace neudělali nic. Od února 1999 do června 2004 platili přednostně dluhy dvěma spřáteleným společnostem, až se společnost dostala do konkurzu.

Veškeré pozemky v areálu nemocnice se dostaly zpět do správy majetku města 1. prosince 2005. Od té doby se Bruntál potýká s využitím této sice zajímavé, ale zanedbané lokality. Manažery nakonec potrestal Krajský soud v Ostravě jen ročními podmíněnými tresty. Zmírnil tak velmi podstatně původní rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále, který trojici mužů odsoudil k několikaletým nepodmíněným trestům.

Dnes je nemocnice v Bruntále, stejně jako nemocnice v Rýmařově, součástí zdravotnické skupiny Agel.

Chátrající domy a objekty

Dům služeb Bruntál

Již pátý rok se snaží bruntálská radnice prodat budovu v Revoluční ulici 18, dříve známou jako Dům služeb. Vloni v červnu zastupitelé cenu snížili o rovný milion korun. Kdo zájem o koupi má, měl by mít na kontě pět milionů korun na koupi domu. A další peníze na pořádné opravy.

Město pro objekt nemá využití, ale za každou cenu nemovitost blízko centra prodat nechce. Nyní je budova zcela prázdná a uzavřená, byla přerušena i dodávka elektrické energie. Poslední vývoj je takový, že rada města schválila prodloužení smlouvy o zprostředkování prodeje prostřednictvím realitní kanceláře OAS s.r.o. do letošního 28. února.

Bývalý zemský soud a věznice

Ještě v roce 1996 měla bruntálská radnice s objektem bývalé bruntálské věznice velké plány. Budova se nalézá mezi bývalým zemským soudem a městským hřbitovem v Ruské ulici. Uvažovalo se zde s opětovným vybudováním věznice. Z tohoto plánu ale sešlo. Město nemělo pro bývalou věznici využití, v roce 2008 ji prodalo firmě CAFUR INVESTMENT, s.r.o.

Zástupci firmy, která v tu dobu už vlastnila budovu bývalého soud, ke své žádosti o koupi před prodejem uvedli mimo jiné toto: „Naše společnost má v úmyslu provést komplexní rekonstrukci všech budov s cílem vytvořit v tomto objektu luxusní bytové jednotky a na přilehlých pozemcích za maximálního využití stávající zeleně vybudovat park s dětským hřištěm, který by sloužil nájemcům takto vzniklých bytových jednotek."

Kupec se zavázal zahájit rekonstrukci okamžitě po zápisu do katastru nemovitostí. Je to sedm let, a na budovu věznice ani přilehlé garáže nikdo dosud ani nesáhl. Nadějněji to vypadá se sousední budovou někdejšího soudu. I tento objekt léta chátral. Nynější majitelé ji koupili od společnosti CAFUR INVESTMENT, v domě již probíhají opravy. Má zde vzniknout například prodejní galerie, ale i archiv, jelikož se noví majitelé mimo jiné také archivnictvím zabývají.

Vana se propadla o patro níž

Zchátralý dům v Opavské ulici 21 v Krnově byl před víc než deseti lety privatizován nestandardně. Obývaly ho sociálně slabé romské rodiny, neplatily nájemné, dům chátral. Romský podnikatel z Opavy se s městem dohodl na koupi zdevastovaného domu za 28 tisíc korun, což je cena pozemku. Slíbil dům opravit a zvládnout problematické nájemníky.

Sice dal objektu novou fasádu a opravil pár drobností, ale většinu svých slibů nesplnil. Dlouho neřešené problémy pak vyvrcholily v roce 2008, když se stropem propadla vana z koupelny v prvním patře do obývacího pokoje v přízemí. Po havárii se dům stal neobyvatelný. Postupně všechny původní nájemníky nahradili bezdomovci a potkani. Před několika měsíci byla dokonce ve sklepě nalezena mrtvola bezdomovce.

Opavský podnikatel nakonec dům prodal a nový vlastník se začal starat. Dům zabezpečil proti vniknutí, pak začalo čištění objektu od hromad nejrůznějšího odpadu a nakonec se dostalo i na základní opravu střechy. Nový majitel by zde rád obnovil bytový dům.

Konce, krachy a konkurzy

Některé dříve velmi známé podniky v našem okrese zde skončily z nejrůznějších důvodů. Přestalo se jim dařit, neobstály v konkurenci, nemohly čelit levné produkci z Asie.

SELIKO
Lihovarnická a konzervárenská společnost Seliko zastavila výrobu v bruntálském závodě koncem devadesátých let. Důvodem byla hlavně vysoká cena výrobků, které nebyly na tuzemském trhu konkurenceschopné. Areál závodu šel do dražby.

Moravolen
Podobně skončil v Bruntále textilní závod Moravolen. Majitelé zastavili výrobu a areál prodali. Objekty dokumentující průmyslovou textilní historii Bruntálu šly k zemi. Dnes na tomto místě stojí obchodní dům Kaufland.

