Po krachu krnovské textilky Karnola zbyl v centru Krnova nejen nevyužitý brownfield, ale také vzorkovna, která byla v roce 2010 vyhlášena národní kulturní památkou. Vlastníkem vzorkovny je město Krnov, které připravilo projekt Karnola udržitelná revitalizace a zatraktivnění národní kulturní památky.

Před požárem tento projekt představoval náklady 120 milionů korun. Město Krnov na rekonstrukci Karnoly sehnalo evropské dotace a dokonce už vysoutěžilo dodavatele. Bohužel v prosinci 2017 těsně před zahájením rekonstrukce přišel šokující útok žháře. Zástupci Krnova intenzivně pracovali na tom, aby požár neznamenal úplné ukončení projektu revitalizace Karnoly.

Podařilo se zaktualizovat projekt stavební i výstavní části, aby se do něj promítl současný stav po nešťastném požáru.

„Podařil se další významný krok. V rámci Evropské komise byl navýšen limit pro dotování kulturní památky na 10 milionů euro. Existovaly totiž obavy, že za původních 120 milionů korun se stavební část i expozice nepodaří zrealizovat. V projektu byl aktualizován rozpočet, aby zohlednil ceny, které jsou reálné v roce 2018. Pryč jsou doby, kdy jsme díky konkurenci při soutěži veřejných zakázek snížili cenu na 85 nebo až 75 procent odhadu. Dnes se bohužel bavíme spíše o 130 procentech projekčních cen,“ vysvětlil místostarosta Krnova Michal Brunclík (ČSSD), jak se zdražení stavebních prací promítlo do rozpočtu na Karnolu.

Opoziční zastupitel za Krnovské patrioty Tomáš Hradil upozornil kolegy, že k přepracovanému projektu Karnoly nemají dost informací. Podíl města na revitalizaci Karnoly může představovat víc než 60 milionů korun.

„Nenavrhujeme vzdát se evropské dotace, jen říkáme, že máme málo informací. Bez nich nemůžeme rozhodnout zodpovědně,“ uvedl Hradil.

Brunclík upozornil, že město Krnov by vždy mělo vystupovat jako zodpovědný vlastník národní kulturní památky. „Aby nebyl narušen harmonogram, je žádoucí ještě na podzim 2018 vypsat nové výběrové řízení,“ vysvětlil, proč nelze rozhodnutí o Karnole nechat na nové zastupitelstvo po říjnových volbách.

Podle místostarosty Jana Krkošky (ANO) je vyhořelá Karnola těžký oříšek. „Úplně nejtěžší bylo prolobovat v Bruselu výjimku a navýšit limit na tuto rekonstrukci. Každý dotační titul je vázán vyúčtováním, při kterém nemůžete překročit datum. Každý měsíc zpoždění hrozí, že peníze nestihneme profinancovat a vyúčtovat včas,“ varoval Krkoška.

Zastupitelé záměr na záchranu Karnoly schválili jen těsně 14 hlasy, což je nejnižší možný počet.