Hranice Československa měly před německou rozpínavostí bránit železobetonové objekty lehkého opevnění, takzvané řopíky. Těžké opevnění má podobu pěchotních srubů.
V aktuální nabídce realitních kanceláří je například řopík v Jeseníkách, v Bělé pod Pradědem. Jeho majitel, ministerstvo obrany, stanovilo vyvolávací cenu 15 900 korun.
Železobetonový monolit má stejnou hodnotu jako opotřebovaná stavební buňka srovnatelných rozměnů. Je to ideální investice, pokud bydlíte v Domašově nebo v Bělé pod Pradědem a uvažujete o sklípku na brambory, hrajete paintball nebo chcete mít bytelný úkryt pro případnou apokalypsu.
Sraz zájemců o prohlídku je 11. července v 11 hodin před Obecním úřadem Bělá pod Pradědem.Pokud chcete očekávat konec světa v pohodlnějším krytu, nabízí se dvoupodlažní železobetonová stavba částečně zapuštěná v zemi s krásným výhledem na Opavu.
Tento pěchotní srub v Kateřinkách u Opavy, který byl součástí těžkého opevnění, nabízí ministerstvo obrany za minimální kupní cenu 219 tisíc korun. Prohlídka pro zájemce o koupi se zde uskutečnila už včera, ale termín pro podání nabídek je až do 22. července.
Další části československého opevnění chce ministerstvo obrany tímto způsobem postupně nabídnout do konce roku.
Z VĚTŠINY VOJENSKÝCH BUNKRŮ SE VŮBEC NESTŘÍLELO
Československé opevnění bylo budováno v obavách z rozpínavosti nacistického Německa a blížící se války. Francie jako spojenec k nám vyslala experty na stavbu opevnění. Postupně čeští projektanti objekty francouzského typu Maginotovy linie vylepšili a zjednodušili.
Protože Hitler v roce 1938 prostřednictvím mnichovské dohody získal československé pohraničí bez boje, opevnění nikdy neplnilo svůj válečný účel. Ustupující německá vojska se jen zcela výjimečně v dubnu 1945 odhodlala bránit v některém z pěchotních srubů.
Opevnění se po válce stalo majetkem ministerstva obrany. To kdysi zvažovalo přeměnu některých tvrzí na protiatomové kryty, ale pro linie řopíků žádné rozumné využití nenašlo. Vzhledem k tomu, že současná armáda jako součást NATO nepočítá s poziční válkou pěchoty na našem území, je pro ni systém předválečných bunkrů bezcenný.
Některé tvrze se staly národní kulturní památkou. Části opevnění od státu získali fanoušci vojenské historie, aby je přeměnili v muzea. Jiné se staly majetkem obcí. A ty zbývající jsou postupně nabízeny k volnému prodeji.
Adolf Hitler triumfálně navštívil bunkry v Nových Heřminovech. Podpisem mnichovské dohody získal československé pohraniční opevnění bez jediného výstřelu.Autor: noveherminovy.eu