Autoremont – 1. bruntálská a. s.
Na zavedenou tradici automobilových opraven ČSAO chtěla na počátku devadesátých let navázat fi rma Autoremont – 1. bruntálská a. s. Ale nepovedlo se, nedařilo se získat dostatečně velké zakázky na opravy. Firma skončila v konkurzu, její areál ve Vrchlického ulici má nové majitele.

Kovohutě v Břidličné
Kovohutě Břidličná šly do privatizace v polovině devadesátých let. Vrcholní manažeři závodu byli po několika letech obviněni z tunelování, nakonec vyvázli bez trestu. Kovohutě však skončily v roce 2000 v konkurzu, věřitelé se přihlásili o dluhy ve výši tří a půl miliardy korun. Výrobu se podařilo zachovat, závod koupil nový majitel. Firma dál funguje pod novým jménem AL INVEST Břidličná.

Dřevokombinát Vrbno pod Pradědem
V roce 1992 šel Dřevokombinát do kuponové privatizace. Ocitl se v rukou stovek akcionářů. V následujících letech se akcie soustřeďovaly v rukou několika lidí a firem. Významným akcionářem se stala firma ENERGOAQUA, a.s., se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, která v roce 1999 vlastnila 29,28 procenta z celkového balíku akcií.

V roce 1999 koupil výrobu dřevotřískových desek rakouský podnik KRONORSPAN, a ten linku ihned zastavil. Údajně proto, aby výroba ve Vrbně nekonkurovala jejich vlastnímu výrobnímu programu v Jihlavě a okolních státech. Rozsáhlý areál bývalého Dřevokombinátu v centru Vrbna nyní hledá nové využití.

Sklárny Vrbno pod Pradědem
Sklárny ve Vrbně byly součástí společnosti Crystalex a.s. Firma se dostala do problémů kvůli levné asijské konkurenci a posilování koruny vůči dolaru v roce 2008. Ovšem zatěžovaly ji i staré dluhy. Na konci září 2008 sama požádala o insolvenční řízení a začala se pomalu rozpadat. Do vrbenské sklárny nastoupil v říjnu 2008 konkurzní správce.

1. ledna 2009 se sklárna zavřela a do konce února byli zaměstnanci bez práce. Závod ve Vrbně s ruční výrobou skla získala na konci září 2009 ALand Europe. Od ledna 2010 byla ve sklárně částečně obnovena výroba. V únoru 2011 byla výroba ve sklárně defi nitivně zastavena.

Moravolen ve Vrbně pod Pradědem
V roce 1950 vznikl ve Vrbně pod Pradědem lnářský podnik Lenas, z něhož se stal o osm let později podnik Moravolen. Tradici převzal po roce 1990 podnik Vrsan. Levné výrobky z asijských zemí ale pohřbily tento podnik stejně jako jiné podobné lnářské závody v regionu.

Karnola
Významná krnovská textilní společnost Karnola byla privatizována v druhém kole kuponové privatizace. Nově vzniklá Karnola a.s. se dostala do problémů již krátce po privatizaci, kdy během let změnila několikrát majitele. Kvůli stagnaci textilního průmyslu a ztrátě stabilních odběratelů z Evropy začaly firmě problémy a některé nemovitosti se dostaly do zástavy bankám.

Když se po roce 1999 nepodařilo najít nového obchodního partnera, skončila firma, která ještě v roce 1995 zaměstnávala kolem 950 zaměstnanců, v konkurzu. Město Krnov se snaží vybudovat za podpory Evropské unie v prostorách bývalého ředitelství Karnoly textilní muzeum.

Strojosvit
Strojosvit a.s. byl v Krnově jedním z nejdůležitějších strojírenských podniků, který vyvážel do světa koželužské stroje. V porevolučních letech byl rozčleněn na tři části, a to na Slezskou komerční slévárnu v Revoluční ulici, Slévárnu neželezných kovů v ulici 9. května a na hlavní strojírenský závod ve Vrchlického ulici.

Dobrou zprávou je, že dva z těchto podniků dodnes v Krnově fungují. Paradoxně v té době nejmodernější podnik v Revoluční ulici nevydržel tlak doby a skončil v konkurzu. Dnes se jedná o zdevastované území, kde téměř denně zasahuje městská policie proti zlodějům, kteří podnik pomalu rozebírají.

Ing. Vladislav Uličný – INTEXT
Společnost Ing. Vladislav Uličný – Intext z Krnova byla založena v roce 1990 krnovským podnikatelem Vladislavem Uličným. Firma měla pobočky také v Ostravě a Olomouci a zaměstnávala kolem stovky zaměstnanců. Podnik vyráběl nábytek a vybavil interiéry řadu vysokých škol, úřadů, nemocnic a radnic.

Pro město Krnov firma Intext dělala kromě údržby zeleně například stavbu Oranžového hřiště na sídlišti SPC, nová dětská hřiště v mateřských školách v Hlubčické, Žižkově nebo Mikulášské ulici. Z dřívějších větších zakázek pro Krnov to byly například kompletní interiéry Městské knihovny v Soukenické ulici nebo významné subdodávky při rekonstrukci Hlavního náměstí. Od července 2011 je společnost Intext v úpadku.