Vlny veder a nedostatek vody snižují smrkům obranyschopnost vůči škůdci. „Je to bohužel jeden z velkých problémů, se kterými se potýkáme už dlouhodobě. Letos jsme museli opětovně požádat o zvýšení výtěžnosti tak, abychom se mohli zbavit lesních porostů, které byly kůrovcem zasaženy,“ přibližuje situaci na Vítkovsku provozní náměstek Technických služeb města Vítkova František Vrchovecký. Podle jeho prognóz je možné, že smrky mohou z místních lesů v blízké budoucnosti zmizet nadobro. „Situace nás donutila požádat o zvýšení těžby z 1800 metrů krychlových na 3300. Celkově letos vytěžíme minimálně čtyři tisíce metrů krychlových,“ doplnil k tématu Vrchovecký.

Při novém vysazování dřevin již dávají vítkovští lesníci přednost dubům, bukům a borovicím před smrky. Problémy s kůrovcem na Vítkovsku potvrdila také tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová: „Oblast Vítkovska patří do oblasti s dlouhotrvajícím nedostatkem srážek a s tím spojeným nedostatkem vláhy v půdě. Oslabené stromy tak snadněji podléhají napadení kůrovci. Na lesní správě Vítkov již v letošním roce bylo zpracováno 38 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví a do konce roku prozatím odhadujeme, že bude nutné zpracovat přibližně 80 000 dalších kůrovcem napadených stromů.“

Ve smrkových lesích okresu Bruntál pak vrcholí nejhorší kalamita v historii. Podle výrobně-

-technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického ji spustilo podobně jako na Vítkovsku několik suchých roků s podprůměrnými srážkami. „Klimatické změny jako první zasáhnou nepůvodní smrkové porosty. Smrkové lesy oslabené suchem se nedokážou bránit václavkám ani hlavnímu kalamitnímu škůdci kůrovci. Ten napadá i zdravé nebo jen mírně oslabené smrky,“ popsal Lidický příčiny současné kalamity.

„Snažíme se do postižených oblastí dostat co nejvíce lidí a omezujeme plánovanou těžbu v jiných regionech,“ doplnil Václav Lidický s tím, že zatímco běžná lesní správa má kolem dvaceti lidí, v nejhůře postižené Lesní správě Město Albrechtice bylo na boj s kalamitou nasazeno přes padesát lidí.

„Za normálních okolností bychom těžili v lesních správách Bruntál, Město Albrechtice a Šternberk jen 300 tisíc kubíků dřeva, ale kvůli kalamitě je to pětinásobek: 1,5 milionu kubíků dřeva. Proto tu také pětinásobně vzrostla nákladní doprava,“ uvedl Václav Lidický.

Problém je v tom, že zdejší silnice nejsou dimenzované na tolik těžkých aut s kládami. Starosta Holčovic Pavel Šprinz, starosta Hošťálkov Tomáš Gronkowiec a starosta Jindřichova Vlastimil Adámek se rozhodli na tento problém upozornit společně. Žádají po Ministerstvu zemědělství zřízení fondu, do kterého bude směřovat určité procento výnosů z těžby, aby se zde kumulovaly prostředky na obnovu infrastruktury zničené kalamitní těžbou.